|
| |
|
| |
|
|
Comparative analysis of modification process of noun derivatives in Polish and Czech
Arłukowicz, Adrianna ; Rusin Dybalska, Renata (vedoucí práce) ; Nábělková, Mira (oponent)
Cílem bakalářské práce je jazyková komparace modifikačních derivátů podstatných jmen v polštině a češtině. Předmětem mého zájmu budou čtyři slovotvorné kategorie, tj. nomina feminativa, čili názvy ženské, deminutiva, čili zdrobněliny, augmentativa, čili slova zveličelá, a nomina juvenium, čili názvy mláďat. Na základě přiložené literatury a korpusů z řady SYN a Polského Národního Korpusu bude provedena analýza procesu slovotvorby podstatných jmen jednotlivých kategorií. Práce se bude také věnovat způsobu vzniku alternací a nepravidelností v obou jazycích a následně frekvencím modifikačních derivátů a rolí jejich výskytů v současném českém a polském jazyce. V závěru se práce zaměří na srovnání popsaných procesů v obou jazycích s důrazem na podobnosti a odlišnosti uvedených jazyků.
|
|
|
Tvorba a užití činitelských podstatných jmen ženského rodu v současné češtině a polštině
Plasová, Anna ; Rusin Dybalska, Renata (vedoucí práce) ; Benešová, Michala (oponent)
Tato práce se zaměřuje na problematiku tvoření a užívání činitelských podstatných jmen ženského rodu v současné polštině s přihlédnutím k analogickému jevu v češtině. Teoretická část práce popisuje formu a způsob derivace ženských tvarů činitelských substantiv a následně rozebírá jejich sociální rozměr (opozice mužského a ženského gramatického rodu, různé pohledy na asymetrii v jejich užívání). V současné polštině jsou patrné dva protichůdné trendy - jeden derivaci blokuje a tabuizuje, druhý ji naopak prosazuje a propaguje. Obecně jsou feminina běžně používána pro názvy povolání s nižší společenskou prestiží, oproti tomu u povolání a titulů vnímaných jako prestižní je přechylování řídké a mimo feministické kruhy zpravidla vnímané jako nepřirozené, nevhodné či dokonce depreciativní. Dále existuje řada substantiv, u nichž dochází k derivaci jen v některých případech. Tato situace je hodnocena jako velmi odlišná od češtiny, v níž je naopak přechylování běžné a obvykle nepříznakové. Praktická část obsahuje výzkum provedených na korpusu textů z polského deníku Gazeta Wyborcza z roku 2006, v němž bylo vyhledáno 18 vybraných problematických činitelských substantiv ženského rodu. Jednotlivé výskyty byly popsány se zřetelem na kontext a četnost. Získaná data se porovnávají s příslušnými hesly ve dvou...
|
|
|
The concept of human being in Polish and Czech phraseology - selected areas
Klimková, Eva ; Rusin Dybalska, Renata (vedoucí práce) ; Kostecka, Anna (oponent)
ílem mé práce pod titulem "Člověk ve světle polské a české frazeologie - vybrané okruhy" je ukázat bohatou zásobu možných způsobů vyjádření informací týkajících se charakterových vlastností, emocí a psychických stavů člověka. V první části - "Předmět frazeologie" - jsem představila význam frazeologie, nástin dějin a stav vědeckého výzkumu frazeologie v Polsku. Uvedla jsem jména nejznámějších jazykovědců zabývajících se tímto odvětvím lingvistiky (S. Skorupka, A. M. Lewicki, A. Pajdzinska, S. Baba, B. Rejakowa, M. Basaj, D. Rytel). Vysvětlila jsem smysl stylistického procesu zvaného defrazeologizace. Ve druhé kapitole pod titulem "Zdroje frazémů" jsem vyjmenovala nejstarší slovníky polského jazyka, které zaznamenávají ustálená frazeologická spojení. Popsala jsem metody obohacování frazeologické zásoby, druhy inspirací a motivací k tvoření frazémů a také vlivy jakým podléhaly polské a české frazémy.
|
|
| |
|
| |
|
|
Lexikal Turkisms in Slovak and Polish
Kroupová, Magdalena ; Nábělková, Mira (vedoucí práce) ; Rusin Dybalska, Renata (oponent)
Práce se věnuje problematice turkizmů ve slovenštině a polštině. Jejím východiskem je obsahové a terminologické vymezení lexika převzatého z turkických jazyků. Práce se soustředí na problematiku apelativního a propriálního lexika a částečně i na frazeologii, která je s turkizmy spojená, na otázku současného statusu jednotlivých převzatých lexémů, na míru jejich začlenění do slovní zásoby slovenštiny a polštiny na základě sémantického a derivačního kritéria (rozsah domácích slovotvorných hnízd odvozených od turkizmů jako slovotvorného základu a otázka rozvíjení domácích významů) v komparativním pohledu.
|
|
|
Civic Platform - Law and Justice. Linguistic picture of a collective political opponent on material from election campaigns and coalition talks in the year 2005
Kontšek, Martin ; Rusin Dybalska, Renata (vedoucí práce) ; Kaleta, Petr (oponent)
Diplomová práce je rozdělená na teoretickou a praktickou část. Teoretická část zahrnuje poznatky týkající se politické komunikace, jazyka politiky a jazykového obrazu světa. Představím rovněž politickou scénu v Polsku v roce 2005 a politické strany - Platforma Obywatelska a Prawo i Sprawiedliwość. Praktická část práce obsahuje analýzu vybraných materiálů, týkajících se obrazu kolektivního politického protivníka. Klíčová slova: Právo a Spravedlnost, Občanská platforma, jazykový obraz světa, jazyk politiky, kolektivní politický protivník, volební kampaň, koaliční rozhovory
|
|
|
Přestavba fonologického systému současné polštiny s důrazem na vokalizmus
Vacula, Richard ; Balowski, Mieczyslaw (vedoucí práce) ; Rusin Dybalska, Renata (oponent)
Polština je jazykem s převahou konsonantizmu. Její vokalický systém byl v minulosti poměrně stabilní a vyznačoval se systémem orálních a dvou nazálních samohlásek a nepřítomností diftongů (kromě malého množství slov cizího původu a vokalických struktur s aproximantou Ijl, které však nebyly považovány za diftongické). Zhruba od 19. stol. se polský fonetický a fonematický systém začíná výrazně měnit ve prospěch polysegmentálních vokalických struktur diftongického charakteru. Tento trend sílí zejména v poslední době. Nové diftongy či diftongoidy vznikají dvojím či trojím způsobem. Orální diftongy povstávají ze spojení vokálu s etymologickým dentálním ly (I) díky progresivní vokalizaci této laterály v aproximantu Iw/. Nazální dvojhlásky jsou buďto kontinuanty původních nosových samohlásek nebo struktury ústní vokál + nazální konsonant, v obou případech před frikativou. Aproximanta Iwl má původ v praslovanském nepalatalizovaném 11/, které se v průběhu vývoje změnilo v dentální ly (I), labializovalo se a po zániku funkční korelace s "měkkým" lPI se postupně vokalizovalo. Tato změna dnes již zasáhla téměř celé území Polska. Foném Iwl se však kromě diftongických struktur může vyskytovat rovněž v jiných pozicích (v sousedství konsonantů), čímž se liší od druhé polské aproximanty Ij/ a naopak jej tato fonotaktická...
|
host ::
RSS.