|
|
Prevence ischemického postižení myokardu při akutních koronárních syndromech v přednemocniční péči
Strnadel, Matěj ; Karásek, Jiří (vedoucí práce)
Akutní koronární syndromy hrají přední úlohu jako příčina úmrtí v celosvětovém měřítku. Na prevenci ischemického postižení srdce se v nemalé míře podílí přednemocniční péče, jejíž podstatu jsem se snažil vystihnout v této práci. Jak již bylo řečeno, významnou roli hraje informovanost veřejnosti o projevech onemocnění a umožňuje tak zahájit neprodleně terapeutický proces zvednutím telefonu a přivoláním rychlé odborné pomoci. Úkolem lékaře prvního kontaktu je rozpoznat, zda se jedná o akutní koronární syndrom(s elevacemi ST či nikoliv) , zahájit příslušnou terapii v terénu a transportovat pacienta do spádového kardiocentra s možností PCI. Cílem je co nejrychlejší a zároveň nejbezpečnější zprůchodnění koronárního řečiště. Z antitrombotických léků se podává kyselina acetylsalicylová a nefrakcionovaný heparin, který je v této fázi výhodnější (viz výše). Kombinace dalších antikoagulačních přípravků je předmětem stálého zkoumání. Následnou, v současnosti metodou první volby je PCI, u pacientů s elevacemi ST úseku a u pacientů s depresemi ST s vysokým rizikem. Trombolýza, pokud je indikovaná, je v současnosti používána jen u nemocných s elevacemi ST. Otázka facilitované trombolýzy je prozatím nedořešena, pro nedostatek spolehlivých údajů o snížení mortality pacientů a lepší prevence ischemického postižení jejich...
|
|
|
Prevence ischemického postižení myokardu při akutních koronárních syndromech v přednemocniční péči
Strnadel, Matěj ; Karásek, Jiří (vedoucí práce)
Akutní koronární syndromy hrají přední úlohu jako příčina úmrtí v celosvětovém měřítku. Na prevenci ischemického postižení srdce se v nemalé míře podílí přednemocniční péče, jejíž podstatu jsem se snažil vystihnout v této práci. Jak již bylo řečeno, významnou roli hraje informovanost veřejnosti o projevech onemocnění a umožňuje tak zahájit neprodleně terapeutický proces zvednutím telefonu a přivoláním rychlé odborné pomoci. Úkolem lékaře prvního kontaktu je rozpoznat, zda se jedná o akutní koronární syndrom(s elevacemi ST či nikoliv) , zahájit příslušnou terapii v terénu a transportovat pacienta do spádového kardiocentra s možností PCI. Cílem je co nejrychlejší a zároveň nejbezpečnější zprůchodnění koronárního řečiště. Z antitrombotických léků se podává kyselina acetylsalicylová a nefrakcionovaný heparin, který je v této fázi výhodnější (viz výše). Kombinace dalších antikoagulačních přípravků je předmětem stálého zkoumání. Následnou, v současnosti metodou první volby je PCI, u pacientů s elevacemi ST úseku a u pacientů s depresemi ST s vysokým rizikem. Trombolýza, pokud je indikovaná, je v současnosti používána jen u nemocných s elevacemi ST. Otázka facilitované trombolýzy je prozatím nedořešena, pro nedostatek spolehlivých údajů o snížení mortality pacientů a lepší prevence ischemického postižení jejich...
|
host ::
RSS.