|
|
Fyziologie a funkční anatomie nektarivorních ptáků
Sejfová, Zuzana ; Janeček, Štěpán (vedoucí práce) ; Sam, Kateřina (oponent)
Kolibříci, strdimilové a velká část kystráčků patří mezi specializované nektarivory, kteří si během evoluce vyvinuli řadu adaptací v reakci na specificitu stravy, kterou nektar představuje. Množství studií zabývajících se adaptacemi spojenými s trávením nektaru není nijak velké, ale stále roste. Jednou z vlastností těchto ptáků, která souvisí s konzumací převážně cukerných roztoků, je velmi rychlý a efektivní transport cukrů přes střevní epitel. Dále je také u těchto ptáků patrná výrazná tolerance k nízkým denním příjmům dusíku či k extrémnímu dennímu přísunu vody. Strdimilové a kystráčci jsou schopni regulovat míru absorpce vody ve střevech, kolibříci však tohoto schopni nejsou a absorbují všechnu přijatou vodu. Nadměrný příjem vody spojený s konzumací solí pouze v malé míře vedl v evoluci ke změnám v morfologii ledvin, které umožňují produkci nezvykle málo koncentrované moči. Známá a velmi dobře prostudovaná je schopnost kolibříků letu na místě. Ten bývá praktikován během krmení. Je usnadněn jedinečnou stavbou křídel, díky které je vykonaná práce rozložena do obou polovin cyklu křídel. To umožňuje kolibříkům krmení za letu po velmi dlouhou dobu i za podmínek, které nejsou k letu ideální. I strdimilové a kystráčci jsou během krmení schopni letu na místě. Mechanika tohoto letu je však odlišná od letu...
|
|
|
Potravní chování strdimilů na květech Impatiens sakeriana
Sejfová, Zuzana ; Janeček, Štěpán (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Ačkoliv jsou strdimilové nového světa učebnicovou ekologickou a evoluční paralelu novosvětských kolibříků, do nedávné doby byli považováni za ptáky, kteří na rozdíl od kolibříků při konzumaci nektaru sedí. V řadě studií, převážně z jižní Afriky, byl tento rozdíl demonstrován na adaptacích rostlin, které jim toto chování usnadňují. Současné studie však ukazují, že krmení za letu je u strdimilů častější, než se dříve předpokládalo. Zaměřili jsme se na specializovaný polinační systém netykavky druhu Impatiens sakeriana rostoucí v horách západní Afriky a potravní chování jejich dvou ptačích opylovačů, strdimilů Cinnyris reichenowi a Cyanomitra oritis. Na základě souvislého monitoringu několika divoce rostoucích jedinců rostliny a jejich návštěvníků jsme se pokusili vyhodnotit vliv faktorů ovlivňujících chování ptačích opylovačů u květu (tedy zda pták během krmení sedí, či se krmí za letu). Naše výsledky ukazují, že ptačí chování u květu je výrazně ovlivněno architekturou rostliny, konkrétně délkou květní stopky a osy květenství. Překvapivě, intenzita deště ovlivňuje ptačí chování pouze mírně. Naše data také ukazují, že krmení za letu je spojeno jak s kratšími návštěvami květu, tak s rychlejšími přesuny mezi květy a umožňuje tak ptákům navštívit více květů za jednotku času. Zvláštní pozornost pak byla...
|
|
|
Potravní chování strdimilů na květech Impatiens sakeriana
Sejfová, Zuzana ; Janeček, Štěpán (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Ačkoliv jsou strdimilové nového světa učebnicovou ekologickou a evoluční paralelu novosvětských kolibříků, do nedávné doby byli považováni za ptáky, kteří na rozdíl od kolibříků při konzumaci nektaru sedí. V řadě studií, převážně z jižní Afriky, byl tento rozdíl demonstrován na adaptacích rostlin, které jim toto chování usnadňují. Současné studie však ukazují, že krmení za letu je u strdimilů častější, než se dříve předpokládalo. Zaměřili jsme se na specializovaný polinační systém netykavky druhu Impatiens sakeriana rostoucí v horách západní Afriky a potravní chování jejich dvou ptačích opylovačů, strdimilů Cinnyris reichenowi a Cyanomitra oritis. Na základě souvislého monitoringu několika divoce rostoucích jedinců rostliny a jejich návštěvníků jsme se pokusili vyhodnotit vliv faktorů ovlivňujících chování ptačích opylovačů u květu (tedy zda pták během krmení sedí, či se krmí za letu). Naše výsledky ukazují, že ptačí chování u květu je výrazně ovlivněno architekturou rostliny, konkrétně délkou květní stopky a osy květenství. Překvapivě, intenzita deště ovlivňuje ptačí chování pouze mírně. Naše data také ukazují, že krmení za letu je spojeno jak s kratšími návštěvami květu, tak s rychlejšími přesuny mezi květy a umožňuje tak ptákům navštívit více květů za jednotku času. Zvláštní pozornost pak byla...
|
|
|
Fyziologie a funkční anatomie nektarivorních ptáků
Sejfová, Zuzana ; Janeček, Štěpán (vedoucí práce) ; Sam, Kateřina (oponent)
Kolibříci, strdimilové a velká část kystráčků patří mezi specializované nektarivory, kteří si během evoluce vyvinuli řadu adaptací v reakci na specificitu stravy, kterou nektar představuje. Množství studií zabývajících se adaptacemi spojenými s trávením nektaru není nijak velké, ale stále roste. Jednou z vlastností těchto ptáků, která souvisí s konzumací převážně cukerných roztoků, je velmi rychlý a efektivní transport cukrů přes střevní epitel. Dále je také u těchto ptáků patrná výrazná tolerance k nízkým denním příjmům dusíku či k extrémnímu dennímu přísunu vody. Strdimilové a kystráčci jsou schopni regulovat míru absorpce vody ve střevech, kolibříci však tohoto schopni nejsou a absorbují všechnu přijatou vodu. Nadměrný příjem vody spojený s konzumací solí pouze v malé míře vedl v evoluci ke změnám v morfologii ledvin, které umožňují produkci nezvykle málo koncentrované moči. Známá a velmi dobře prostudovaná je schopnost kolibříků letu na místě. Ten bývá praktikován během krmení. Je usnadněn jedinečnou stavbou křídel, díky které je vykonaná práce rozložena do obou polovin cyklu křídel. To umožňuje kolibříkům krmení za letu po velmi dlouhou dobu i za podmínek, které nejsou k letu ideální. I strdimilové a kystráčci jsou během krmení schopni letu na místě. Mechanika tohoto letu je však odlišná od letu...
|
host ::
RSS.