|
|
Manekýny v dobách socialismu
Pravda, Jiří ; Franc, Martin (vedoucí práce) ; Schindler-Wisten, Petra (oponent)
Diplomová práce se zabývá profesí manekýny v Československu. Zaměření práce je na šedesátá a sedmdesátá léta 20. století. Práce se soustředí na otázky, jakým způsobem se mohla stát žena v Československu manekýnou, jak byly manekýnky vnímány obyčejnými lidmi, jaké měly postavení v tehdejším pracovním světě a jaké výhody jim profese manekýny přinášela (např. výhody v podobě cestování, možnost účastnit se mezinárodních přehlídek, filmových natáčení a další). Práce se soustředí i na obraz manekýnek v dobových médiích, a to především v hraném filmu. Zároveň není opomenuta ani dobová móda se zaměřením například na umělé tkaniny anebo módu, která byla k vidění v kamenných obchodech a na ulicích. Nosnou konstrukci diplomové práce tvoří rozhovory s manekýnami socialistické éry, ale zastoupena je i módní návrhářka Zdeňka Bauerová.
|
|
|
Čeští esoterici v proměnách soudobých dějin
Pokorná, Klára ; Franc, Martin (vedoucí práce) ; Schindler-Wisten, Petra (oponent)
Hlavním cílem práce je přispět k rozšíření dosavadních informací, které máme o významném dějinném demokratickém předělu a navazující "polistopadové- transformační éře. Stěžejními zdroji poznání byly rozhovory s profesní a zájmovou skupinou aktivních ezoteriků vedené metodou orální historie. Předkládaný text také čerpá ze sbírek Národního archivu, Archivu České televize, Archivu bezpečnostních složek a relevantních literárních pramenů. S ohledem na specifičnost tématu reflektuje práce vliv nového společenského řádu po roce 1989 na profesní a soukromý život vybraného vzorku narátorů a zprostředkovává pohled na interakci pamětníků se státem a veřejností. Výzkum se také snažil doplnit poznatky o fungování ezoterické scény po roce 1989, neaspiruje však na podání encyklopedického výčtu rozmanitých ezoterních disciplín v raném transformačním období. Pro ucelený pohled na zkoumaný fenomén jsou ve výzkumném projektu rozpracované také doplňující okruhy, které se dotýkají období socialistické diktatury. Tato část analyzuje vztah komunistické ideologie k ezoterismu. Mimo to se práce snaží odpovědět na otázky, jaké motivace přivedly aktéry rozhovorů k jejich zájmu, později profesi a jaký vliv měla doba nesvobody na jejich každodenní životy.
|
|
|
Sňatek v době normalizace: Příběhy žen, které se vdaly mezi lety 1970 a 1989
Rokosová, Alena ; Schindler-Wisten, Petra (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Cílem diplomové práce s názvem Sňatek v době normalizace: Příběhy žen, které se vdaly mezi lety 1970 a 1989, bylo popsat sňatečnost v Československu v období dvaceti let po sovětské okupaci, tedy době, které říkáme normalizace. A to v kontextu státní rodinné a populační politiky a snahy normalizačního režimu podporovat sňatečnost a porodnost. Práce popisuje opatření, která režim v 70. letech zavedl, i důvody, proč to udělal. Věnuje se i tomu, jaký vliv měla na demografické chování a čím bylo toto chování v době normalizace výjimečné a jedinečné. Práce vychází z toho, že svědectví pamětníků přispívá k poznání lidského aspektu dějin. Je založená na kvalitativním výzkumu zpracovaném pomocí orálněhistorických rozhovorů. Zachycuje zkušenosti šesti žen. Popisuje, co ovlivnilo jejich rozhodnutí uzavřít manželství, jaká byla ekonomická situace mladých rodin, i to, jak ženy vnímaly a využívaly právě státní podporu pro mladé rodiny. Tato práce má pomoci rozšířit obrázek o životě žen ve specifické době, které říkáme normalizace, i o době samotné. V době 70. a 80. let totiž vstupovali do manželství nejmladší snoubenci a v největší intenzitě v dosavadní historii naší země. Klíčová slova: Československo, normalizace, socialismus, orální historie, ženy, sňatky, sňatečnost
|
|
|
Vznik sídliště v Rychnově nad Kněžnou v 70. letech 20. století
Kafuňková, Lenka ; Franc, Martin (vedoucí práce) ; Schindler-Wisten, Petra (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá výstavbou sídliště v Rychnově nad Kněžnou v 70. letech 20. století. Tato nová výstavba sídliště Trávník I a Trávník II spolu s novou dopravní přeložkou číslo I/14 si vyžádala poměrně masivní asanaci staré zástavby. Diplomová práce se snaží o rekonstrukci této přestavby, zachycuje podobu města před výstavbou, udává důvody, které k výstavbě vedly, a popisuje stavbu nového sídliště v okresním městě pod Orlickými horami. Diplomová práce vychází převážně z archivních materiálů, dobových periodik a rozhovorů, které byly metodou orální historie vedeny s pamětníky této události. Propojuje úřední stanoviska a osudy lidí, kteří byli okolnostmi nuceni opustit své domovy a sledovat jejich následnou demolici. Zároveň se práce snaží poukázat na klady a zápory nové výstavby a sledovat problémy, které se v průběhu stavby nových objektů vyskytly.
|
|
|
Manekýny v dobách socialismu
Pravda, Jiří ; Franc, Martin (vedoucí práce) ; Schindler-Wisten, Petra (oponent)
Diplomová práce se zabývá profesí manekýny v Československu. Zaměření práce je na šedesátá a sedmdesátá léta 20. století. Práce se soustředí na otázky, jakým způsobem se mohla stát žena v Československu manekýnou, jak byly manekýnky vnímány obyčejnými lidmi, jaké měly postavení v tehdejším pracovním světě a jaké výhody jim profese manekýny přinášela (např. výhody v podobě cestování, možnost účastnit se mezinárodních přehlídek, filmových natáčení a další). Práce se soustředí i na obraz manekýnek v dobových médiích, a to především v hraném filmu. Zároveň není opomenuta ani dobová móda se zaměřením například na umělé tkaniny anebo módu, která byla k vidění v kamenných obchodech a na ulicích. Nosnou konstrukci diplomové práce tvoří rozhovory s manekýnami socialistické éry, ale zastoupena je i módní návrhářka Zdeňka Bauerová.
|
|
|
Prostředí a podmínky života lidí s mentálním handicapem v letech 1969 - 1992
Zdráhalová, Lucie ; Franc, Martin (vedoucí práce) ; Schindler-Wisten, Petra (oponent)
Tato diplomová práce by ráda přispěla k rozšíření povědomí o problematice mentálně postižených za normalizace. Tedy o skupině, která patřila k marginalizovaným. Předkládaná práce si klade za úkol zjistit, zda a případně jakým způsobem se v období let 1969 až 1992 proměňovalo prostředí a podmínky života lidí s mentálním postižením v ústavní péči. A jakým způsobem na ně zapůsobila transformace devadesátých let. Výzkum je realizován metodou orální historie a pracuje s pěti svědectvími. Všechny narátorky jsou ženy, které jsou z různých krajů ČR a pracovaly s lidmi s mentálním postižením jak před rokem 1989, tak i v letech devadesátých. Dalšími zdroji informací byly publikace věnované speciální pedagogice, které zahrnovaly i vývoj péče o mentálně postižené, byť velmi stručně. Čerpala jsem jak z publikací vyšlých ve zkoumaném období, tak i ze současných a také ze sborníků z konferencí. Mezi základní okruhy témat patří denní režim v ústavech, vzdělávání (ústavní i mimo ústavní), zaměstnání, finanční záležitosti, volný čas mentálně postižených lidí, dále pohled většinové společnosti na tyto lidi a vzdělávání speciálních pedagogů. Na závěr je uvedena kapitola o reflektování změn, které nastaly po listopadu 1989. Klíčová slova: mentální postižení, mentální retardace, Downův syndrom, ústav sociální péče,...
|
|
|
Život rodiny s hendikepovaným potomkem
Koudelková, Petra ; Seidlová Málková, Gabriela (vedoucí práce) ; Schindler-Wisten, Petra (oponent)
Život rodiny s hendikepovaným potomkem Diplomová práce si klade za cíl obsáhnout celkový pohled na každodenní život s mentálně hendikepovanými jedinci na prahu dospělosti z pohledu rodičů. Záměrem je proniknout do prožitků, emocí a pohnutek rodičů hendikepovaných jedinců za účelem širšího objasnění kladných a záporných stránek života s postiženým. Hlavním cílem je zaměřit se na to, jaký dopad mělo na rodiče soužití s postiženým, jak ovlivnilo jejich každodenní život, životní postoje a vnímání sebe sama. Dalším úkolem je zjistit, do jaké míry se shodují a odlišují názory matek a otců postižených. Práce se skládá se ze dvou hlavních částí. Nejprve je téma ukotveno v teoretickém pozadí. Teoretická část je postavena na poznatcích odborné literatury z odpovídajících oborů. V druhé, empirické části následuje analýza a interpretace dvou po sobě následujících rozhovorů s rodiči postižených jedinců. Tato část je zpracována metodou orální historie. Součástí interpretace je i komparace s odpovídající odbornou literaturou. Na závěr je provedena diskuse zvoleného postupu a jsou zde shrnuta klíčová zjištění charakterizující život s postiženým jedincem. Život je charakterizován jako psychicky, časově a finančně náročný.
|
|
|
Social security vs. Personal liberties. So called normalization and transformation period from Krompachy citizens'perspective. Biographic Narrations
Merjavá, Jana ; Schindler-Wisten, Petra (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Cieľom diplomovej práce je postihnúť názory a postoje obyvateľov malého východoslovenského mesta k spoločnosti v období tzv. normalizácie a transformácie. Práca je riešená metódou orálnej histórie a jej hlavným a prvotným prameňom sú údaje získané v životopisných rozhovoroch s ôsmimi obyvateľmi mesta. Ich výpovede sú následne analyzované a interpretované z dvoch protipólov. Na strane normalizácie sú predmetom analýzy sociálne istoty, konkrétne fenomén práce, bývania a sociálneho servisu pre rodiny s deťmi, zatiaľ čo v súvislosti s obdobím transformácie sú analyzované osobné slobody v zastúpení slobody prejavu, pohybu a vierovyznania. Získané závery sú následne porovnávané s dostupnou odbornou literatúrou v danej oblasti. Práca sa snaží postihnúť hlavne to, ako spomínané fenomény vnímali jednotliví narátori a ako sa toto ich vnímanie menilo po roku 1989. V závere sa práca pokúša na základe získaných zistení porovnať skúmané obdobia, pomyselný súboj medzi sociálnymi istotami a osobnými slobodami však ostáva aj naďalej nerozhodnutý. Práca okrem samotnej analýzy obsahuje i metodologickú časť, časť venovanú charakteristikám mesta a skúmaného obdobia a stručné predstavenie jednotlivých narátorov. Kľúčové slová: normalizácia, transformácia, Krompachy, oral history, rok 1989, sloboda, práca, socializmus,...
|
|
|
Matky s dětmi do tří let ve výkonu trestu (výzkum ve vězení Světlá nad Sázavou)
Pokorná, Zuzana ; Schindler-Wisten, Petra (vedoucí práce) ; Groman, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem výkonu trestu odnětí svobody matek s dětmi do tří let věku a možného preventivního působení tohoto opatření v dalším matčině životě. Základem pro tuto práci byl výzkum na specializovaném oddělení pro odsouzené matky nezletilých dětí ve Věznici Světlá nad Sázavou. Výzkum byl veden metodou orální historie. Práce obsahuje jednotlivé příběhy a analýzu materiálu získaného z výpovědí jednotlivých matek s ohledem na sledovanou problematiku možného preventivního působení. Vzhledem ke zvolenému prostředí (výkon trestu odnětí svobody) a důvodům zřízení specializovaného oddělení (zachování zdravého emočního a psychického vývoje dítěte) se ve své práci věnuji také problematice vězení v širším smyslu, tématu stigmatizace, sociálně psychologickým aspektům bytí ve společnosti a emočnímu a psychickému vývoji dítěte v prvních letech života v souvislosti s vazbou na matku jako jedinečnou osobu. Okrajově se dotýkám také historie ženského vězeňství v prostoru nynější České republiky.
|
|
| |
host ::
RSS.