|
|
Literature from an intermedial perspective. Text analysis of Heinrich Böll's and Thomas Glavinic's works
Nišponská, Ulrika ; Stromšík, Jiří (vedoucí práce) ; Todorow, Almut (oponent)
Problematika vztahů mezi médii otevírá novou perspektivu interdisciplinárního pole, na kterém má právě literární věda velkou zásluhu. V dnešní době musí literatura čelit konkurenci technických médií, především filmu. Aby v této konkurenci obstála, snaží se literatura nová média napodobit, což se nejvíce projevuje ve stylu vyprávění. Předložená diplomová práce proto zpracovává problematiku tématizace médií v literatuře na základě kriminálních románů Der Kameramörder (2001) od Thomase Glavinice a Die verlorene Ehre der Katharina Blum (1974) (Ztracená čest Kateřiny Blumové) od Heinrich Bölla. Pro analýzu intermediálních vztahů a tématizaci médií v literárních textech byla nezbytná diskuze pojmu intermediality a s ní souvisejícího pojmu intertextuality (odstavec 3.1. a 3.2.). Vzhledem k tomu, že v současnosti představuje koncept intermediality v české germanistice málo prozkoumanou oblast, věnuje se druhá kapitola podrobněji vybraným aktuálním výzkumům k tématu intermediality, a to především z německé oblasti. Protože pojem "médium" představuje relativní, nikoli ontologický pojem, ponechává tato diplomová práce otázku "Co je médium?" úmyslně stranou. Na příkladě avantgardy (odstavec 1.2.) se ukazuje, že vývoj fotografie a filmu změnil zásadně dosavadní vidění, vnímání, a tím také vyprávění. Literatura na tyto...
|
|
|
Literature from an intermedial perspective. Text analysis of Heinrich Böll's and Thomas Glavinic's works
Nišponská, Ulrika ; Todorow, Almut (oponent) ; Stromšík, Jiří (vedoucí práce)
Problematika vztahů mezi médii otevírá novou perspektivu interdisciplinárního pole, na kterém má právě literární věda velkou zásluhu. V dnešní době musí literatura čelit konkurenci technických médií, především filmu. Aby v této konkurenci obstála, snaží se literatura nová média napodobit, což se nejvíce projevuje ve stylu vyprávění. Předložená diplomová práce proto zpracovává problematiku tématizace médií v literatuře na základě kriminálních románů Der Kameramörder (2001) od Thomase Glavinice a Die verlorene Ehre der Katharina Blum (1974) (Ztracená čest Kateřiny Blumové) od Heinrich Bölla. Pro analýzu intermediálních vztahů a tématizaci médií v literárních textech byla nezbytná diskuze pojmu intermediality a s ní souvisejícího pojmu intertextuality (odstavec 3.1. a 3.2.). Vzhledem k tomu, že v současnosti představuje koncept intermediality v české germanistice málo prozkoumanou oblast, věnuje se druhá kapitola podrobněji vybraným aktuálním výzkumům k tématu intermediality, a to především z německé oblasti. Protože pojem "médium" představuje relativní, nikoli ontologický pojem, ponechává tato diplomová práce otázku "Co je médium?" úmyslně stranou. Na příkladě avantgardy (odstavec 1.2.) se ukazuje, že vývoj fotografie a filmu změnil zásadně dosavadní vidění, vnímání, a tím také vyprávění. Literatura na tyto...
|
|
|
Mythology and history. Studies on the literature of German romanticism and postwar period (1945-1953)
Zbytovský, Štěpán ; Weinberg, Manfred (vedoucí práce) ; Todorow, Almut (oponent) ; Krappmann, Jorg (oponent)
Disertační práce Mythologie und Geschichte. Studien zur deutschen Prosa der Romantik und der frühen Nachkriegszeit (1945-1953) se zabývá integrací mytologických prvků do literárního obrazu dějin. Hlavním předmětem je poválečná německá literatura, vzhledem k významu německého romantismu pro koncepce literárního mytologismu i pro interpretovaná díla je zařazena studie k romantickým konceptům mytologie. Úvodní diskuse ukazuje vývoj moderního pojmu mýtu od antropologických konceptů, jež shrnuje do kategorie 'mytické epistémé'(L. Lévy-Bruhl, E. Cassirer, M. Eliade), přes strukturální analýzu (C. Lévi-Strauss) až k historizaci pojmu mýtu v paradigmatech literární historie a "dějin idejí", k nimž patří i preferovaný koncept G. von Graevenitze. Studie věnovaná romantismu ukazuje kontinuitu mezi ranými koncepty tzv. "nové mytologie" (F. Schlegel, Schelling) a diskurzem o mýtu v pozdějších fázích (A. von Arnim, J. Grimm). Interpretace próz Heinrich von Ofterdingen F. von Hardenberga (Novalise), Der goldne Topf E.T.A. Hoffmanna a Die Majorats-Herren A. von Arnima dokládají kritickou recepci a dekompozici "nové mytologie". Část zaměřená na literaturu kolem r. 1945 analyzuje pojem mýtu v nacistické ideologické 'vědě' a literatuře. Ukazuje důležité tendence v esejistice poválečných let: snahu o očištění mytologie jako...
|
host ::
RSS.