Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Význam střevních mikroorganismů u poruch příjmu potravy
Hlaváčková, Helena ; Roubalová, Radka (vedoucí práce) ; Černý, Viktor (oponent)
Již delší dobu je znám zásadní vliv mikrobioty na lidské zdraví. Komenzální mikroorganismy osidlují prakticky celý povrch lidského těla, ale jejich největší zastoupení lze nalézt ve střevech. Střevní mikrobiota hraje zásadní roli v trávení některých složek potravy, syntéze různých látek nebo ve fungování imunitního systému. V posledním desetiletí je pozornost také zaměřena na mechanismy, kterými střevní mikroorganismy mohou ovlivnit lidské chování. Jednou skupinou onemocnění, kde je tento vliv zkoumán, jsou poruchy příjmu potravy. Jedná se o skupinu psychiatrických poruch charakterizovaných nezdravým jídelním chováním. Cílem této práce je shrnout známé poznatky o způsobech, kterými střevní mikroorganismy mohou zasahovat do signalizačních a regulačních drah hostitele a jakou souvislost mají tyto změny na rozvoj a průběh poruch příjmu potravy. Z opačné strany pak, jaké dopady má chování pacientů na složení střevní mikrobioty a její fungování.
Vliv experimentální střevní dysbiózy na behaviorální, neuroendokrinní a imunitní vlastnosti myší a možnost její ovlivnění podáním probiotického kmene Escherichia coli O83:K24:H31
Avramová, Pavla ; Černý, Viktor (vedoucí práce) ; Roubalová, Radka (oponent)
Střevní mikrobiota je klíčovým faktorem ovlivňujícím funkci mnoha orgánů v lidském těle, včetně nervového, imunitního a endokrinního systému. Tento proměnlivý ekosystém může být modulován stravou, věkem, prostředím i medikací. Rovnovážné složení mikrobioty je klíčové pro zdraví jedince a při jeho narušení dochází k dysbióze. Propojení mezi střevem a centrálním nervovým systémem zprostředkovává osa mikrobiota - střevo - mozek. Osa se skládá z několika drah, které jsou mezi sebou propojené a mohou tak vzájemně regulovat své funkce. Mezi hlavní části osy patří nervová dráha v čele s bloudivým nervem, imunitní dráha a endokrinní dráha spolu s HPA osou. Studie z posledních let naznačují, že probiotické bakterie mají schopnost dysbiózu do určité míry napravit a ulevit tak zbytku organismu od jejích následků. Tato práce se soustředí na výzkum vlivu mikrobioty gastrointestinálního traktu na chování, imunitu a neuroendokrinní aspekty myší. Zabývá se experimentálním vyvoláním dysbiózy antibiotiky a jejím následným řešením probiotickou bakterií Escherichia coli O83:K24:H31. Cílem je zjistit, zda tato probiotika mohou omezit negativní účinky dysbiózy na imunitní a neuroendokrinní systém a regulaci chování. Klíčová slova: Dysbióza, Escherichia coli O83:K24:H31, úzkost, deprese, osa střevo - mozek, HPA osa,...
Střevní mikrobiom a autoimunitní mechanizmy u pacientů s narkolepsií 1. typu
Ježková, Janet ; Roubalová, Radka (vedoucí práce) ; Hrdý, Jiří (oponent)
Narkolepsie 1. typu (NT1) je chronické neurologické onemocnění charakterizované přítomností kataplexie a nadměrné denní spavosti. NT1 vzniká pravděpodobně autoimunitní destrukcí orexinergních neuronů v hypotalamu. Tyto neurony jsou jedinými známými producenty neuropeptidů orexinu A a B, které se podílejí na regulaci spánku a bdění. NT1 často doprovází komorbidity, jakými jsou obezita, diabetes 2. typu, hormonální poruchy, deprese a úzkosti. Střevní mikrobiota produkcí různých metabolitů ovlivňuje kvalitu spánku a uvažuje se o jejím podílu na patogenezi NT1 či na rozvoji přidružených komorbidit. V naší studii bylo pomocí sekvenování nové generace analyzováno složení střevní mikrobioty 41 pacientů trpících NT1 a 32 zdravých kontrol. Diverzita střevní mikrobioty pacientů se významně nelišila od zdravých kontrol. U pacientů byla odhalena pozitivní korelace mezi zastoupením bakteriální čeledi Coriobacteriaceae, BMI a délkou onemocnění. Dále existuje negativní korelace mezi množstvím čeledi Coriobacteriaceae a hladinou cholesterolu, což naznačuje vliv těchto bakterií na metabolismus lipidů. U pacientů bylo oproti zdravým kontrolám dále zjištěno vyšší zastoupení čeledi Leuconostocaceae a Clostridiaceae1, přičemž množství bakterií čeledi Clostridiaceae klesá s rostoucí délkou onemocnění. Bakteriální čeleď...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.