|
|
Trendy v incidenci tuberkulózy a netuberkulózních mykobakterióz u dětí a dorostu v České republice v letech 2001-2020
Doležalová, Karolína ; Göpfertová, Dana (vedoucí práce) ; Skřičková, Jana (oponent) ; Svatoň, Martin (oponent)
Trendy v incidenci tuberkulózy a netuberkulózních mykobakterióz u dětí a dorostu v České republice v letech 2001-2020 Očkování proti tuberkulóze, tzv. kalmetizace, bylo v Československu zahájeno před 60 lety za úplně jiné epidemiologické situace, než je v současnosti. Povinné celoplošné očkování novorozenců se od listopadu 2010 změnilo na selektivní očkování dětí s vysokým rizikem tuberkulózní infekce. Ve své práci hodnotím riziko onemocnění tuberkulózou a mykobakteriózou v 10 letech následujících po ukončení kalmetizace a srovnávám je se stejně dlouhým obdobím, ve kterém byla celoplošná kalmetizace novorozenců povinná. Jedná se o deskriptivní studii s porovnáním a statistickou analýzou dat z Registru tuberkulózy v období 2001-2020. Závěrem mé studie je klesající incidence dětské tuberkulózy v obou srovnávaných obdobích (p <0,001). Trend onemocnění non-tuberkulózní mykobakteriózou ve formě krční lymfadenitidy je v prvním období klesající a nesignifikantní (p=0,561), zatímco v druhém období je signifikantně vzrůstající (p <0,001) s 8 % meziročním nárůstem. Tyto mé závěry potvrzují, že selektivní kalmetizace rizikových dětí je v našich podmínkách dobrou vakcinační strategii. Nicméně je nutná ostražitost a pečlivé vyhledávání případů non- tuberkulózní lymfadenitidy. Klíčová slova: incidence,...
|
|
|
Klinické využití stanovení genové exprese RNA u nemalobuněčného plicního karcinomu ( NSCLC )
Svatoň, Martin ; Pešek, Miloš (vedoucí práce) ; Salajka, František (oponent) ; Skřičková, Jana (oponent)
Klinické využití stanovení genové exprese RNA u nemalobuněčného plicního karcinomu (NSCLC) Abstrakt Úvod Nemalobuněčný plicní karcinom (NSCLC) patří k nejčastějším příčinám nádorových úmrtí celosvětově. Chemoterapie (CHT) je dosud (až na výjimku s pemetrexedem) dávána paušálně dle stadia nemoci a jejích komorbidit, bez užití dalších prediktivních markerů. To vede k pouze nízké objektivní léčebné odpovědi, která se liší pacient od pacienta, bez jasněji známých příčin. Cíle Cílem našeho výzkumu bylo nalézt možné prediktivní markery v podobě mRNA či miRNA, které by pomohly snížit recidivy NSCLC resp. zlepšit účinek CHT u vybraných skupin pacientů. Metody Ve třech souborech pacientů (42 pacientů s radikálně resekovanými adenokarcinomy stadia 1; 90 pacientů s NSCLC, kteří podstoupili chirurgickou resekci a 59 z nich pak i adjuvantní CHT; 81 pacientů paliativně léčenými CHT v kombinaci platinový derivát + paclitaxel/gemcitabin +/- sekvenční radioterapie s pokročilými dlaždicovými NSCLC stádií 3B, 4) jsme zkoumali vliv exprese vybraných mRNA a miRNA na dobu do recidivy onemocnění (DFI) resp. progrese onemocnění (PFS) a dobu celkového přežití (OS). Exprese byly stanovovány real-time PCR metodikou za užití UPL sond. Statistické analýzy využívaly Coxův regresní model a Kaplan-Meierovy distribuční funkce. Výsledky V...
|
|
|
Možnosti predikce efektu léčby EGFR tyrozinkinázovými inhibitory u pacientů s pokročilým nemalobuněčným karcinomem plic
Fiala, Ondřej ; Pešek, Miloš (vedoucí práce) ; Salajka, František (oponent) ; Skřičková, Jana (oponent)
Úvod: Cílená léčba nízkomolekulárními tyrozinkinázovými inhibitory (TKI), které blokují aktivaci receptoru pro epidermální růstový faktor (EGFR), představuje jednu z nových, efektivních možností systémové léčby lokoregionálně pokročilého nebo metastatického nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC). Nalezení biomarkerů, které predikují efekt této léčby může vést ke zvýšení efektu léčby a prodloužení přežití pacientů. Cíle práce: Zmapování výskytu aktivačních mutací genu EGFR a mutací genu KRAS a zjištění jejich významu pro predikci efektu léčby EGFR-TKI. Dále pak srovnání účinnosti a bezpečnosti EGFR-TKI a chemoterapie v první linii u pacientů s aktivační mutací genu EGFR. Metody: Celkem 613 pacientů s cytologicky nebo histologicky verifikovaným NSCLC bylo vyšetřeno na aktivační mutace genu EGFR, z toho 448 pacientů bylo rovněž vyšetřeno na mutace genu KRAS. Prvoliniová léčba byla hodnocena u 54 pacientů s aktivační mutací genu EGFR. Přítomnost mutací byla detekována užitím denaturační kapilární elektroforézy a následně ověřena přímým sekvenováním DNA. Přežití pacientů bylo hodnoceno metodikou podle Kaplana-Meiera, srovnání bylo provedeno log-rank testem. Výsledky: Aktivační mutace genu EGFR byly prokázány u 73 (11,9%) pacientů, častěji byly zjištěny u pacientů s adenokarcinomem (p=0,008), žen...
|
|
|
Klinické využití stanovení genové exprese RNA u nemalobuněčného plicního karcinomu ( NSCLC )
Svatoň, Martin ; Pešek, Miloš (vedoucí práce) ; Salajka, František (oponent) ; Skřičková, Jana (oponent)
Klinické využití stanovení genové exprese RNA u nemalobuněčného plicního karcinomu (NSCLC) Abstrakt Úvod Nemalobuněčný plicní karcinom (NSCLC) patří k nejčastějším příčinám nádorových úmrtí celosvětově. Chemoterapie (CHT) je dosud (až na výjimku s pemetrexedem) dávána paušálně dle stadia nemoci a jejích komorbidit, bez užití dalších prediktivních markerů. To vede k pouze nízké objektivní léčebné odpovědi, která se liší pacient od pacienta, bez jasněji známých příčin. Cíle Cílem našeho výzkumu bylo nalézt možné prediktivní markery v podobě mRNA či miRNA, které by pomohly snížit recidivy NSCLC resp. zlepšit účinek CHT u vybraných skupin pacientů. Metody Ve třech souborech pacientů (42 pacientů s radikálně resekovanými adenokarcinomy stadia 1; 90 pacientů s NSCLC, kteří podstoupili chirurgickou resekci a 59 z nich pak i adjuvantní CHT; 81 pacientů paliativně léčenými CHT v kombinaci platinový derivát + paclitaxel/gemcitabin +/- sekvenční radioterapie s pokročilými dlaždicovými NSCLC stádií 3B, 4) jsme zkoumali vliv exprese vybraných mRNA a miRNA na dobu do recidivy onemocnění (DFI) resp. progrese onemocnění (PFS) a dobu celkového přežití (OS). Exprese byly stanovovány real-time PCR metodikou za užití UPL sond. Statistické analýzy využívaly Coxův regresní model a Kaplan-Meierovy distribuční funkce. Výsledky V...
|
|
|
Možnosti predikce efektu léčby EGFR tyrozinkinázovými inhibitory u pacientů s pokročilým nemalobuněčným karcinomem plic
Fiala, Ondřej ; Pešek, Miloš (vedoucí práce) ; Salajka, František (oponent) ; Skřičková, Jana (oponent)
Úvod: Cílená léčba nízkomolekulárními tyrozinkinázovými inhibitory (TKI), které blokují aktivaci receptoru pro epidermální růstový faktor (EGFR), představuje jednu z nových, efektivních možností systémové léčby lokoregionálně pokročilého nebo metastatického nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC). Nalezení biomarkerů, které predikují efekt této léčby může vést ke zvýšení efektu léčby a prodloužení přežití pacientů. Cíle práce: Zmapování výskytu aktivačních mutací genu EGFR a mutací genu KRAS a zjištění jejich významu pro predikci efektu léčby EGFR-TKI. Dále pak srovnání účinnosti a bezpečnosti EGFR-TKI a chemoterapie v první linii u pacientů s aktivační mutací genu EGFR. Metody: Celkem 613 pacientů s cytologicky nebo histologicky verifikovaným NSCLC bylo vyšetřeno na aktivační mutace genu EGFR, z toho 448 pacientů bylo rovněž vyšetřeno na mutace genu KRAS. Prvoliniová léčba byla hodnocena u 54 pacientů s aktivační mutací genu EGFR. Přítomnost mutací byla detekována užitím denaturační kapilární elektroforézy a následně ověřena přímým sekvenováním DNA. Přežití pacientů bylo hodnoceno metodikou podle Kaplana-Meiera, srovnání bylo provedeno log-rank testem. Výsledky: Aktivační mutace genu EGFR byly prokázány u 73 (11,9%) pacientů, častěji byly zjištěny u pacientů s adenokarcinomem (p=0,008), žen...
|
|
|
Histopatologická a molekulární diagnostika nádorů plic a pleury
Čapková, Linda ; Kodet, Roman (vedoucí práce) ; Matěj, Radoslav (oponent) ; Skřičková, Jana (oponent)
SOUHRN Cílem předkládané dizertační práce je představit moderní molekulární vyšetřovací metody, které mohou současně s použilim nejnovějších diagnostických přístrojů významně přispět k poznání patogeneze karcinomu plic, jedné z nejčastějších malignit s vysokou mortalitou. Zároveň chceme poukázat na význam imunohistochemického vyšetření v diferenciální diagnostice nejčastějších primárních malignit plic a pleury. Karcinom plic všech histologických typů je výsledkem postupné akumulace genetických a epigenetických změn, které zahrnují ztráty alel (LOH), chromozomální nestabilitu, mutace v onkogenech a tumor supresorových genech, epigenetický "silencing" hypermetylací promotoru či aberantní expresi genů účastnících se buněčné proliferace. V naši práci jsme se zaměřili na detekci některých genetických změn v dlaždicobuněčných karcinomech plic, v jejich prekancerózních lézích a v normální bronchiální sliznici u těžkých kuřáků s ventilační limitací. Prokázali jsme vztah mezi molekulárními změnami typu LOH v oblastech tzv. "mismatch repair genů" a regulátorú buněčného cyklu a expresí mRNA katalytické podjednotky telomerázy (hTERT) a také korelaci mezi těmito molekulárními změnami a histologickým obrazem v bronchiální sliznici dané skupiny pacientů. Analýza exprese hTERT mRNA v korelaci s výskytem LOH v bronchiální...
|
|
|
Sledování zánětu dýchacích cest u pacientů s různými formami bronchiální obstrukceSledování ukazatelů oxidativního stresu v kondenzátu vydechovaného vzduchu u pacientů s těžkým refrakterním astmatem
Sedlák, Vratislav ; Salajka, František (vedoucí práce) ; Skřičková, Jana (oponent) ; Panzner, Petr (oponent)
Sledování ukazatelů oxidativního stresu v kondenzátu vydechovaného vzduchu u pacientů s těžkým refrakterním astmatem. Úvod: Průduškové astma je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest s bronchiální hyperraktivitou, na jehož patogenezi se podílí mnoho buněčných populací a jejich působků. V patogenezi astmatu hraje důležitou roli oxidativní stres, který je důsledkem působením volných reaktivních radikálů kyslíku (ROS) a dusíku (NOS) vzniklých při zánětu dýchacích cest a expozicí environmentálním škodlivinám (ozón, kouř cigaret). Produkty oxidativního stresu vedou k poškození buněčných struktur na úrovni biomembrán, proteinů a nukleových kyselin. Tíže astmatu dle literárních zdrojů koreluje s intenzitou oxidativního stresu. Cíl práce: Cílem práce bylo prokázat rozdíly v koncentracích ukazatelů oxidativního stresu v kondenzátu vydechovaného vzduchu (KVV) mezi pacienty s těžkým refrakterním astmatem (TRA) a zdravou kontrolní skupinou. Dále jsme sledovali vztah eozinofílie periferní krve (EC), koncentrace vydechovaného oxidu dusnatého (FeNO) k intenzitě oxidativního stresu. Metodika: U 40 pacientů s TRA byl proveden odběr KVV (Jaeger EcoScreen), který byl následně zpracován metodou kapalinové/plynové chromatografie a hmotnostní spektrometrie. Sledovali jsme koncentrace markerů oxidativního stresu na úrovni...
|
|
|
Postižení nazální mukociliární clearance u bývalých kuřáků ve stabilní chronické obstrukční plicní nemoci závisí na přítomnosti fenotypu chronické bronchitidy.
Koblížek, Vladimír ; Salajka, František (vedoucí práce) ; Skřičková, Jana (oponent) ; Marel, Miloslav (oponent)
Úvod: Postižení mukociliární clearance (MCC) je důležitým rysem chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN). O detailech nazální MCC u CHOPN subjektů však víme velmi málo. V této práci byly studovány parametry nazální MCC u pacientů s CHOPN a u dvou kontrolních skupin: zdravých dobrovolníků (ZD) a u dospělých trpících cystickou fibrózou (CF) s cílem prokázat a blíže popsat postižení MCC v oblasti nosní sliznice u nemocných s CHOPN. Metody: Nejprve byl proveden pilotní projekt porovnávající ciliární aktivitu v oblasti nazální a bronchiální sliznice u 17 osob ve stabilní fázi CHOPN. Následně byla zahájena observační studie zahrnující 98 nemocných s CHOPN a dvou kontrolních skupin: 15 pacientů s CF se srovnatelnými plicními funkcemi jako osoby s CHOPN a 39 zdravých subjektů (ZD) stejného věku jako nemocní s CHOPN. U všech zkoumaných jedinců bylo provedeno měření času nazální mukociliární clearance (NMCCt) a mikroskopické vyšetření nativního vzorku nazální sliznice pomocí digitální kamery umožňující kalkulaci frekvence cilií (ciliary beat frequency, dále CBF) a analýzu jejich pohybu (ciliary beat pattern). Výsledky: V pilotním projektu nebyl nalezen rozdíl v CBF sliznice dolních (CBF bronchiálního vzorku 5.9 Hz ± 1.2) a horních (CBF nazálního vzorku 6.0 Hz ± 1.3) dýchacích cest (p = 0.427). Naopak byla...
|
host ::
RSS.