|
|
Netizens
Tejml, Ladislav ; Šrámek,, Jan (oponent) ; Krekovič, Slavomír (vedoucí práce)
Jedná se o interaktivní instalaci ve které jsem zaměřil na sociální síť Twitter, kde detekuji klíčové slovo Refugees. Jakmile se toto slovo objeví v nějakém komentáři na Twitteru, ihned je převedeno do reálného prostředí, stane se tak, že virtuální slovo dostane podobu fyzického aktu. Konkrétně spuštění spouště u dětské stříkací pistole, která vystříkne vodu na protější rostlinu, kterou tak zavlaží. Zamýšlím se tak nad otázkou do jaké míry ovlivňuje a formuje naše uvažování struktura a možnosti internetu, na který jsme neustále napojeni. Součástí instalace je také 3D animace se surreálně abstraktním příběhem o idealisticky nacionálním smýšlení. O pocitu nejistoty, zmatenosti v globální propasti a ztrátě postoje k zásadním problémům formující naše okolí. Animace je realizována v 3D softwarech.
|
|
|
Všechno bude v pořádku
Tejml, Ladislav ; Vaněk, Vojtěch (oponent) ; Krekovič, Slavomír (vedoucí práce)
Diplomovou prací navazuji na neuzavřený cyklus EGBA, který jsem započal koncem října roku 2016. Název EGBA je vyústěním z dobové nejistoty, úzkosti a ztráty důvěry v člověka, jako zdravě uvažujícího jedince. Projekt EGBA vnímám jako bonbón s náplní, jehož obsah je složen z navzájem se ovlivňujících chutí. Přestože je na pamlsek výborná reklama, skvělý obal i sám skvostně vypadá, samotný bonbón je nepoživatelný. První z namíchaných chutí je mnou poupravený termín postapokapitalismus, jako stále přetrvávající systém kapitalismu, který přes všechny možné peripetie ne a ne překonat. Přesto, že je patrné stále větší propojení vlivných podnikatelů se státním aparátem do nerozpletitelné pavučiny vazeb a vztahů spojené s prohlubující se finanční nerovností mezi lidmi, velkým zadlužováním zemí, zhoršujícím se životním prostředí, atd. Druhou chutí je temporalita, ve které je pro mě primární zrychlení jako údajný nástroj pokroku. Zrychlování je dlouhodobý proces, který přichází s moderní dobou v důsledku industriální revoluce. Dnešní doba nám však přináší freneticky roztříštěnou skutečnost, ve které se snažíme vmáčknout co nejvíce úkonů či výkonů do čím dál kratších časových intervalů. Rychlost se stala znamením úspěchu a tak není divu, že mnozí z nás končí na piluli naděje, jelikož je jasné, že náš biorytmus se nedá napínat do nekonečna. Současná, zrychlená společnost se dá přirovnat k bažině. Čím rychleji roztáčí své soukolí, tím rychleji se potápí v tekuté době. Třetí chutí je posthumanismus, ke kterému jsme dospěli neustálým zjednodušováním a redukováním problémů, které před nás klade příroda. Toto ulehčování nás dovedlo až k vytvoření stroje, který je v tomto redukování tak účinný, že zároveň vytváří vlastní problémy. Technologie se člověku neustále přibližují, jsou vyvíjeny neustále nové technologické vymoženosti, které jsou stále „sofistikovanější, užitečnější a chytřejší“. Nenápadné vytrácení lidské přirozenosti se postupně transformuje do podoby Théseovy lodi. Čtvrtou chutí je antropocén. Téma antropocénu oběhlo většinu zpravodajských kanálů. Ano, je to vážné a nepopiratelné, i když v mnohých konspiračních teoriích to zcela popiratelné je např. modrá, nikoli zelená paleta, Donaldovo trampoty, atd. Zkrátka dlouhodobá partie šachu, člověk versus příroda se zdá být výhodnější pro černé. Poslední přísadou je pojivo jménem internet, jako slina tekoucí přes všechny zmíněné chutě. Všechny zmiňované esence bonbónu jsou pro mě frustrující a nejlepším řešením se mi v předešlých pracích zdálo téma apokalypsy. Dystopické smýšlení však dlouho nevydrží a mě opět začaly přepadat návaly naděje, že by vše mohlo ještě nějak pozitivně dopadnout. Takže pokud přijdu někam, kde uvidím misku s bonbóny, nebudu váhat a okusím. Většinou se jedná o místa, kde je nutno vyčkat, vydržet, případně něco koupit a tak si budu s dostatkem času a klidu vychutnávat chutě bonbónů a čekat na duhu.
|
|
|
Historický interiér a řeč materiálu
Cichrová, Kateřina ; Lukášová, Eva ; Ourodová-Hronková, Ludmila ; Tejml, Ladislav ; Troupová, Ivana ; Raichlová, Michaela ; Caran, René ; Němec, Luděk ; Čekalová, Antony Sylva ; Bukovjanová, Radka ; Pešek, Vít ; Soukup, Libor
Metodika navazuje na práci kolektivu autorů Metodika tvorby interiérových instalací a reinstalací, kterou publikoval Národní památkový ústav v roce 2011 (ISBN 978-80-87104-86-6). Jednotlivé kapitoly se věnují podrobněji několika fenoménům, které měly v historickém interiéru vedle nesporné a někdy i zásadní estetické role především účel praktický. Historické podlahy, topná tělesa nebo čalounění mají v interiérech nezastupitelné místo a svým prostřednictvím objektivně vypovídají o důležitých detailech dobového životního stylu. Řečí svého materiálu vypovídají o vkusu i praktických potřebách majitelů a jsou hmatatelným svědectvím nejen o technických dovednostech, ale rovněž o úrovni estetického cítění tvůrců. V jednotlivých kapitolách se publikace věnuje podrobně těmto fenoménům a dopadu jejich kvality na integritu historického interiéru a jeho vypovídací hodnotu. Nechybí ani část, která zmiňuje využití 3 D technologií při rekonstrukci již zaniklých interiérů. Jako příklad publikace uvádí dva interiéry ze zámků Manětín a Veltrusy. Publikace přináší především praktické informace a návody, jak v rámci rehabilitace historických interiérů uplatnit a realizovat maximální respekt k autentičnosti sledovaných prvků (podlahová krytina, historická topidla, veškeré čalouněné prvky). Informace jsou uvedeny na základě praktických příkladů možných řešení a doplněny velkým množstvím názorných ilustrací.
Plný text:  PDF; PDF
|
|
|
Všechno bude v pořádku
Tejml, Ladislav ; Vaněk, Vojtěch (oponent) ; Krekovič, Slavomír (vedoucí práce)
Diplomovou prací navazuji na neuzavřený cyklus EGBA, který jsem započal koncem října roku 2016. Název EGBA je vyústěním z dobové nejistoty, úzkosti a ztráty důvěry v člověka, jako zdravě uvažujícího jedince. Projekt EGBA vnímám jako bonbón s náplní, jehož obsah je složen z navzájem se ovlivňujících chutí. Přestože je na pamlsek výborná reklama, skvělý obal i sám skvostně vypadá, samotný bonbón je nepoživatelný. První z namíchaných chutí je mnou poupravený termín postapokapitalismus, jako stále přetrvávající systém kapitalismu, který přes všechny možné peripetie ne a ne překonat. Přesto, že je patrné stále větší propojení vlivných podnikatelů se státním aparátem do nerozpletitelné pavučiny vazeb a vztahů spojené s prohlubující se finanční nerovností mezi lidmi, velkým zadlužováním zemí, zhoršujícím se životním prostředí, atd. Druhou chutí je temporalita, ve které je pro mě primární zrychlení jako údajný nástroj pokroku. Zrychlování je dlouhodobý proces, který přichází s moderní dobou v důsledku industriální revoluce. Dnešní doba nám však přináší freneticky roztříštěnou skutečnost, ve které se snažíme vmáčknout co nejvíce úkonů či výkonů do čím dál kratších časových intervalů. Rychlost se stala znamením úspěchu a tak není divu, že mnozí z nás končí na piluli naděje, jelikož je jasné, že náš biorytmus se nedá napínat do nekonečna. Současná, zrychlená společnost se dá přirovnat k bažině. Čím rychleji roztáčí své soukolí, tím rychleji se potápí v tekuté době. Třetí chutí je posthumanismus, ke kterému jsme dospěli neustálým zjednodušováním a redukováním problémů, které před nás klade příroda. Toto ulehčování nás dovedlo až k vytvoření stroje, který je v tomto redukování tak účinný, že zároveň vytváří vlastní problémy. Technologie se člověku neustále přibližují, jsou vyvíjeny neustále nové technologické vymoženosti, které jsou stále „sofistikovanější, užitečnější a chytřejší“. Nenápadné vytrácení lidské přirozenosti se postupně transformuje do podoby Théseovy lodi. Čtvrtou chutí je antropocén. Téma antropocénu oběhlo většinu zpravodajských kanálů. Ano, je to vážné a nepopiratelné, i když v mnohých konspiračních teoriích to zcela popiratelné je např. modrá, nikoli zelená paleta, Donaldovo trampoty, atd. Zkrátka dlouhodobá partie šachu, člověk versus příroda se zdá být výhodnější pro černé. Poslední přísadou je pojivo jménem internet, jako slina tekoucí přes všechny zmíněné chutě. Všechny zmiňované esence bonbónu jsou pro mě frustrující a nejlepším řešením se mi v předešlých pracích zdálo téma apokalypsy. Dystopické smýšlení však dlouho nevydrží a mě opět začaly přepadat návaly naděje, že by vše mohlo ještě nějak pozitivně dopadnout. Takže pokud přijdu někam, kde uvidím misku s bonbóny, nebudu váhat a okusím. Většinou se jedná o místa, kde je nutno vyčkat, vydržet, případně něco koupit a tak si budu s dostatkem času a klidu vychutnávat chutě bonbónů a čekat na duhu.
|
|
|
Netizens
Tejml, Ladislav ; Šrámek,, Jan (oponent) ; Krekovič, Slavomír (vedoucí práce)
Jedná se o interaktivní instalaci ve které jsem zaměřil na sociální síť Twitter, kde detekuji klíčové slovo Refugees. Jakmile se toto slovo objeví v nějakém komentáři na Twitteru, ihned je převedeno do reálného prostředí, stane se tak, že virtuální slovo dostane podobu fyzického aktu. Konkrétně spuštění spouště u dětské stříkací pistole, která vystříkne vodu na protější rostlinu, kterou tak zavlaží. Zamýšlím se tak nad otázkou do jaké míry ovlivňuje a formuje naše uvažování struktura a možnosti internetu, na který jsme neustále napojeni. Součástí instalace je také 3D animace se surreálně abstraktním příběhem o idealisticky nacionálním smýšlení. O pocitu nejistoty, zmatenosti v globální propasti a ztrátě postoje k zásadním problémům formující naše okolí. Animace je realizována v 3D softwarech.
|
host ::
RSS.