|
Hudba v rituálu. Rituál v hudbě
Švandová, Michaela ; Tyllner, Lubomír (vedoucí práce) ; Traxler, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje tématu rituálu a jeho provázaností s hudbou. Cílem výzkumu a studia vybraných rituálů bylo popsat vztahy mezi obřadem a hudebně-tanečními prvky, které se v nich vyskytují. Hlavní pozornost je věnována funkcím hudebních projevů. V práci popisujeme několik tradičních rituálů evropského kulturního areálu a v návaznosti na ně také příklady vybraných sekulárních ceremoniálů. Zdrojem informací byl terénní výzkum některých rituálů, studium autentických záznamů obřadů pořízených Lubomírem Tyllnerem a také práce s odbornou literaturou. Pod pojmem rituál rozumíme představení, symbolickou činnost, která má ve společnosti za úkol vytvářet a upevňovat sociální vazby, regulovat, uchovávat a předávat sociální zvyklosti a mravy. Předepisuje chování, jenž má společenství či jedinci naklonit nadpřirozenou moc nebo pozitivně ovlivnit úspěšné dosažení určeného cíle. Důležitou součástí rituálu je liminalita a také stav communitas, ve kterém se společenství nachází. Victor Turner, jenž se těmito aspekty rituálu podrobně zabýval, na základě přítomnosti liminality od sebe odlišil pojmy rituál a sekulární ceremoniál. Hudba v rituálu a sekulárním ceremoniálu plní mnoho funkcí a jeví se jako jejich velmi podstatná součást. Nejvýrazněji se uplatňuje funkce estetická, rituální, psychicky...
|
|
Fenomén tarantismu a tradiční hudební a taneční styl pizzica v jihoitalském kraji Apulie
Kobyláková, Irena ; Traxler, Jiří (oponent) ; Tyllner, Lubomír (vedoucí práce)
Diplomová práce s názvem Fenomén tarantismu a tradiční hudební a taneční styl pizzica v jihoitalském kraji Apulie autorky BcA. Ireny N. Kobylákové rozebírá z etnologického hlediska dvě základní kulturní témata příznačná pro jihoitalský region Apulie, tedy fenomény tarantismu a pizziky, jež byly navzájem propojeny. V první části se autorka zabývá procesem tarantismu, tedy psychosomatické choroby léčené hudební a taneční terapií ve frenetickém rytmu pizziky, ztvárněném především bubnováním na tamburínu. Práce analyzuje příčiny choroby, které jsou symbolicky zastoupeny jedovatým pavoukem, dále průběh choroby a terapie, vztah postiženého k mytickému pavoukovi a k svatému Pavlovi jako patronu otrávených. Je pojednáno také o historii odborných zpráv o tarantismu. Druhou část diplomové práce zahrnuje hudební a taneční analýzu salentinské tarantely, resp. pizziky, konkrétně jejích tří druhů, tedy tarantované pizziky, svádivé pizziky a šermované pizziky. Tuto část doplňuje zpráva o současném dění, oblibě a užití této hudby a tanců v Apulii. Součástí diplomové práce je také zpráva z terénního výzkumu v daném regionu v období let 2003 až 2009. Cílem práce bylo přinést do oblasti české etnologie dosud velmi málo zpracované téma, jež je zároveň předmětem etnologie současnosti.
|
| |