|
|
Stimulační mechanismy v systému pomoci v hmotné nouzi
TŮMOVÁ, Hana
Systém pomoci v hmotné nouzi upravuje poskytování pomoci osobám, jež se ocitly v situaci, kdy nejsou schopny sami se zaopatřit. V současnosti je kladen větší důraz na odpovědnost občana za sebe i svoji rodinu a na jeho aktivní úlohu při řešení vzniklé sociální události. Je snaha motivovat adresáty pomoci v hmotné nouzi k aktivní snaze zvýšit si příjem vlastním přičiněním. Cílem diplomové práce bylo zmapovat zkušenosti s využíváním vybraných mechanismů v systému pomoci v hmotné nouzi. Bylo stanoveno 5 výzkumných otázek: 1. Jak je klienty vnímáno řešení stavu hmotné nouze prodejem nebo jiným využitím majetku? 2. Jakým způsobem je prokazována snaha adresáta pomoci v hmotné nouzi při zvýšení příjmu vlastní prací? 3. Jaké nároky a pohledávky jsou nejčastěji adresáty pomoci v hmotné nouzi uplatňovány při zvyšování příjmu vlastním přičiněním? 4. Jsou názory týkající se pozitivního vlivu zvýšení příjmu vlastní prací na řešení stavu hmotné nouze patrné spíše na straně sociálních pracovníků? 5. Jaké jsou možnosti kontroly adresáta pomoci v hmotné nouzi při prokazování snahy o zvýšení příjmu vlastní prací? Kvalitativní výzkum byl proveden metodou dotazování, použita byla technika polostrukturovaného rozhovoru. Sběr dat probíhal červenec až říjen 2011 a v březnu 2012. Zkoumaným souborem bylo 12 adresátů pomoci v hmotné nouzi zvolených náhodným výběrem, 12 sociálních pracovníků obecních úřadů a 5 sociálních pracovníků krajských poboček Úřadu práce. Ze získaných dat byly zpracovány kasuistiky. Další data byla podle tematických okruhů vzájemně porovnána a sumarizována do tabulek. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že většina z dotázaných sociálních pracovníků nepokládá mechanismy systému pomoci v hmotné nouzi za stimulující. Domnívají se, že v některých případech spíše nutí klienta na dávkách pomoci v hmotné nouzi setrvat.
|
|
|
Vliv chronických bolestí zad na aktivity v běžném životě
TŮMOVÁ, Hana
Navzdory možnostem medicínské techniky a rozvoji farmakologie stále přibývá pacientů, kteří trpí bolestmi zad. Během života se s nimi setkává téměř 80% dospělé populace. Chronické bolesti zad nejsou pouze tělesným problémem, ale působí i na celkový psychický stav pacienta. Tyto složky se vzájemně ovlivňují a promítají se do běžných aktivit pacientova života. Bolest zad se tak stává nejen záležitostí páteře, nýbrž člověka v celé jeho celistvosti. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat, jaké aktivity běžného života pacienta jsou ovlivněny chronickými bolestmi zad a jaký má vliv pohlaví pacienta s chronickou bolestí zad na zvládání běžných denních aktivit. Byly stanoveny 2 výzkumné otázky: 1. Jaké aktivity běžného života pacienta jsou ovlivněny chronickými bolestmi zad? 2. Jaký má vliv pohlaví pacienta s chronickou bolestí zad na zvládání běžných denních aktivit? Kvalitativní výzkum byl proveden metodou dotazování, použita byla technika polostrukturovaného rozhovoru. Sběr dat pro zpracování výzkumu probíhal v období od prosince 2009 do února 2010 , osloveni byli pacienti ambulance pro léčbu bolesti v Nemocnici Rudolfa a Stefanie Benešov. Zkoumaným souborem bylo 8 pacientů (4 ženy, 4 muži) s chronickými bolestmi zad po operaci páteře. Ze získaných dat byly zpracovány kasuistiky. Výsledky rozhovorů byly sumarizovány do tabulek. Výzkumný cíl práce byl splněn. Na základě provedeného výzkumu byly stanoveny tyto hypotézy: H1: Chronické bolesti zad ovlivňují základní denní aktivity běžného života u pacientů po operaci páteře H2: Chronické bolesti zad po operaci páteře omezují pacienta při výběru zaměstnání H3: Chronické bolesti zad ovlivňují volnočasové aktivity pacienta H4: Chronické bolesti zad ovlivňují více ženy než muže při vykonávání domácích prácí H5: Ženy se snaží aktivně předcházet bolestem zad více než muži
|
|
|
Komparace systému odměňování Nemocnice Na Homolce a Městské policie hl.m. Prahy
Kasslová, Jana ; Němec, Otakar (vedoucí práce) ; Tůmová, Hana (oponent)
Práce je zaměřena na porovnání možností odměňování zaměstnanců v soukromém i státním sektoru a možnost státních podniků ovlivňovat své systémy odměňování zaměstnanců. Jsou zde vysvětleny pojmy mzda, plat, mzdový a platový systém a další výhody poskytované zaměstnancům v jednotlivých systémech. V praktické části je formou ankety zjišťována ve dvou organizacích (Městská policie hl. města Prahy a Nemocnice Na Homolce) spokojenost zaměstnanců s jejich systémem hodnocení. Výsledky dotazníkového šetření v obou podnicích jsou následně porovnány. Z výzkumu vyplývá, že zaměstnanci jsou často ne zcela spokojení, což je především důsledek neznalosti vlastního systému odměňování. Obě organizace tedy musí dbát především na vhodnou prezentaci informací zaměstnancům.
|
host ::
RSS.