|
| |
|
|
Téma domova, vlasti a kulturní identity v románech pro mládež a mladé dospělé. Na příkladech analýzy vybraných románů (Karin Bruder: Zusammen allein, Karin König; Hanne Straube; Kamil Taylan. Oya. Fremde Heimat Türkei, Karin Kusterer; Edita Dugalic: Heimat ist nicht nur ein Land, Karin Kusterer; Edita Dugalic: Kommst du mit nach Bosnien?)
Svítilová, Tereza ; Bučková, Tamara (vedoucí práce) ; Markvartová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou interkulturní literatury pro děti a mládež na příkladech analýzy současných německy psaných děl. V práci je využito kombinace metod strukturní analýzy kompoziční, jazykové a tematické komponenty děl, obsahové interpretace a teorie čtenářské recepce. Na základě analýzy čtyř děl je vymezen žánr interkulturní literatury pro mládež ve vztahu k tématům domova, vlasti a kulturní identity. Domov je zde chápán nejen jako fyzický prostor sloužící k bydlení, ale také ve svém duchovním rozměru reprezentovaným rodinnými vztahy, které hrdinkám děl dodávají pocit jistoty a bezpečí. Vlast je chápána jako rozšířená paralela k domovu. Je to prostor, který je hrdinkám blízký a vzhledem k pocitu sounáležitosti s jeho dalšími obyvateli se v něm hrdinky dobře orientují. Domov i vlast se podílejí na utváření identity hrdinek, přičemž rozhodující roli hraje prostředí, v němž hrdinky žijí a kterému se snaží přizpůsobit se. Ocitají se v konfliktu mezi tím, jak na ně nazírá jejich okolí a jak definují ony samy sebe. Volí-li hrdinky mezi domovem a vlastí, rozhodnou se pro domov v duchovním smyslu, tedy svoji rodinu. Pakliže ale jejich rodina neplní svou funkci, upnou se k vlasti jako k instanci, která jim dodává útěchu.
|
|
|
Mediální výchova ve výuce cizích jazyků v českých školách
Svítilová, Tereza ; Wolák, Radim (vedoucí práce) ; Šťastná, Lucie (oponent)
Diplomová práce se zabývá průřezovým tématem mediální výchova (MV) a jeho zařazením do výuky cizích jazyků v českých školách. Cílem práce je zjistit, jaké je teoretické ukotvení tohoto propojení v kurikulárních dokumentech platných v ČR, tedy v RVP a ŠVP, a dále, jak toto spojení vypadá v praxi. Z toho důvodu byli osloveni učitelé základních, středních odborných škol a gymnázií, kteří se účastnili kvalitativních rozhovorů, jejichž cílem bylo zjistit jednak podvědomí učitelů o MV, jakým způsobem MV do své výuky zařazují a kterých metod k tomu využívají. Žáci těchto škol pak byli osloveni formou dotazníku, který zjišťoval, zda studenti považují MV za přínosnou, jaká média ve výuce využívají a která témata by je v souvislosti s MV zajímala. Sekundárním cílem bylo zjistit, jaké jsou zvyklosti žáků ve vztahu k cizojazyčným médiím. Z analýzy RVP vyplynulo, že školy nemají povinnost zařazovat MV do cizích jazyků, ani z hlediska Doporučených očekávaných výstupů nebyly nalezeny okruhy, které by bylo nutné zařadit do cizích jazyků. Nicméně analýzou ŠVP bylo zjištěno, že školy MV zpravidla integrují do velkého počtu předmětů, jsou jimi i cizí jazyky. O konkrétní podobě rozhoduje pedagog - bylo prokázáno, že jeho postoj vůči MV je dán zejména třemi faktory - aprobací, věkem a osobním zájmem o mediální...
|
|
|
Téma domova, vlasti a kulturní identity v románech pro mládež a mladé dospělé. Na příkladech analýzy vybraných románů (Karin Bruder: Zusammen allein, Karin König; Hanne Straube; Kamil Taylan. Oya. Fremde Heimat Türkei, Karin Kusterer; Edita Dugalic: Heimat ist nicht nur ein Land, Karin Kusterer; Edita Dugalic: Kommst du mit nach Bosnien?)
Svítilová, Tereza ; Bučková, Tamara (vedoucí práce) ; Markvartová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou interkulturní literatury pro děti a mládež na příkladech analýzy současných německy psaných děl. V práci je využito kombinace metod strukturní analýzy kompoziční, jazykové a tematické komponenty děl, obsahové interpretace a teorie čtenářské recepce. Na základě analýzy čtyř děl je vymezen žánr interkulturní literatury pro mládež ve vztahu k tématům domova, vlasti a kulturní identity. Domov je zde chápán nejen jako fyzický prostor sloužící k bydlení, ale také ve svém duchovním rozměru reprezentovaným rodinnými vztahy, které hrdinkám děl dodávají pocit jistoty a bezpečí. Vlast je chápána jako rozšířená paralela k domovu. Je to prostor, který je hrdinkám blízký a vzhledem k pocitu sounáležitosti s jeho dalšími obyvateli se v něm hrdinky dobře orientují. Domov i vlast se podílejí na utváření identity hrdinek, přičemž rozhodující roli hraje prostředí, v němž hrdinky žijí a kterému se snaží přizpůsobit se. Ocitají se v konfliktu mezi tím, jak na ně nazírá jejich okolí a jak definují ony samy sebe. Volí-li hrdinky mezi domovem a vlastí, rozhodnou se pro domov v duchovním smyslu, tedy svoji rodinu. Pakliže ale jejich rodina neplní svou funkci, upnou se k vlasti jako k instanci, která jim dodává útěchu.
|
|
|
Kulturní rubrika listu Prager Abendblatt v roce 1938
Svítilová, Tereza ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Bakalářská práce Kulturní rubrika listu Prager Abendblatt v roce 1938 vychází z problematiky německy psaného tisku v Praze v období před druhou světovou válkou. Stať práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola zpracovává historický vývoj česko- německých vztahů od počátků společného soužití Čechů a Němců s důrazem na rok 1848, kdy Prager Abendblatt začal vycházet (nejprve jako příloha Prager Zeitung, od roku 1867 vycházel samostatně). Samostatná podkapitola se zabývá událostmi roku 1938. Druhá kapitola se věnuje představení deníku Prager Abendblatt, jeho historii a charakteristice mediálního prostředí, do kterého list vstoupil. Je zde uveden přehled šéfredaktorů od roku 1918 a významní přispěvatelé kulturní rubriky ve 30. letech. Zpracováno je obsahové zaměření novin a jednotlivých rubrik. Zachyceny jsou změny, které deník postihly po přijetí mnichovské dohody. Třetí kapitola analyzuje kulturní rubriku a zjišťuje, o které oblasti kulturního života se objevuje nejvíce zpráv a zda převažují články o českých, německých či zahraničních umělcích.
|
|
| |
host ::
RSS.