|
|
Vliv pesticidů na střevní mikrobiotu zvířat
Stehlík, Michal ; Rada, Vojtěch (vedoucí práce) ; Salmonová, Hana (oponent)
Pesticidy jsou látky, používané k hubení rostlinných a živočišných škůdců v zemědělství. Jsou velice významným a důležitým faktorem jak v produkci, tak ve výnosech. V dnešní době je pro zemědělce téměř nemožné se bez takových látek obejít, avšak jejich působnost v půdě nepřináší vždy jen užitek. O pesticidech je všeobecně známo, že mohou působit nepříznivě jak na ekosystém, ve kterém se vyskytují, tak na lidský či zvířecí organismus. V důsledku toho bylo již mnoho takových látek během své působnosti zakázáno a vyřazeno z trhu. Pesticidy a jejich rezidua podléhají mnoha kontrolám a laboratorním rozborům ve snaze předejít jejich negativnímu působení.
Cílem bakalářské práce bylo testovat vliv pesticidu (Roundup) na střevní mikroorganismy. Experiment zahrnoval jednoduchý pokus na čerstvém výkalu skotu a dále pak komplexní posouzení vlivu Roundupu na kultury, izolované z výkalů různých hospodářských zvířat. U čistých kultur bakterií byly stanoveny specifické růstové rychlosti ve třech různých koncentracích Roundupu. U kravských výkalů byly stanoveny počty laktobacilů, enterokoků, E. coli a koliformních bakterií po kultivaci v šesti různých koncentracích Roundupu.
V prvním pokusu nebyla prokázána žádná korelace koncentrace Roundupu a počtu kravských střevních bakterií. U druhého pokusu byl vliv Roundupu na růst střevních bakterií zjevný u nejvyšší koncentrace. Při koncentraci účinné látky glyfosátu ve vzorku 17 g/L dosahovaly specifické růstové rychlosti značně nižších hodnot než u nižších koncentrací. Kontrolní vzorek a vzorky o koncentraci glyfosátu 1,7 g/L a 0,17 g/L narostly ve většině případů podobně. Z toho vyplývá, že v těchto koncentracích nebyl růst bakterií glyfosátem příliš inhibován. Nejméně citlivé byly na přítomnost glyfosátu byly celkově laktobacily. U zvířat byla zjištěna nejvyšší citlivost na glyfosát u střevních bakterií skotu a nejnižší u střevních bakterií kura.
|
|
|
Stanovení mikroorganismů ve vzduchu potravinářských provozů
Krýzová, Andrea ; Popelářová, Eva (vedoucí práce) ; Salmonová, Hana (oponent)
Mikroorganismy mohou svou přítomností v potravinářských provozech znehodnotit
potraviny, proto je třeba provádět kontrolu kvality ovzduší. Cílem bakalářské práce bylo
potvrdit, že kvalita vzduchu v potravinářském provozu je lepší než v běžném prostředí.
Mikrobiální čistota by měla být nejvyšší především v místech, která jsou riziková z hlediska
kontaminace produktů.
Složení vzduchu bylo sledováno ve Výukovém a výzkumném minipivovaru
České zemědělské univerzity v Praze. Byl hodnocen celkový počet mikroorganismů a počet
plísní. U plísní bylo určeno i rodové zastoupení. Vzorky vzduchu s přítomnými
mikroorganismy byly odebrány z pěti částí pivovaru za využití aktivního nasávání vzduchu
pomocí aeroskopu Mas 100 Eco (Merck, Německo). Jednalo se o sanitační stanici, ležácký
sklep, úsek chlazení mladiny, varnu, a pro porovnání chodbu. Rozbor vzduchu byl proveden
dvakrát s odstupem dvou měsíců.
Podle zjištěných výsledků se v sanitační stanici nacházely vyšší celkové počty
mikroorganismů než v chodbě. Tento zvýšený výskyt však mohl souviset s pronikáním
mikrobů z venkovního prostředí vzhledem k provizornímu využívání vchodu vedoucího do
této místnosti. V ostatních částech provozu byl již potvrzen nižší celkový počet
mikroorganismů než v chodbě. Stanovení počtu plísní ukázalo, že v celém provozu byly nižší
koncentrace těchto mikrobů než v chodbě.
Rizikovým místem v minipivovaru je z hlediska kontaminace produktu ležácký sklep,
protože zde kromě zrání piva dochází také k jeho stáčení. Zde byl potvrzen nižší výskyt
mikroorganismů než v běžném prostředí, a jelikož ostatní části provozu nepředstavují riziko
znehodnocení produktu, cíl práce byl splněn.
Z rodového zastoupení plísní ve vzduchu minipivovaru vyplývá, že nejhojnější plísní
byl rod Cladosporium a následně Penicillium. Rod Cladosporium zaujímal průměrně 54,8 %
z celkového počtu mikromycet. V menších koncentracích se vyskytovaly také rody Alternaria
a Aspergillus.
|
|
|
Bifidobakterie trávicího traktu exotických zvířat
Máčalíková, Tereza ; Vlková, Eva (vedoucí práce) ; Salmonová, Hana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá druhovým zastoupením bifidobakterií v gastrointestinálním traktu různých druhů zvířat, zejména exotických zvířat a hmyzu.
Dále je zde popsána úloha probiotických bakterií a vlivu výživy na jejich zastoupení. Cílem praktické části bakalářské práce bylo stanovení bifidobakterií ve vzorcích výkalů získaných od exotických zvířat. Bifidobakterie byly stanoveny pomocí kultivace na selektivním pěstebném médiu. Rodová příslušnost byla ověřena stanovením aktivity specifického enzymu fruktoso-6-fosfát fosfoketolasa.
Bifidobakterie byly přítomny pouze ve 2 získaných vzorcích výkalů od exotických zvířat.
|
|
|
Vliv enterální výživy na mikrobiotu dětí s Crohnovou nemocí
Halbrštátová, Eliška ; Bunešová, Věra (vedoucí práce) ; Salmonová, Hana (oponent)
Každým rokem je objeveno mnoho skutečností podporujících neoddiskutovatelný význam střevní mikrobioty na lidské zdraví. Jednou z oblastí je významná role mikrobioty u idiopatických střevních zánětů vznikajících v důsledku narušení její rovnováhy. Tato práce se zabývá jedním z idiopatických střevních zánětů, a to Crohnovou chorobou, jejíž výskyt se v ČR zvyšuje nejen u dětí, ale i dospělých. Jelikož na Crohnovu chorobu nebyl doposud nalezen účinný lék, je cílem léčby pouze potlačení zánětu, zkrácení akutní fáze onemocnění a dosažení dlouhodobě bezpříznakového období. Jednou z možností léčby je enterální výživa, jejíž vliv na mikrobiotu bude tato studie zkoumat. Výzkum je zaměřen na vliv výživy u dětských pacientů, jež se svými specifiky odlišuje od léčby dospělých.
Vzhledem k náročnosti studie bylo z 50 původně zařazených pacientů do studie selektováno 15 dětských pacientů Fakultní nemocnice v Motole, kteří byli podrobeni léčbě enterální výživou po dobu 6 týdnů, během níž byly odebírány vzorky stolice. Čerstvé vzorky stolice pacientů byly použity pro kultivaci a biochemický test.
Kultivovány a kvantifikovány byly skupiny gramnegativních bakterií, koliformních bakterií a Escherichia coli, celkový počet anaerobních bakterií a bakterie rodů Bifidobacterium, Lactobacillus a Enterococcus. Dále byly provedeny biochemické testy, které byly cíleny na detekci a identifikaci rodu Bifidobacterium ve stolici pacienta. K identifikaci byl použit komerční diagnostický systém API ZYM. Aby byla podpořena průkaznost studie, byly vzorky stolice pacientů uchovány pro izolaci bakteriální DNA a další výzkum.
Z literárního přehledu dané problematiky vyplývá, že při Crohnově chorobě dochází k redukci některých prospěšných bakteriálních skupin, a naopak zvýšení počtu některých bakteriálních skupin, což přemění jinak prospěšné a běžně osídlující skupiny střevní mikrobioty na patogenní. Léčba enterální výživou by tak měla podpořit zvýšení počtu redukovaných skupin a patogenní skupiny redukovat v jejich prospěch.
Shrneme-li výsledky studie, dojdeme k závěru, že bylo dosaženo očekávaného zvýšení bakterií rodů Enterococcus a Lactobacillus, potvrzující účinnost léčby enterální výživou. Nárůst bakterií rodu E. coli a skupiny koliformních bakterií spolu s poklesem rodu Bifidobacterium naopak účinnost léčby vyvrací.
|
host ::
RSS.