|
|
Užívání glotalizace jako faktor umožňující identifikaci mluvčího
Skákal, Ladislav ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Bořil, Tomáš (oponent)
Při řešení úlohy identifikace mluvčího využívají forenzní fonetici kombinaci řady parametrů, které jsou obsaženy v různých vrstvách řečového signálu. Hlavním cílem předložené práce je prozkoumat, zda lze v češtině za takovýto potenciálně užitečný parametr považovat užívání glotalizace. Ve výzkumu se zaměřujeme především na míru prevokalické glotalizace na hranicích slov, přičemž rozlišujeme mezi různými podobami glotalizace: kanonickou hlasivkovou explozívou a její hypoartikulovanou podobou - třepenou fonací. Zkoumaný materiál sestává z opakovaných nahrávek tří mužů a čtyř žen, přičemž obsahuje jak čtené texty, tak spontánní projevy. Výsledky nenaznačují, že by titíž mluvčí s glotalizací nakládali v první a druhé nahrávce výrazně odlišně, zato jsou však nalezeny rozdíly v glotalizaci mezi jednotlivými mluvčími, což se z hlediska forenzní fonetiky jeví jako výhodné. Okrajově byly zkoumány i další faktory, které s osobou mluvčího přímo nesouvisejí (výška následujícího vokálu, lexikální faktory či mluvní tempo), ovšem jejich vliv na glotalizaci se prokázat nepodařilo. Klíčová slova: ráz, glotalizace, forenzní fonetika, identifikace mluvčího
|
|
|
Užívání glotalizace jako faktor umožňující identifikaci mluvčího
Skákal, Ladislav ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Bořil, Tomáš (oponent)
Při řešení úlohy identifikace mluvčího využívají forenzní fonetici kombinaci řady parametrů, které jsou obsaženy v různých vrstvách řečového signálu. Hlavním cílem předložené práce je prozkoumat, zda lze v češtině za takovýto potenciálně užitečný parametr považovat užívání glotalizace. Ve výzkumu se zaměřujeme především na míru prevokalické glotalizace na hranicích slov, přičemž rozlišujeme mezi různými podobami glotalizace: kanonickou hlasivkovou explozívou a její hypoartikulovanou podobou - třepenou fonací. Zkoumaný materiál sestává z opakovaných nahrávek tří mužů a čtyř žen, přičemž obsahuje jak čtené texty, tak spontánní projevy. Výsledky nenaznačují, že by titíž mluvčí s glotalizací nakládali v první a druhé nahrávce výrazně odlišně, zato jsou však nalezeny rozdíly v glotalizaci mezi jednotlivými mluvčími, což se z hlediska forenzní fonetiky jeví jako výhodné. Okrajově byly zkoumány i další faktory, které s osobou mluvčího přímo nesouvisejí (výška následujícího vokálu, lexikální faktory či mluvní tempo), ovšem jejich vliv na glotalizaci se prokázat nepodařilo. Klíčová slova: ráz, glotalizace, forenzní fonetika, identifikace mluvčího
|
|
|
Užívání hlasivkového rázu u rodilých a nerodilých mluvčích francouzštiny
Skákal, Ladislav ; Duběda, Tomáš (vedoucí práce) ; Chodaková, Polina (oponent)
Cílem této práce je popsat zapojení hlasivkového rázu do systému francouzského jazyka. Ačkoli zde užívání tohoto segmentu není natolik patrné jako v některých jiných jazycích (např. v češtině), bylo by mylné se domnívat, že Francouzi navazují veškerá slova těsně za sebe. Těžiště práce spočívá v provedeném výzkumu založeném na analýze skutečného užití hlasivkového rázu ve čteném textu. U rázu jsou rozlišovány dvě základní podoby jeho realizace: hlasivková explozíva a třepená fonace. Ve výzkumu vycházíme z nahrávek francouzských rodilých mluvčích (8) i mluvčích nerodilých - studentů francouzské filologie (17). Nerodilí mluvčí byli navíc nahráváni opakovaně (nejčastěji v prvním a třetím ročníku) a lze tedy sledovat pokrok ve výslovnosti, který během této části studia učinili. Skutečná přítomnost hlasivkového rázu se zdá být ovlivněna řadou faktorů různého typu. Lze mezi ně patrně zahrnout vlivy fonetické (zejména prozodické: předěly, důrazy), ale i sémantické a syntaktické.
|
host ::
RSS.