|
|
Morfologická a ekologická diferenciace a rozšíření taxonů z okruhu Galium mollugo
Talpová, Julie ; Kaplan, Zdeněk (vedoucí práce) ; Štech, Milan (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám třemi taxony polyploidního okruhu Galium mollugo, které rostou na území České republiky. Jsou to diploidní G. mollugo a tetraploidní G. album subsp. album a G. album subsp. pycnotrichum. Tyto taxony jsou si vzájemně velice podobné, jejich rozlišování je velmi obtížné, přičemž přesné hodnoty kvantitativních znaků, které by je měly odlišovat, nejsou známé. Dosud nebyla v tomto okruhu žádná studie založená na analýze velikosti genomu průtokovou cytometrií (FCM) a klasické morfometrice. Jejich použitím jsem chtěla přinést nové výsledky a vyplnit tak mezery ve vědeckém bádání. Primárně jsem zjišťovala, zda je možné jednotlivé cytotypy odlišit na základě velikosti genomu pomocí analýz FCM. Dalším záměrem pak bylo zjistit, zda je možné definovat morfologické a ekologické rozdíly mezi diploidním a tetraploidními taxony. K zjištění míry morfologické diferenciace jsem využila ordinační a diskriminační metody. Sledovala jsem, zda jde taxony odlišit pouhým okem, a měřením zjistila, jaké znaky jsou k determinaci nejvhodnější. Ukázalo se, že analýzy FCM jsou vhodné k odlišení obou ploidií. Podařilo se mi statistickými metodami prokázat, že se diploidní a tetraploidní taxony navzájem liší a zároveň jsem upřesnila znaky, které jsou k determinaci nejvhodnější. K praktickému...
|
|
|
Diverzita okruhu Galium mollugo ve střední Evropě
Talpová, Julie ; Kaplan, Zdeněk (vedoucí práce) ; Slovák, Marek (oponent)
1 Abstrakt Tato práce je rešerší dosud vydaných článků a studií zabývajících se okruhem Galium mollugo. Jejím cílem je stručné seznámení s morfologií a členěním rodu Galium L., zejména pak okruhu Galium mollugo v rámci střední Evropy. Stručně jsou popsány evoluční procesy (hybridizace, polyploidizace a alopatrická speciace), které se podílely na diferenciaci a znesnadňují určování druhů. Vymezení většiny taxonů je nejasné a vyžaduje další studium. Závěrem představuji metody, které budou použity k řešení problematiky v mé budoucí diplomové práci: průtokovou cytometrii a klasickou morfometriku. Zmíním i možnost využití molekulárních metod. Klíčová slova: okruh Galium mollugo, morfologie, FCM, taxonomie, hybridizace.
|
|
|
In situ projekty v ochraně rodu Pongo v souvislosti s rozšiřováním plantáží palmy olejné na ostrovech Borneo a Sumatra
Talpová, Julie ; Masopustová, Renata (vedoucí práce) ; Dokoupilová, Adéla (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje ochraně rodu Pongo v souvislosti s rozšiřováním palmových plantáží. Do rodu Pongo se řadí orangutan bornejský Pongo pygmaeus a orangutan sumaterský Pongo abelii. Donedávna byly tyto druhy považovány za poddruhy, ale na základě genetických analýz došlo k podstatným změnám v taxonomii. Dá se předpokládat, že se systematika bude nadále vyvíjet. Orangutan bornejský je podle IUCN klasifikován jako ohrožený druh, orangutan sumaterský dokonce za kriticky ohrožený. Zranitelnost vyplývá z jejich způsobu života. Jedná se o dlouho žijící, ale pomalu se rozmnožující zvířata. První mládě přivádí samice na svět po 15. roku života a věnuje se mu do osmi let věku. Jsou typickými zástupci arboreálních primátů. Stromy pro ně představují místo k přespání, možnost pohybu i zdroj potravy.
Příčin ohrožení existuje několik. Za největší hrozbu je považována ztráta přirozeného životního prostředí orangutanů z důvodu zakládání plantáží palmy olejné, těžba dřeva a požáry. Tyto procesy způsobují fragmentaci původních stanovišť a zpřístupnění lesů znamená ohrožení pytláky. Olejnice guinejská Elaeis guineensis se v Indonésii a Malajsii pěstuje od počátku 20. století a v současnosti tyto státy produkují 84 % světové produkce palmového oleje. Životnost plantáží se odhaduje na 20 až 25 let. Je známo, že půda je po této době velice vyčerpaná, otázkou tedy zůstává její budoucí využitelnost. Produktem je palmový a palmojádrový olej, které se uplatňují v potravinářství, kosmetice i v průmyslu. Oba typy olejů obsahují vysoké množství nasycených mastných kyselin, proto WHO jednoznačně doporučuje snížit spotřebu těchto olejů.
Cílem in situ projektů probíhajích na Borneu a Sumatře, byla původně především snaha o návrat zachráněných orangutanů do volné přírody. Čím dál více se ale potýkají s problémem, že se taková zvířata nemají kam navracet, neboť jejich původní stanoviště již neexistují. Z tohoto důvodu se pozornost přesouvá k ochraně přirozeného habitatu orangutanů, stávajících volně žijících populací, důraz je kladen na důslednou karanténu nově přijatých jedinců, jejich sociální začlenění do skupiny, ale i na vzdělávací programy pro veřejnost.
|
host ::
RSS.