|
|
Pěstounská péče na přechodnou dobu - fenomén současné náhradní rodinné péče
SEDLÁČKOVÁ VINKLEROVÁ, Blanka
Pěstounská péče na přechodnou dobu je poměrně novým institutem v oblasti náhradní rodinné péče. Ačkoli v zákoně ji bylo možné nalézt už v roce 2006, ve větší míře začala být využívána až téměř o sedm let později. Teprve tehdy byly pro její výkon legislativně upraveny konkrétní podmínky. Účelem této formy náhradní rodinné péče je předcházení umisťování dětí do ústavní výchovy. Na profesionální pěstounskou péči je možné nahlížet z různých úhlů pohledu a tím pádem ji rozdílně hodnotit. Zcela jistě má svá pozitiva i negativa či možná úskalí. Je nesporné, že dobře fungující rodina je pro výchovu dítěte a péči o ně tím nejvhodnějším prostředím. Navazování citové vazby je jedním z několika nejdiskutovanějších faktorů důležitých pro vývoj dětí svěřených do pěstounské péče na přechodnou dobu. Odborníci i laici hledají odpověď na otázku, zda je či není v zájmu dítěte citově přilnout k osobám, u nichž nemůže trvale zůstat, pro které děti je vlastně profesionální pěstounská péče vhodná, zda jsou děti žijící krátkodobě v pěstounské péči méně ohroženy citovou deprivací než děti umisťované do ústavní péče či zda je zákonem stanovená délka této formy pěstounské péče dostatečná. Další otazníky se týkají úrovně lékařské péče poskytované novorozencům v profesionální pěstounské rodině a míry rizika ohrožení vznikem traumat a stigmatizujících prožitků oproti dětem žijícím v ústavní výchově. Cílem této práce je zmapovat a zhodnotit dosavadní zkušenosti s pěstounskou péčí na přechodnou dobu a pokusit se přiblížit na základě zjištěných skutečností, co tato forma náhradní rodinné péče dětem přináší. Za účelem dosažení stanoveného cíle byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu, metoda dotazování, technika polořízeného rozhovoru a technika sekundární analýzy dokumentů. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že nejčastějšími důvody pro svěření dětí do této formy pěstounské péče je bezprostředně následující realizace osvojení dítěte, tzn. že dosud je využívána zejména pro novorozené děti určené k adopci. V menší míře se vyskytují důvody jiné, resp. minimálně jsou do profesionálních pěstounských rodin umisťovány děti starší. S ohledem na tyto skutečnosti se ukazuje, že je nutné hodnotit pěstounskou péči na přechodnou dobu podle věkové kategorie dětí do ní svěřených. Pozitivem se bezesporu ve všech případech jeví individuální přístup k dítěti, který minimalizuje citovou deprivaci a vznik traumat, rozvoj prvků vazebného chování a dostatek podnětů ovlivňujících vývoj dítěte. V případě starších dětí jsou to zkušenosti se životem v dobře fungující rodině a pozitivní výchovné působení. Vytvoření citové vazby mezi dítětem a pěstounem a následně její ztráta způsobená odchodem dítěte z rodiny je rizikovější u dětí starších než u novorozenců a batolat. Požadavek nenavázání citové vazby mezi dítětem a pěstounem se ukázal jako zcela nereálný. Za nevýhodu profesionální pěstounské péče lze zejména z pohledu pracovníků orgánů sociálně-právní ochrany dětí pokládat v některých případech absenci stálého lékařského dohledu. Děti určené pro adopci jsou často děti z nesledovaných těhotenství či děti rizikových rodičů, to znamená děti s neznámou anamnézou, jejichž vývoj může být z těchto důvodů rizikový, a tudíž vyžaduje v prvních týdnech života odbornou lékařskou péči. Výsledky výzkumu také poukázaly na pozitivní motivaci pěstounů k výkonu profesionální pěstounské péče, na nesporné obohacení, které tato činnost přináší celým jejich rodinám, a na uspokojení vyplývající ze smysluplnosti práce, kterou dělají. Autorka práce je přesvědčena, že institut pěstounské péče na přechodnou dobu je bezpochyby pro určitou kategorii dětí velice přínosný. Je nutné zodpovědně rozlišovat, které dítě do této formy pěstounské péče umístit, a pro které není vhodná. Za stěžejní pokládá výběr pěstounů, na jejichž osobnostech je založen průběh pěstounské péče a následný přechod dítěte do péče další. Výsledky předložené práce mohou přispět k vytvoření uceleněj
|
|
|
Pěstounská péče ukončená před dovršením zletilosti dítěte
SEDLÁČKOVÁ VINKLEROVÁ, Blanka
Náhradní rodinná péče v naší zemi má několik forem. Nejčastějšími formami je osvojení a pěstounská péče. V této práci je věnována pozornost zejména pěstounské péči. Základními podmínkami pro svěření dítěte do pěstounské péče je zájem dítěte a záruka řádné výchovy. Pěstounskou péčí dítě neztrácí vazby k biologické rodině a rodičům zůstává zachována rodičovská zodpovědnost. Pěstounská péče vzniká rozhodnutím soudu a zaniká dosažením zletilosti dítěte nebo může být z důležitých důvodů opět soudem zrušena ještě před tím, než dítě nabude zletilosti. Důvody pro ukončení pěstounské péče před dosažením zletilosti dítěte se mohou vyskytnout na straně dítěte i na straně pěstounů. V každém případě má následné selhání pěstounské péče značný vliv na budoucí životy dětí, které v ní vyrůstají. Cílem této práce je zjistit důvody, pro které je pěstounská péče ukončována před dosažením zletilosti dítěte. Dílčím cílem je posoudit vliv pěstounské péče na další život dětí, které do pěstounské péče byly umístěny. Za účelem dosažení cílů byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu. U zkoumaných souborů byla využita metoda dotazování, technika polořízeného rozhovoru a technika analýzy dokumentů. První výzkumný soubor byl tvořen ženou a muži ve věku 20-27 let, kteří byli po určitou část svého života vychováváni v pěstounské péči, která musela být z různých důvodů ukončena před dovršením jejich zletilosti. Druhý výzkumný soubor byl tvořen pěstounskými manželskými páry, v jejichž rodinách, v pěstounské péči, po určité období vyrůstali respondenti prvního výzkumného souboru. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že důvody, jejichž vyústěním je v mnoha případech ukončení pěstounské péče před dosažením zletilosti dítěte lze skutečně spatřovat na straně dítěte i na straně pěstounů. V případě dětí je v převážené většině vznik problémů ovlivněn jejich věkem, možnostmi a schopnostmi v oblasti školního prospěchu, genetickými předpoklady, schopností přijmout hodnoty náhradní rodiny. Na straně pěstounů je důležitým faktorem úspěšnosti pěstounské péče jejich schopnost přijmout dítě s jeho specifickými potřebami a osobními limity, které jsou dány nepříznivou rodinnou a osobní anamnézou. V důsledku nereálných očekávání náhradní rodiny se děti následně dopouští nežádoucího chování a propojením těchto faktorů dochází k ohrožení stability pěstounské péče. Podstatná je i samotná motivace pěstounů k výkonu pěstounské péče. Dále bylo výzkumem zjištěno, že život mladých lidí, kteří byli v dětském věku po určitou dobu vychováváni v pěstounské péči, je zcela jistě pobytem v náhradních rodinách ovlivněn. Jako kladný vliv se ukázaly zkušenosti, názory a postoje dětí získané v pěstounských rodinách, které ve většině případů zformovaly do určité míry jejich vlastní pohled na život a postoj k němu. Uvědomují si rozdíly mezi běžně fungujícími rodinami, k nimž patří pěstounské rodiny, ve kterých žily, a způsobem života jejich biologických rodin. Toto poznání jim následně slouží při budování vlastního, samostatného života. Autor práce je přesvědčen o závažnosti této problematiky, neboť bezprostředně ovlivňuje životy mladých lidí. Domnívá se, že je třeba zaměřit pozornost na výběr žadatelů o náhradní rodinnou péči ve smyslu jejich vhodnosti přijmout konkrétní typ dítěte a v souvislosti s motivací pěstounů soustředit pozornost na jejich morální profil. Výsledky předložené práce mohou přispět ke zkvalitnění výběru vhodných pěstounů, při utváření rodinných svazků, při vlastní práci s pěstounskými rodinami. Práce bude poskytnuta krajským úřadům, které o vhodnosti pěstounů rozhodují a sociálním pracovníkům na odděleních orgánů sociálně-právní ochrany dětí zabývajícími se náhradní rodinnou péčí.
|
host ::
RSS.