|
|
Alankáry v Kálidásově skladbě Méghadútam
Tůma, Dominik ; Štipl, Zdeněk (vedoucí práce) ; Špicová, Zuzana (oponent)
Lyrická báseň beze sporu představuje jedno ze stěžejních děl sanskrtské kávjové literatury a vždy se těšila značné obliby jak v kruzích indických kávjových znalců, tak mezi západními badateli. Od svého vzniku byla opatřena četnými komentáři, z nichž lze jako nejvlivnější uvést komentář Mallináthův a Vallabhadévův. Práce si vytyčuje dva cíle. Za prvé představit základy teorie alankárašást Méghadútě staví komentátor Mallinátha, a taktéž zasadit vědci. Zatímco Mallinátha spatřuje u Kálidásy značné množství komplexity v ohledu užívání básnických tropů, obzvláště tedy dvojsmyslů či šléš, raná indologie měla tendenci nahlížet Kálidásu jako básníka, jenž se vyznačuje relativní jednoduchostí pozdějšími sanskrtskými autory. Práce chce odhalit, nakolik samotný původní text poskytuje opodstatnění pro Mállináthův výklad, a také ilustrovat některé ikonických, ale i sporných příkladů Méghadútě Klíčová slova sanskrtská literatura, literární poetika, kávja, alankára, Méghadúta, Kálidása, šléša
|
host ::
RSS.