|
|
Ovlivňování drsnosti povrchu materiálů vytvořených technikou SLM a vliv drsnosti na makroskopické vlastnosti
Rotter, Marek ; Havlík, Petr (oponent) ; Jan, Vít (vedoucí práce)
Práce shrnuje princip metody SLM a uvádí nejpoužívanější materiály pro tuto technologii a jejich vlastnosti. Pozornost je soustředěna převážně na ovlivňování drsnosti takto vyrobených materiálů, kdy bylo provedeno elektro-chemické leštění v koncentrované kyselině fosforečné s pěti různými nastaveními. Bylo vypozorováno, že vysoká drsnost je způsobena dvěma faktory, přitavenými zrníčky neroztaveného kovového prášku a vrstvenou strukturou. Nejlepším výsledkem bylo leštění při 8 V, 0,5 A a po 40 min, kdy bylo dosaženo vlnitého zahlazeného povrchu, jehož parametr Ra klesl z původních 5,0 m na 3,9 m. Byl tak odstraněn jeden z faktorů způsobující vysokou drsnost povrchu.
|
|
|
Optimalizace odstraňování pojiv těles připravených 3D tiskem nízkoplněných fotocitlivých keramických suspenzí
Rotter, Marek ; Roleček, Jakub (oponent) ; Spusta, Tomáš (vedoucí práce)
Projekční stereolitografie (DLP) je jednou z metod aditivní výroby, která se využívá pro zhotovení keramických těles. Nejdůležitější částí uvedeného výrobního procesu je odstraňování polymerního pojiva, které slouží k řízenému odvodu organických aditiv z vyráběného tělesa do okolního prostředí, kdy se snažíme předejít tvorbě prasklin a defektů. Za účelem přípravy vzorků s maximální hustotou a minimem defektů, byla provedena optimalizace procesu na odstraňování pojiva s využitím zelených těles připravených ze suspenze s plněním 33,6 obj.% ZrO2. Vzorky o rozměrech 14x14x15 mm byly rozděleny do devíti sad podle režimů odstraňování pojiva, které se lišily rychlostí ohřevu (tři rychlosti) a použitou atmosférou (vzduch, dusík, vakuum). Každá sada obsahovala šest vzorků lišící se tloušťkou stěny (1,0 mm, 1,5 mm, 2,0 mm, 2,5 mm, 3,0 mm a 4,0 mm), tedy 54 vzorků celkem. Režimy byly charakterizovány na základě analýz hmotnostních úbytků po odstraňování pojiva, po slinování a celkových hmotnostních úbytků, dále vizuálním pozorováním defektů, stanovením relativní hustoty a porozity a velikostí smrštění jednotlivých vzorků. Nejoptimálnějším režimem pro odstraňování pojiva byl stanoven cyklus ve vakuu trvající 12 hod 30 min. Průměrná relativní hustota získaných vzorků dosahovala 98,4 ± 0,1 % a tvrdost HV1 činila 1366 ± 17. Smrštění v příčném směru dosahovalo hodnoty 28 %, respektive 29 % ve směru tisku. Rovněž zvoleným cyklem lze vyrábět tělesa o tloušťce 1 – 3 mm s přihlédnutím na eliminaci koncentrátorů napětí.
|
|
|
Ovlivňování drsnosti povrchu materiálů vytvořených technikou SLM a vliv drsnosti na makroskopické vlastnosti
Rotter, Marek ; Havlík, Petr (oponent) ; Jan, Vít (vedoucí práce)
Práce shrnuje princip metody SLM a uvádí nejpoužívanější materiály pro tuto technologii a jejich vlastnosti. Pozornost je soustředěna převážně na ovlivňování drsnosti takto vyrobených materiálů, kdy bylo provedeno elektro-chemické leštění v koncentrované kyselině fosforečné s pěti různými nastaveními. Bylo vypozorováno, že vysoká drsnost je způsobena dvěma faktory, přitavenými zrníčky neroztaveného kovového prášku a vrstvenou strukturou. Nejlepším výsledkem bylo leštění při 8 V, 0,5 A a po 40 min, kdy bylo dosaženo vlnitého zahlazeného povrchu, jehož parametr Ra klesl z původních 5,0 m na 3,9 m. Byl tak odstraněn jeden z faktorů způsobující vysokou drsnost povrchu.
|
host ::
RSS.