|
|
Metody měření vlhkosti v historickém zdivu archeologického areálu pod III. nádvořím Pražského hradu
Kalianková, Kateřina ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Sněhota, Michal (oponent)
Tato práce se zabývá stanovováním vlhkosti historického zdiva v archeologickém areálu pod III. nádvořím Pražského hradu. Areál je ohrožen zejména solným zvětráváním, které je podporováno zvýšenou vlhkostí zdiva. Vlhkost opukového zdiva byla stanovována na lokalitě raně novověkého mostního pilíře a na dalších vybraných zdech v archeologickém areálu. Cílem práce je analyzovat vybrané metody měření vlhkosti v historických stavebních materiálech a zhodnotit jejich přednosti a nedostatky. Hodnocena je také vhodnost metod pro aplikaci na historicky cenné materiály a stavby. Dalším cílem této práce je analyzovat stav vlhkosti na sledovaných lokalitách a určení zdroje vlhkosti v archeologickém areálu pod III. nádvořím Pražského hradu a na základě výsledků navrhnout postup při sledování budoucího vývoje vlhkosti. Pro sledování vlhkosti byly zvoleny neinvazivní metody: infračervené snímkování povrchu, elektromagnetická metoda a odporová metoda, a z invazivních metod bylo zvoleno podpovrchové měření odporu, TDR a sonda využívající reaktivní barvivo. Souběžně s měřením vlhkosti byly měřeny teploty vzduchu a zdiva a také relativní vlhkost vzduchu, měření bylo doplněno o sledování hladiny podzemní vody, měření objemu skapu z krápníků, sledování konduktivity vody a jejího pH. U metody podpovrchového měření...
|
|
|
Vlhkostní charakteristiky přirozených pískovcových výchozů
Slavík, Martin ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Tesař, Miroslav (oponent) ; Sněhota, Michal (oponent)
Vlhkost v pískovci hraje důležitou roli v hydrologických, zvětrávacích, biologických a dalších procesech. Znalosti o výskytu a pohybu vlhkosti v porézním prostředí přirozených pískovcových výchozů jsou však značně strohé. Cílem doktorské práce proto bylo kvantifikovat vybrané vlhkostní charakteristiky několika přirozených pískovcových výchozů v Českém ráji (Česká republika). Podle režimního měření se průměrná roční teplota v pískovcových skalních městech pohybovala od 8,5 řC do 11,5 řC a relativní vlhkost vzduchu od 73 % do 85 %, přičemž odlesněná oblast vykazovala teplejší a sušší mikroklima a větší amplitudu hodnot než zalesněné oblasti. Byly zjištěny hodnoty objemové vlhkosti (více než 400 měření) a sacího tlaku (více než 150 měření) pískovcových výchozů a jejich změny v čase a prostoru. Průměrná objemová vlhkost se v zóně od povrchu pískovce do hloubky 12 cm pohybovala od 3 % do 10 % a sací tlak se v hloubce 2-12 cm pohyboval od 2 kPa až nad 130 kPa. Pro určení prostorového uspořádání vlhkosti u pískovcového povrchu bylo poprvé opakovaně využito metody obarvování práškem uraninu. Podle obarvení se pískovcové prostředí rozdělilo na kapilární (vlhkou) a difuzní (suchou) zónu, na jejichž ostrém rozhraní se nacházela výparová fronta. Pozice výparové fronty se pohybovala od povrchu pískovce až do...
|
|
|
Porovnání hydraulických vlastností kavernózně zvětralých hornin do tvarů tafoni a voštin
Studencová, Alžběta ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Sněhota, Michal (oponent)
Formy kavernózního zvětrávání - tafoni a voštiny - patří k dlouhodobě zkoumaným a diskutovaným jevům v geologických disciplínách. Příčinou rozdílu mezi centimetrovými voštinami a až několikametrovými tafoni se však ještě nikdo důkladně nezabýval. V rámci mé diplomové práce se zaměřuji na porovnávání hydraulických vlastností hornin s vyvinutými voštinami a tafoni. Výzkum se skládal z terénních měření (měření sacích tlaků a kapilární nasákavosti pomocí Karsten tube) a laboratorních měření na vzorcích tafoni a voštin (měření retenčních křivek, kapilární nasákavosti, rychlosti difuze vodních par a nasycené hydraulické vodivosti). Zkoumala jsem voštiny z různých lokalit v české křídové pánvi a tafoni z karbonských arkóz u Kralup nad Vltavou, kambrických pískovců z Jordánské Petry a tufů z pohoří Crystal Peak v Utahu. Z provedených měření vyplynulo, že hodnoty sacích tlaků uvnitř tafoni jsou daleko vyšší než uvnitř voštin. Tento poznatek koresponduje s rozdílnými retenčními křivkami (strmější retenční křivka pro voštinové křemenné pískovce než pro jemnozrnné arkózovité pískovce až arkózy s vyvinutými tafoni). Další část výzkumu se soustředila na porovnávání vlastností hydrofobních krust, které se vytváří na površích hornin s tafoni i voštinami. Hydrofobní účinky se nejvíce projevili snížením kapilární...
|
|
|
Vliv CaO na strukturu a propustnost jílovité zeminy
Pastyriková, Zdeňka ; Boháč, Jan (vedoucí práce) ; Frankovská, Jana (oponent) ; Sněhota, Michal (oponent)
Cílem této práce bylo zjistit vliv množství vápna (1 - 8% CaO) a doby zrání (1 - 540 dní) na strukturu jemnozrnné zeminy hutněné při optimální vlhkosti energií Proctor standard a zda očekávaná změna struktury zeminy ovlivní její hydraulickou vodivost. Pomocí rtuťové porozimetrie (MIP) byla na laboratorně zhutněných vzorcích spraše s 1, 2, 4 a 8% CaO studována změna pórového prostoru po dlouhou dobu zrání (1 - 540 dní). Průběh pucolánových reakcí byl monitorován měřením pH. Vznik nových minerálních fází (hydratovaný silikát vápenatý a hydratovaný hlinitan vápenatý a hydratovaný hlinitouhličitan vápenatý) ve vápněné zemině byl potvrzen RTG difrakcí. Rtuťová porozimetrie odhalila, že 2% CaO je dostačující pro vznik pucolánových reakcí. Toto množství vápna je pod stanovenou hodnotou optimálního množství vápna, které bylo stanoveno za pomoci pH měření (Eades a Grim, 1966). Dokud hodnota pH neklesne pod hodnotu 11,7, jsou pozorovatelné změny pórového prostoru. U zeminy s obsahem 4%, respektive 8% vápna byl pokles množství makropórů a nárůst množství mezopórů pozorovatelný během 360 dní, respektive během 540 dní zrání a při obsahu 2% CaO pokles makropórů byl ukončen po 120 dnech zrání, což je způsobeno tvorbou nových minerálních fází během pucolánových reakcí Při obsahu 1% vápna změna zastoupení makropórů...
|
host ::
RSS.