Hlavní stránka > Výsledky hledání: Spalová, Michaela
Hledej:
Tipy pro vyhledávaní :: Rozšířené hledání
Hledej ve sbírkách:
Seřadit podle: Zobrazit výsledky: Výstupní formát:
Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Schwarzenberská primogenitura. Hlubocko-krumlovská větev
 Spalová, Michaela ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Dvořáková, Markéta (oponent)
Tato práce pojednává o primogenituře (hlubocko-krumlovské větvi) významného knížecího rodu Schwarzenbergů. Schwarzenbergové pochází původně z německých Dolních Frank a v Čechách zapustili své kořeny natrvalo až v polovině 17. století. K rozdělení rodu na primogenituru (hlubocko-krumlovskou větev) a sekundogenituru (orlickou větev) došlo v roce 1802, na základě ustanovení závěti Ferdinanda ze Schwarzenbergu z roku 1703. Schwarzenberská primogenitura vlastnila rozsáhlý pozemkový majetek, jehož největší část se nacházela na území Čech. Její členové prosluli především jako neobyčejně schopní hospodáři, kterým se na svých statcích podařilo vytvořit dokonale promyšlený hospodářský systém, jenž se ve své době řadil k nejvyspělejším v Evropě. Svého vrcholu dosáhla jejich činnost v druhé polovině 19. století a ještě počátkem 20. století. Další léta však již pro hlubocko- krumlovskou větev Schwarzenbergů tak příznivá nebyla. Po vzniku samostatného Československa přišla rodina o velkou část svého majetku v Čechách pozemkovou reformou. Za druhé světové války jí veškerý majetek zabavilo gestapo ve prospěch Velkoněmecké říše. A dva roky po skončení války byl v Československu schválen zákon č. 143/1947 Sb. (tzv. Lex Schwarzenberg), kterým byl všechen majetek schwarzenberské primogenitury na území státu převeden...
Úplný záznam
Schwarzenberská primogenitura. Hlubocko-krumlovská větev
 Spalová, Michaela ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Dvořáková, Markéta (oponent)
Tato práce pojednává o primogenituře (hlubocko-krumlovské větvi) významného knížecího rodu Schwarzenbergů. Schwarzenbergové pochází původně z německých Dolních Frank a v Čechách zapustili své kořeny natrvalo až v polovině 17. století. K rozdělení rodu na primogenituru (hlubocko-krumlovskou větev) a sekundogenituru (orlickou větev) došlo v roce 1802, na základě ustanovení závěti Ferdinanda ze Schwarzenbergu z roku 1703. Schwarzenberská primogenitura vlastnila rozsáhlý pozemkový majetek, jehož největší část se nacházela na území Čech. Její členové prosluli především jako neobyčejně schopní hospodáři, kterým se na svých statcích podařilo vytvořit dokonale promyšlený hospodářský systém, jenž se ve své době řadil k nejvyspělejším v Evropě. Svého vrcholu dosáhla jejich činnost v druhé polovině 19. století a ještě počátkem 20. století. Další léta však již pro hlubocko- krumlovskou větev Schwarzenbergů tak příznivá nebyla. Po vzniku samostatného Československa přišla rodina o velkou část svého majetku v Čechách pozemkovou reformou. Za druhé světové války jí veškerý majetek zabavilo gestapo ve prospěch Velkoněmecké říše. A dva roky po skončení války byl v Československu schválen zákon č. 143/1947 Sb. (tzv. Lex Schwarzenberg), kterým byl všechen majetek schwarzenberské primogenitury na území státu převeden...
Úplný záznam

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.
Digitální repozitář :: Hledej :: Nový záznam :: Personalizace :: Nápověda
Powered by Invenio v1.1.2
Spravuje admin.invenio@techlib.cz
Tato stránka je dostupná také v následujících jazycích:
Česky  English