|
|
Způsob a míra mapování událostí z České republiky v polském deníku Gazeta Wyborcza od roku 1989
Spišáková, Eva ; Osvaldová, Barbora (vedoucí práce) ; Hájek, Roman (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá zahraničním zpravodajstvím a publicistikou z České republiky v polském deníku Gazeta Wyborcza od roku 1989. Analyzuje četnost i obsah informací z České republiky nejen v tištěné verzi tohoto deníku, ale i na jeho internetových stránkách www.wyborcza.pl. Práce poskytuje v úvodu krátký pohled do historie vzniku a vývoje tohoto polského deníku, upozorňuje na složité začátky po pádu komunistického režimu v Polsku a také na narůstající zájem polské veřejnosti o dění v České republice. Tato bakalářská práce vychází z internetových i knižních zdrojů a archivů novin Gazeta Wyborcza od roku 1989. Zaměřuje se na konkrétní polské i české zpravodaje, kteří se českému dění v Gazetě Wyborczy věnují. Podle výše uvedeného polského deníku práce shromažďuje nejdůležitější události v České republice, a to od období pádu komunismu v roce 1989. Tyto události a zájem o ně jsou v této práci analyzovány. Gazeta Wyborcza, nejvýznamnější celostátní tištěné zpravodajské médium vPolsku, představuje adekvátní prostředek k nahlédnutí do česko-polských vztahů. Noviny Gazeta Wyborcza vznikly původně jako médium politické strany Solidarita na základě dohod u "kulatého stolu" v květnu 1989. Jelikož ji v popularitě již předběhl bulvární deník Fakt, v současnosti je Gazeta Wyborcza druhými...
|
|
|
Veřejnoprávní média v Polsku a České republice v období 2014-2018
Spišáková, Eva ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Rydel, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá komparací polského a českého systému veřejnoprávní televize s ohledem na novelu mediálního zákona z dílny polské vládní strany Právo a spravedlnost z let 2015 a 2016 a tím, jak se tato novela projevila na současném stavu polské veřejnoprávní televize. V komparaci byla použita metoda souladu a za porovnávané nezávislé proměnné určeny čtyři jednotky: definice cílů a mise médií veřejné služby v Polsku a České republice, kontrolní orgány Polské televize a České televize, financování Polské televize a České televize a programová nabídka obou televizí. Jako hlavní zdroje výzkumu posloužily expertní rozhovory, které byly vedené s polskými odborníky na média osobně nebo telefonicky, a mediální zákony v obou zemích. Hlavním cílem této diplomové práce je zjistit, v jaké míře se mediální systémy televizí veřejné služby v obou zemích liší a čím jsou si podobné. Zaměřuje se hlavně na vztah politické moci a médií, odpovídá na otázku, jak se politická moc v obou zemích snaží vstupovat do financování a kontroly veřejnoprávních médií.
|
|
|
Veřejnoprávní média v Polsku a České republice v období 2014-2018
Spišáková, Eva ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Rydel, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá komparací polského a českého systému veřejnoprávní televize s ohledem na novelu mediálního zákona z dílny polské vládní strany Právo a spravedlnost z let 2015 a 2016 a tím, jak se tato novela projevila na současném stavu polské veřejnoprávní televize. V komparaci byla použita metoda souladu a za porovnávané nezávislé proměnné určeny čtyři jednotky: definice cílů a mise médií veřejné služby v Polsku a České republice, kontrolní orgány Polské televize a České televize, financování Polské televize a České televize a programová nabídka obou televizí. Jako hlavní zdroje výzkumu posloužily expertní rozhovory, které byly vedené s polskými odborníky na média osobně nebo telefonicky, a mediální zákony v obou zemích. Hlavním cílem této diplomové práce je zjistit, v jaké míře se mediální systémy televizí veřejné služby v obou zemích liší a čím jsou si podobné. Zaměřuje se hlavně na vztah politické moci a médií, odpovídá na otázku, jak se politická moc v obou zemích snaží vstupovat do financování a kontroly veřejnoprávních médií.
|
|
|
Způsob a míra mapování událostí z České republiky v polském deníku Gazeta Wyborcza od roku 1989
Spišáková, Eva ; Osvaldová, Barbora (vedoucí práce) ; Hájek, Roman (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá zahraničním zpravodajstvím a publicistikou z České republiky v polském deníku Gazeta Wyborcza od roku 1989. Analyzuje četnost i obsah informací z České republiky nejen v tištěné verzi tohoto deníku, ale i na jeho internetových stránkách www.wyborcza.pl. Práce poskytuje v úvodu krátký pohled do historie vzniku a vývoje tohoto polského deníku, upozorňuje na složité začátky po pádu komunistického režimu v Polsku a také na narůstající zájem polské veřejnosti o dění v České republice. Tato bakalářská práce vychází z internetových i knižních zdrojů a archivů novin Gazeta Wyborcza od roku 1989. Zaměřuje se na konkrétní polské i české zpravodaje, kteří se českému dění v Gazetě Wyborczy věnují. Podle výše uvedeného polského deníku práce shromažďuje nejdůležitější události v České republice, a to od období pádu komunismu v roce 1989. Tyto události a zájem o ně jsou v této práci analyzovány. Gazeta Wyborcza, nejvýznamnější celostátní tištěné zpravodajské médium vPolsku, představuje adekvátní prostředek k nahlédnutí do česko-polských vztahů. Noviny Gazeta Wyborcza vznikly původně jako médium politické strany Solidarita na základě dohod u "kulatého stolu" v květnu 1989. Jelikož ji v popularitě již předběhl bulvární deník Fakt, v současnosti je Gazeta Wyborcza druhými...
|
host ::
RSS.