|
|
Kavky a kosatce. Antropologie turismu, prostoru a identity v Maroku
Konopíková, Michaela ; Soukup, Martin (vedoucí práce) ; Bláha, Jan Daniel (oponent) ; Sokolíčková, Zdenka (oponent)
Dizertační práce čerpá z terénního výzkumu realizovaném v komunitě Berberů ve Vysokém Atlasu v Maroku. Analyzuje transformaci místního prostředí v návaznosti na nové diskursivní praktiky, které se objevují v souvislosti s pronikáním globální ekonomiky, environmentálních programů a politiky rozvojové pomoci. Projekt vychází z Appaduraie a vznáší otázku lokality v současném světě a s ní spojenou problematiku sousedství, která jsou představovaná, produkovaná a udržovaná v jistém prostředí. Kontextuální a generativní dimenze sousedství poskytuje teoretický úhel pohledu na vztahy mezi globální a lokální realitou s myšlenkou kulturně hybridizovaného světa. Práce se tedy zabývá tím, co lokalita znamená v situaci, v níž národní státy čelí konkrétní transnacionální destabilizaci. Dizertační projekt sleduje dva záměry. (1) Po popisu strukturálních podmínek, v nichž turistický průmysl v horách operuje, (2) popisuje limitace lokálních reakcí na procesy globálních trhů, neboli v širším smyslu analyzuje dopady globalizace. Pro naplnění druhého záměru je nezbytné definovat a strukturálně ukotvit koloniální subjekt a následně analyzovat vzájemný vztah mezi mikro a makro procesy. Vyjdeme-li opět z Appaduraie, je nezbytné vybudovat rámec, který by propojil procesy odehrávající se v malém a větším měřítku a...
|
|
|
Sucho bylo, je a bude. Nebo ne? Etnografický výzkum vybraných městských vinic v Praze
Koubková, Tereza ; Kuřík, Bohuslav (vedoucí práce) ; Sokolíčková, Zdenka (oponent)
Tato diplomová práce spadající pod obor environmentální antropologie se zabývá antropologickými souvislostmi sucha na vybraných vinicích v Praze. V rámci výzkumu v této práci provádím etnografickou sondu do části českého vinařství a na základě metod zúčastněného pozorování a polostrukturovaných rozhovorů popisuji každodenní vznikání vína na vinici Grébovka a souvislosti sucha na několika pražských vinicích. Z výzkumu vyplývá, že vinaři spravující tyto vinice pociťují sucho v různé míře a jejich odpovědi na tento jev v podobě běžných zemědělských adaptačních mechanismů jsou ovlivňovány faktory, které plynou především ze samotné povahy vinařské práce, z lokálních podmínek a specifik těchto městských vinic a z působení všech aktérů, kteří na vinici tvoří síť, v jejímž rámci jsou provázáni mezi sebou a interagují. Tyto lokální rozměry a souvislosti sucha jakožto jednoho z důsledků změny klimatu reflektuji v širším kontextu (antropologie) změny klimatu a na základě výzkumu diskutuji především problematiku vědeckého předpovídání, jež se mnohdy může výrazně lišit od vizí jednotlivých lidí. Pro vhodné odpovědi na důsledky změny klimatu je však nezbytná její akceptace, tedy důvěra v její vědecké předpovídání. Proto je dle mého názoru při nedůvěře v tyto dlouhodobé předpovědi podnebí nezbytné zkoumat důvody,...
|
|
| |
|
|
Alternativní paradigma dneška: pokorný antropocentrismus, znovuzakouzlení světa a přijetí závazku vůči životu
Sokolíčková, Zdenka ; Ortová, Jitka (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent) ; Lapka, Miloslav (oponent)
Disertační práce Alternativní paradigma dneška: Pokorný antropocentrismus, znovuzakouzlení světa a přijetí závazku vůči životu je pokusem o revizi západního obrazu světa, konkrétně uchopení vztahu mezi člověkem a jeho prostředím. Odborný profil práce spočívá v oblasti environmentální etiky, východiska a metody jsou odvozeny z kulturologického přístupu ke studiu lidské kultury a jejích aspektů. Cílem práce je nabídnout oživený pohled na vzájemnou relaci mezi člověkem a světem, který je prostřednictvím lidské kultury nevyhnutelně přetvářen. Kritická reflexe západního přístupu k životnímu prostředí, odvozeného z převládajícího paradigmatu vykazujícího znaky ekologické neudržitelnosti, je tématem ve společenských vědách opakovaně zpracovávaným již několik desetiletí. Perspektivou disertační práce je síť vztahu o třech proměnných - člověk, interpretace jeho místa ve světě, a zacházení se životním prostředím z této interpretace vycházející. Tři pilíře disertační práce jsou nazvány pokorný antropocentrismus, znovuzakouzlení světa a přijetí závazku vůči životu. První z nich je výstupem analýzy dvou protichůdných environmentalistických škol, antropocentricky a neantropocentricky zaměřené. Oba bloky zahrnují množství poloh, lišících se radikálností přístupu, ale lze je od sebe zásadně odlišit dle kritéria...
|
|
|
Cesty k využití potenciálu lidské mysli ve vztahu k pokornému a aktivnímu zakoušení života
Sokolíčková, Zdenka ; Storchová, Barbara (oponent) ; Ortová, Jitka (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je výsledkem samostatného teoretického studia charakteru, role a možností jedinečné lidské mysli ve vztahu k okolnímu světu. Mapuje částečně dosažené výsledky v oboru studía lidské mysli, ať už z přírodovědeckého nebo filosofického hlediska. Sběrem a komparací jednotlivých tezí bylo možné nenásilně a logicky dospět ke konsistentní koncepci, které je vostrém protikladu vůči současnému západnímu proudu racionality určitého typu. 1 Práce na zvoleném tématu je tedy motivovaná aktuální otázkou oprávněnosti směřování :vývoje západní společnosti. Ačkoliv se jedná o problematiku zdánlivě čistě akademickou a odtaženou od reálné každodennosti dnešního člověka, situace je ve skutečnosti opačná. Vycházíme-li z prosté žité zkušenosti, ze sledování politického vývoje Evropy, Spojených států a následně celého světa, z povšimnutí si současné "lidové filosofie" založené· na racionalistické, materialistické krátkozrakosti a nechuti ke globálně zodpovědnému jednáW, je zřejmé, že odpověď na tázání se po funkci do konečných důsledků nepochopitelného fenoménu lidské mysli je žádoucí. Odůvodnění relevance zvoleného tématu lze však pojmout i z opačného úhlu pohledu, tedy nikoliv jakožto potřebu současné společnosti jako celku, nýbrž individua, osamocené bytosti do určité míry ztracené v labyrintu světa....
|
host ::
RSS.