|
|
Krakatit dvakrát jinak - případ nejznámějšího českého autoremaku
Sýkorová, Adéla ; Česálková, Lucie (vedoucí práce) ; Klimeš, Ivan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá filmem Temné slunce (Otakar Vávra, 1980) jakožto druhou filmovou adaptací románu Karla Čapka Krakatit vydaného v roce 1924. Ze současného pohledu je Temné slunce vnímáno jako remake Vávrovy první adaptace Krakatitu (Otakar Vávra, 1948). Práce řeší, jestli byl film jako remake (nebo jako nové zpracování staršího díla) vnímán i v době své oficiální premiéry a jak se k tomuto faktu stavěla česká dobová kritika. Nejprve na základě zahraniční odborné literatury vymezuje samotný pojem remake tak, jak byl chápán v době vzniku Temného slunce. Dle tohoto vymezení určuje, zda-li někdo z českých dobových kritiků na Temné slunce nahlížel podobně, jako by na něj nahlíželi zahraniční odborníci. Uvádí také pro analýzu dobové kritiky nezbytný kontext doby normalizace v Československu a především podmínky ve Filmovém studiu Barrandov, v jakých tehdy filmy vznikaly. Na základě tohoto kontextu a dohledatelných rozhovorů s tvůrci filmu pak mapuje samotný vznik filmu. Jejím hlavním cílem je především průzkum českého dobového diskurzu na téma filmových remaků prostřednictvím Temného slunce a článků z dobového tisku, které na film nějakým způsobem reagují.
|
|
|
Vliv inkluze na sebepojetí dítěte se zrakovým postižením
SÝKOROVÁ, Adéla
Předkládaná bakalářská práce nese název Vliv inkluze na sebepojetí dítěte se zrakovým postižením a je tvořena dvěma částmi, částí teoretickou a empirickou. Teoretická část je rozdělena do tří kapitol, přičemž se kapitola první zabývá vymezením pojmu zrakové postižení. Mimo to zahrnuje také informace o způsobech klasifikace zrakového postižení, možné etiologii jeho vzniku, či dělení na zrakové postižení vrozené a získané. Kapitola se zabývá také možnostmi vzdělávání osob se zrakovým postižením vymezenými v legislativě České republiky. To vše se zaměřením zejména na oblast integrace a inkluze žáků se zrakovým postižením a s ohledem na specifika, jež jsou pro tuto oblast zásadní. Kapitola druhá je věnována sebepojetí, jeho složkám a vývoji. Není zde opomenuto ani období staršího školního věku, které je pro tuto práci s ohledem na složení výzkumného vzorku tvořeného třemi probandy ve věku čtrnáct let klíčové. Kapitola třetí pak popisuje použité metody a techniky sběru dat. Empirická část je vystavěna na kvalitativním výzkumu. Výzkum byl realizován prostřednictvím hloubkových rozhovorů vedených s probandy, které byly následně kvůli získání dostatečného množství informací navíc doplněny ještě o rozhovor vedený s matkou každého z probandů a analýzu osobních dokumentů, některých lékařských zpráv a zpráv ze speciálně pedagogického centra či Centra zrakových vad. Ze získaných informací byly sestaveny případové studie, jež byly dále analyzovány. Na základě provedeného výzkumu je možné soudit, že je sebepojetí dítěte značným způsobem inkluzí ovlivněno. To, zda bude ovlivněno pozitivně či negativně však závisí na způsobu její realizace a připravenosti všech jejích účastníků. Tato bakalářská práce by měla přinést vhled do problematiky sebepojetí dítěte se zrakovým postižením vzdělávaného formou inkluzivního vzdělávání. Zároveň by mohla sloužit jako inspirativní materiál pro studenty zabývající se touto problematikou a také pro pedagogy zabývající se inkluzivním vzděláváním. Mohla by být také podnětem pro další výzkum v této oblasti.
|
host ::
RSS.