|
|
Česká stopa v Celje
Rothová, Klára ; Jensterle Doležal, Alenka (vedoucí práce) ; Vinš, Přemysl (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na kontakty Čechů a Slovinců v Celji, třetím největším městě Slovinska. Úvodní část práce je věnována vývoji vztahů mezi Čechy a Slovinci, které mají dlouhou tradici. Pozornost je věnována již nejrannějším kontaktům s Českem. V Celji je to spojení Zikmunda Lucemburského, českého krále a jeho druhé manželky Barbary Celjské, dcery Hermana II. Celjského, hraběte z Celje. Ale již jeho otci Karlu IV. vděčili Celjští za povýšení mezi hrabata. Intenzivněji se česko-slovinské vztahy rozvíjely od počátku 19. století v oblasti kultury, umění, vzdělávání i sportu. K intenzivnějším kontaktům vedla jednak jazyková, etnická a kulturní spřízněnost, ale také jejich postavení v rámci habsburské monarchie. V devadesátých letech 19. století pak byly oba národy součástí opoziční slovanské koalice, kdy jediným výsledkem této spolupráce byla podpora zřízení slovinských paralelních tříd na německém gymnáziu v Celji. V tomto období byli kulturně a hospodářsky vyspělejší Češi, a byli tak Slovincům důležitými pomocníky. Práce je zaměřena zejména na osobnosti, jejichž působení mělo výrazný vliv na město Celje v 19. a 20. století. Do historie města se výrazně zapsal především stavitel Jan Vladimír Hráský, který zde v letech 1895-1896 postavil Národní dům. Po první světové válce se v Celji usadil...
|
host ::
RSS.