|
|
Příspěvky k poznání osídlení Čech v pozdní době římské a době stěhování národů. Současný stav bádání - otázky a problémy - perspektivy výzkumu - hodnocení z hlediska nadregionálních vztahů
Jiřík, Jaroslav ; Košnar, Lubomír (vedoucí práce) ; Tejral, Jaroslav (oponent) ; Varsik, Vladimír (oponent)
Následující práce je věnována světu ivých i mrtvých "všech slavných rodů, prvních i posledních potomků Heimdallových", kteří za dob velikého stěhování národů obývali eskou kotlinu. Pro které byla tato krajina sídlem, zdrojem obivy, domovem a hrobem nebo jen doasným útoińtěm před odchodem do ciziny. Tato práce navazuje na úsilí celé řady předchozích badatelských generací, a stoje tak na ramenou obrů, nepředstavuje nic jiného ne drobný mezilánek v pokroku poznání událostí minulých. Doba stěhování národů představuje z historického hlediska specifický úsek, který je naprostým zvratem z hlediska struktury osídlení celého kontinentu, kdy tyto struktury celých regionů buď zcela zanikají, nebo dochází k jejich radikální transformaci, oblast eské kotliny nevyjímaje. Charakteristické pro tento asový úsek je, e k těmto změnám nedochází vlivem vnitřního vývoje spolenosti, ale vlivem vnějńího vlivu v podobě hunského impaktu, který měl vliv nejen na historický vývoj celého evropského kontinentu. Příchod Hunů do Evropy, jak jej líí například Ammianus Marcellinus (31, 4), byl pověstným troubením Gjallarhornu, apokalipsou podobenství ragnaröku, a vyvolal masové dominové migrace celých populací západním směrem a zavál ást středoevropských Svébů a Vandalů a na samotný konec tehdy známého světa. Uvedl zároveň do pohybu řadu...
|
host ::
RSS.