|
Bolívie: Kapitalismus, socialismus a feudalismus na vahách mezi Kubou a USA
Smetáček, Martin ; Pavlík, Petr (vedoucí práce) ; Kochan, Jan (oponent)
Práce se zabývá zkoumáním sociálně-ekonomických struktur v bolivijské společnosti, které v důsledku specifického historického vývoje vykazují výrazné anomálie s implikací do politické sféry. Cílem práce je nabídnout materiál, na základě kterého bude možné odkrýt a porozumět těmto vnitřním pnutím a zorientovat se v současném turbulentním prostředí, ve kterém se bolivijská společnost právě nachází. Stěžejním tématem práce je bližší pohled na tyto procesy ve světle probíhající "indiánské revoluce" vedené platformou MAS v čele s Evem Moralesem. Pro práci byla použita syntetická metoda, kdy autor nejprve blíže rozebírá jednotlivé problémové oblasti a později shrnuje, propojuje a synteticky vyvozuje konkrétní závěry. Vlastní výsledky pak mohou být využity zájemci o studium Bolívie pro ekonomické, sociologické a politické účely, ale i ekonomickými subjekty, které plánují vstoupit do bolivijského prostředí. V práci jsou využity vlastní zkušenosti a poznatky autora nabyté během jeho tříměsíčního pobytu v Bolívii a další odborné poznatky získané z aktuálně dostupných vědeckých publikací, dokumentů a jiných aktuálních zdrojů.
|
|
Kypr: Křižovatka mezi Evropou a Asií
Smetáček, Martin ; Adamcová, Lenka (vedoucí práce) ; Němečková, Tereza (oponent)
V mé práci se zabývám kulturně-politickým směřováním Kypru z jeho pozice mezi Evropu a Asií s důrazem na jeho ekonomickou orientaci. Vzhledem ke skutečnosti, že Kypr byl ještě v roce 1960 v době získání nezávislosti na Velké Británii zemí hluboce rozvojovou, soustředím se zejména na jeho ekonomický vývoj po roce 1960 a stav jeho hospodářství na prahu 21. století, přičemž si kladu otázku, zda Kypr zvládl přeměnu ze země rozvojové na sociálně a ekonomicky vyspělou zemi s rozvinutou tržní ekonomiku. Práce stručně zachycuje historicko-politický vývoj země od jejího počátku v 8. tisíciletí př. n. l. až do konce 20. století n. l., dále se soustředí na vývoj její ekonomiky na konci 20. století, a v závěru zkoumá současný sociálně-ekonomický stav země pod šablonou kritérií dělení ekonomik na rozvojové země a země s rozvinutou tržní ekonomikou. Práce též zohledňuje interkomunitární rozkol, který na Kypru panuje od roku 1974 a fakticky rozděluje zemi na dvě části, Kyperskou republiku a Severokyperskou tureckou republiku, která však nebyla mezinárodně uznána. Důraz je kladen výhradně na údaje týkající se Kyperské republiky.
|