|
|
Tradiční technika vyšívání v současném umění
Tocar, Sofia ; Štefková, Zuzana (vedoucí práce) ; Rakušanová, Marie (oponent)
Diplomová práce se zabývá tradiční textilní technikou vyšívaní v kontextu současného umění a zkoumá jakým způsobem se tato rukodělná technika proměnila od dob svého vzniku po současnost. Historický vývoj ukazuje na nevyhnutelný vztah mezi uměleckou technikou a dějinami žen západní společností, ve kterých se výšivka snažila o udržování stereotypu feminity. Ve dvacátém století výšivka a spolu s ní i další textilní techniky nabyly nové subversivní vlastnosti, která umožnila zahájení společenského dialogu skrze umění. Můžeme ji vidět jako součást veřejného prostoru v podobě transparentů během demonstrací nebo kraftivistických intervenci v ulicích měst. Má snahu se odpoutat od stereotypů a stát se dostupnou technikou, ve které je umělecký proces stejně důležitý jako konečné dílo. Tvorba současných umělců ukazuje proměnlivou pozici textilního umění, které již nelze vnímat jako pouhou odnož uměleckého řemesla, neboť se stalo v aktuální umělecké produkci samostatným a hojně využívaným vyjadřovacím prostředkem.
|
|
|
Sen a obraz v českém umění třicátých let 20. století
Tocar, Sofia ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Rakušanová, Marie (oponent)
Bakalářská práce pod názvem "Sen a obraz v českém umění třicátých let 20. století" se zabývá vztahem snů k výtvarnému umění. Prostřednictvím zkoumání jednotlivých přístupů umělců k tomuto tématu a analyzováním jejich uměleckých děl odpovídá na otázku, do jaké míry a jakým způsobem může sen ovlivnit umění. Práce je zaměřená pouze na českou scénu, kde část umělců patřila k surrealistickému hnutí. Na rozdíl od francouzské scény nebylo pravidlem, že téma podvědomí ovlivňovalo jenom surrealisty. Popisované obrazy byly vytvořeny v technice malby, kresby, koláže a fotografie. Zachycují snové záznamy nebo jsou naplněné snovým ovzduším. První kapitola je teoretickým úvodem k zpracování motivu snu v umění a seznamuje s průlomovou prací Sigmunda Freuda Výklad snů z roku 1900, stejně jako s reakcemi dalších autorů na tuto publikaci. Druhá kapitola pojednává o snovém přeludu, jenž se objevuje na obrazech umělců, a je charakterizován jako objekt-fantom. Často se objevuje v dílech Jindřicha Štyrského jako hlavní motiv odkazující na dětské zážitky autora. Důležitým motivem je snová krajina typická pro Josefa Šímu a Františka Hudečka, stejně jako město, které je zachyceno na fotografiích Jindřicha Štyrského, Jaromíra Funkeho a Josefa Sudka. Další kapitola pojednává o vztahu nového media fotografie k surrealismu a o...
|
host ::
RSS.