|
| |
|
|
Lahovice v pramenech hromadné povahy 17. - 19. století
Smítková, Alena ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Woitschová, Klára (oponent)
Rigorózní práce "Lahovice v pramenech hromadné povahy 17.-19. století" zpracovává údaje z matrik křtěných, oddaných a zemřelých kostela sv. Jakuba Většího na Zbraslavi v období let 1652-1800. Cílem práce je kromě základních demografických údajů otázka křestních jmen - čím nebo kým byl ovlivněn jejich výběr. Jsou zde vypsána všechna křestní jména vyskytující se v daném období spolu s hlavními faktory, které mohly rozhodovat při volbě jména.
|
|
| |
|
|
Kostel svatého Havla a vrch Havlín na Zbraslavi
Smítková, Alena ; Pátková, Hana (oponent) ; Bláhová, Marie (vedoucí práce)
Kostel svatého Havla je jednou z našich nejstarších církevních památek. Důvody jeho vzniku jsou dodnes nejasné. Zřejmě vznikl na popud velmože, který měl v okolí svůj dvorec. Na to ostatně upomínají zbytky panské tribuny. V době předhusitské se na Zbraslavském zboží vystřídalo mnoho majitelů světských i církevních. V roce 1291 byl založen Zbraslavský klášter cisterciáků, ke kterému se začala upínat veškerá pozornost. Kostel svatého Havla působil dál, ale jakoby v "pozadí", pro chudý lid. Písemné památky pro nej starší období j sem se pokusila shrnout ve své práci. Cenné informace o životě na faře poskytl vizitační protokol. Zcela bezpečně jsou doloženi plebáni pro období let 1380 - 1417 ze zápisů konfirmačních knih. Z pozdější doby máme doloženo vnitřní vybavení kostela, z nějž nejzajímavější je bezesporu vyřezávaný oltář, umístěný nyní v Husitském sboru na Zbraslavi. Za zmínku stojí i dnes částečně odkryté zbytky románských maleb na stěnách. Na kostele je umístěno několik náhrobků z konce 19. století. Opisy některých z nich uvádím v příloze. Vedle kostela stojí objekt kostnice z 20. let 18. století. Okolo se rozkládá hřbitov, jehož součástí je také urnový háj. V současné době bývá kostel přístupný veřejnosti o velkých církevních svátcích a během roku při konání kulturních akcí, hlavně koncertů dobové...
|
|
|
Konfesní výuka náboženství pro žáky přicházející ze sekulárního prostředí?
SMÍTKOVÁ, Alena
Hlavním tématem práce je snaha o zodpovězení otázky, zda je konfesní výuka náboženství vhodným způsobem, jak přistupovat k žákům přicházejícím ze sekulárního prostředí. V první části práce se zabýváme vymezením pojmu katecheze a jejím dějinám. Dále porovnáváme konfesní a nekonfesní způsob výuky, přičemž jako alternativu shledáváme výuku náboženství zaměřenou na kulturní kontext. Pozornost věnujeme pojmu sekulární společnost a z toho plynoucím důsledkům ohledně výuky náboženství. Hledáme cíle a obsahy výuky náboženství v jednotlivých církevních dokumentech s přihlédnutím na nevěřící žáky. V poslední části práce se věnujeme vývojové psychologii, vývoji náboženského úsudku dětí a osobnosti pedagoga. Samotný závěr pak hledá východiska k výuce zaměřené na kulturní kontext.
|
|
|
Postava Ester v příběhu Knihy Ester
SMÍTKOVÁ, Alena
Hlavním tématem práce je zkoumání postavy Ester, jejích rolí a funkcí v Knize Ester. Samotnému uchopení postavy Ester předchází dějinná recepce knihy. Tomuto náhledu je nejprve podroben masoretský a poté řecký text. Pro komplexnější chápání Ester v Židovské tradici je následně přiblížen význam svátků Purim a jeho slavení. Pomocí metody narativní analýzy jsou určeny role a funkce jednotlivých postav, hlavně pak Ester. Příběh Ester je analyzován nejprve v masoretském, později v řeckém textu a konečně z obou pramenů. Tradiční pojetí role Ester je konfrontováno s použitou metodou narativní analýzy, což umožňuje komplexnější nazírání této starozákonní postavy.
|
host ::
RSS.