Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Novocirkusový trénink
Smolková, Veronika ; ŠTEFANOVÁ, Veronika (vedoucí práce) ; BRTNICKÁ, Eliška (oponent)
Práce se zabývá základními metodami novocirkusového tréninku zaměřeného na závěsnou akrobacii. Popisuje můj vlastní systém a metodu tréninku, které jsem si sestavila za dobu, po kterou se závěsnou akrobacií, akrobacií obecně a jejím praktikováním i učením zabývám. Předmětem práce je zdůraznit důležitost funkčního a komplexního (novocirkusového) tréninku jako základu pro kreativní proces v rámci této cirkusové disciplíny. Práce je rozdělena do tří hlavních částí. První se zabývá fyzickou přípravou. Popisuje především moji vlastní metodu, nazývanou Zvířátkový trénink, která slouží pro rozcvičení, mobilizaci, posílení a protažení různých částí těla. Druhá část práce se zabývá psychosomatickou přípravou. Zasazuje závěsnou akrobacii do kontextu cirkusových disciplín a popisuje její specifika. Pojednává ale také o tématech, jako jsou například strach, bolest, koncentrace, bezpečnost, a nastiňuje jak s těmito faktory pracovat. Poslední část práce demonstruje můj osobní přístup ke kreativnímu procesu v rámci závěsné akrobacie na příkladu tvorby konkrétního artistického čísla na statické visuté hrazdě.
Geomorfologické projevy Pošumavského krasu a jeho strukturně-tektonické stavby v reliéfu
Šmídek, Lukáš ; Hartvich, Filip (vedoucí práce) ; Smolková, Veronika (oponent)
Geomorfologické projevy pošumavského krasu a jeho strukturně- tektonické stavby v reliéfu Abstrakt Cílem této práce je posoudit vliv geomorfologie Pošumavského krasu (i) a jeho strukturně tektonické charakteristiky v reliéfu. První část je založena na rešerši literatury a dalších informačních zdrojů a popisuje jižní Čechy z hlediska fyzicko-geografických charakteristik. Druhá část popisuje vývoj a distribuci (ii) krasových lokalit v Pošumaví. Práce se nezabývá Pošumavským krasem jako celkem, ale je více zaměřena na jednotlivé lokality výskytu krasových hornin. Tyto lokality byly stručně charakterizovány. Třetí část se zabývá metodikou. Nejprve byly jednotlivé lokality výskytu krasových hornin analyzovány s využitím dostupných topografických a geologických map v GIS (iii). Byly popsány lokality, v nichž je distribuce krasových hornin pozorovatelná v reliéfu. Následuje strukturních měření (iv) ve vybraných lokalitách. Byly zjištěny podobnosti v orientaci sklonu vrstev krystalických vápenců ve všech zkoumaných lokalitách. Následující část je věnována analýzám DEM v GIS. Metodika této části se skládá z analýzy příčných a podélných profilů a analýzy svahů. Na základě výsledků byl popsán vliv strukturní a tektonické charakteristiky v reliéfu v rámci jednotlivých zkoumaných oblastí. Následující část metodiky se...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.