|
|
Hrubínovy návraty do Posázaví
Riedlbauchová, Veronika
Riedlbauchová, Veronika: Hrubínovy návraty do Posázaví (Prostorová poetika "lešanské" tvorby: U stolu, Romance pro křídlovku, Zlatá reneta, Černá denice, Lešanské jesličky), diplomová práce, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, Praha 2003,170 s. Práce interpretuje Hrubínovu poetiku prostoru v pěti dílech z padesátých a šedesátých let, která se váží ke krajině Posázaví a která jsou příznačná svou lyrickou epičností (popř. epickou lyričností). Vedle obecného seznámení s básníkovým chápáním prostoru podává zevrubnější vhled do prostorů krajiny a světnice, do vztahu exteriéru a interiéru a na něj napojených mezních prostorů okna, dveří a řeky. Vymezuje triadické členění prostoru pod zemí - země - vesmíru a s nimi souvisejícího prostoru těla. Zabývá se dynamickostatickým uspořádáním prostoru, v jehož rámci reflektuje také jazykovou strukturu daných skladeb. Tato interpretační práce je prokládána četnými citacemi pramenů, v přiložené bibliografii odkazuje na studie o interpretovaných dílech i na teoretické spisy o prostoru. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Hrubínovy návraty do Posázaví
Riedlbauchová, Veronika
Riedlbauchová, Veronika: Hrubínovy návraty do Posázaví (Prostorová poetika "lešanské" tvorby: U stolu, Romance pro křídlovku, Zlatá reneta, Černá denice, Lešanské jesličky), diplomová práce, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, Praha 2003,170 s. Práce interpretuje Hrubínovu poetiku prostoru v pěti dílech z padesátých a šedesátých let, která se váží ke krajině Posázaví a která jsou příznačná svou lyrickou epičností (popř. epickou lyričností). Vedle obecného seznámení s básníkovým chápáním prostoru podává zevrubnější vhled do prostorů krajiny a světnice, do vztahu exteriéru a interiéru a na něj napojených mezních prostorů okna, dveří a řeky. Vymezuje triadické členění prostoru pod zemí - země - vesmíru a s nimi souvisejícího prostoru těla. Zabývá se dynamickostatickým uspořádáním prostoru, v jehož rámci reflektuje také jazykovou strukturu daných skladeb. Tato interpretační práce je prokládána četnými citacemi pramenů, v přiložené bibliografii odkazuje na studie o interpretovaných dílech i na teoretické spisy o prostoru. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vědomé tělo
Riedlbauchová, Veronika ; KLÍMA, Miloslav (vedoucí práce) ; PILÁTOVÁ, Jana (oponent)
Riedlbauchová, Veronika: Vědomé tělo (Fyzický jazyk herce a jevištní kompozice), dizertační práce, Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze, Praha 2015, str. 321. Autorka ve své dizertační práci nahlíží na divadelní tvorbu prizmatem ?těla?. Své poznatky opírá o dlouhodobý divadelní výzkum, ke kterému přistupuje empirickým způsobem; vychází z vlastní zkušenosti herecké, režijní a pedagogické. Výsledky a tvrzení podkládá nejen odbornou literaturou, ale především aplikací teorie na praxi (dílčí fyzická cvičení a vlastní scénická tvorba). Práce je rozčleněna na dva oddíly. První oddíl Fyzický jazyk herce (Metody ? principy ? cvičení ? výklady) je zaměřen na výchovu celistvého ?otevřeného? herce skrze tělesný výraz a fyzické jednání. Autorka čerpá z celé řady metod divadelních reformátorů 20. století, které mají jednotícího jmenovatele: je jím důsledná práce s lidskou fyzičností, důraz na jednání vzniklé na základě vnitřních a vnějších impulzů a systematický trénink v rámci dlouhého časového horizontu. Osvojování si různých pohybových technik a principů utváří fyzický slovník herce, díky němuž pak může svobodně tvořit. Výklady tohoto oddílu jsou podloženy velkým množstvím konkrétních cvičení, která slouží k tomu, aby herec pochopil, jak tělo funguje, a naučil se ho ?vědomě? používat pro sebevyjádření a při divadelním jednání. Cvičení jsou doplněna rozborem, jenž odráží autorčinu zkušenost, i reflexemi studentů a herců, kteří jimi prošli. Tato cvičení (z nichž některá jsou zaznamenána také na DVD) rozvíjejí jednotlivé aspekty herectví: práce s energií; s prostorem, partnerem a skupinou; s časem, temporytmem a dynamikou; s gestem; s hlasem, textem a hudbou; s maskou V druhém oddíle Fyzický jazyk jevištní kompozice (Hlubinná interpretace scénického myšlení) se autorka, reflektující vlastní tvůrčí praxi, zaměřuje na ?vědomé tělo? herce v rámci formování jevištní kompozice. V detailních explikacích představuje proces zkoušení vybraných šesti inscenací, v nichž často vedle režiséra plnila také roli autora, choreografa, a výjimečně i herce. Vybranými inscenacemi jsou: site-specific projekt Vodu po lžičkách (2007), pohybový projekt Camille (2009), hra Sarah Kane Očištění/Depurados (2010), komorní opera Jiřího Hájka Slavík a růže (2011), work in progress sociálně-dokumentárního projektu Plus Minus Praha (2012) a cirkusová humoreska Plovárna (2013). Autorka rozebírá způsob svého scénického myšlení, charakteristického ?přetavováním? tématu do pohybových a vizuálních metafor, i způsob vedení herce při procesu zkoušení. Na proces zkoušení nahlíží jako na divadelní výzkum. Dělí ho do tří fází: rešerše (tedy dramaturgicko-scénografická příprava), hledání divadelní řeči (objevování výrazového materiálu skrze tělo) a celková organizace výsledného tvaru. Proces zkoušení přitom vnímá jako celosouborovou intenci, zdůrazňuje potřebu dostatku času na zkoušení a roli improvizace jako hybatele skrytých sil umožňujících tvorbu. prvním oddíle tedy autorka sleduje výchovu herce, která se musí opírat o celoživotní trénink, a dochází k poznání, že ?vědomé tělo? herce proměňuje hereckou akci v ?celostný? divadelní akt. V druhém oddíle pak zkoumá fyzický jazyk celé jevištní kompozice i odlišnosti mezi průběžným tréninkem a procesem zkoušení. Na vlastních inscenacích dokládá, že proces zkoušení podléhá ?vědomě? stavěné struktuře na základě tématu. Oba oddíly pak přinášejí závěr, že ?vědomé tělo? umožňuje napojit se na vyšší zdroje přesahující jevovou sféru a transformovat je do přítomného bytí na jevišti i do konkrétního tvůrčího počinu.
|
|
|
Herec ve svém těle
Legierski, Tomáš ; RIEDLBAUCHOVÁ, Veronika (vedoucí práce) ; ETLÍK, Jaroslav (oponent)
Legierski, Tomáš. Herec ve svém těle. Praha: Akademie múzických umění v Praze, Fakulta divadelní, 2013. 74 str.
V této diplomové práci se Tomáš Legierski pokouší nahlížet na hereckou práci jako na autonomní a kreativní uměleckou činnost, která nespočívá v pouhé reprodukci režijních představ. Hlavním východiskem je pro autora hercovo tělo, tělesnost. Každá role, charakter, postava, kterou se herec za pomoci režiséra snaží uchopit, podle něj vychází především z hercova "bytí" na jevišti, které implikuje určité jednání. Ať už je herec statický nebo se pohybuje po scéně, jedná. Legierski se následně ptá po zdrojích a způsobech tohoto jednání, aby zdůvodnil expresi celkového hereckého projevu. Jako prvopočátek celého divadelního jednání vnímá gesto, které představuje komunikaci sama se sebou, s kolegy na jevišti i s divákem. Gesto a pohyb vnímá autor jako synonymum.
Jádro diplomové práce představují tři hlavní kapitoly. V kapitole Gesto v herci Legierski zkoumá gesto jako pohyb, tvar, jeho srozumitelnost, dělení a způsob jeho tréninku. V kapitole Herecké bytí nahlíží na herce jako na "totálního člověka", zkoumá energii, dynamiku a rytmus gesta, které jsou pro autora podstatou herecké existence na jevišti. V poslední ze tří kapitol Herec v kompozici pak zasazuje herce do konkrétních divadelních situací, v nichž herec využívá jednání, opakování a střihu pro tvorbu celé jevištní kompozice. Tyto tři části rámcují kapitoly Pantomima jako inspirační zdroj? a Pantomima jako inspirační zdroj. V nich autor hledá inspiraci ve svém vystudovaném oboru pantomima a snaží se popsat, jak tato technika a její protagonisti ovlivnili v jeho současné tvorbě nahlížení na téma gesto.
|
|
|
Pohybové techniky a zákonitosti - tvůrčí svoboda vyjádření
Riedlbauchová, Veronika ; Laštovková-Stodolová, Adéla (vedoucí práce) ; Krofta, Josef (oponent)
Riedlbauchová, Veronika: Pohybové techniky a zákonitosti - tvůrčí svoboda vyjádření, diplomová práce, Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze, Praha 2009, 111 str.
Autorka se ve své diplomové práci zaměřuje na výchovu otevřeného a všestranného herce a režiséra skrze pohyb. Vychází přitom z osobní zkušenosti s pohybovým herectvím, se kterým se seznámila při dvouletém studiu na Institut del Teatre v Barceloně, a ze své umělecké praxe. Zdůrazňuje, že současné divadlo stále na pohyb, jako na jednu z nejdůležitějších jevištních složek, zapomíná, a v detailní reflexi představuje různé pohybové techniky a zákonitosti, které obohatí herce i režiséra o celou škálu vyjadřovacích možností, a dovedou je tak k tvůrčí svobodě. Autorka přitom akcentuje empirický přístup při hledání divadelního výrazu a uvádí celou řadu konkrétních cvičení. Ukazuje také způsoby, jak využívat znalostí konkrétních technik v moderní praxi.
Práce je rozčleněna na dva oddíly. První oddíl Řeč těla se zaměřuje na obecné zákonitosti pohybu a jeho divadelní sdělnost. V první kapitole autorka sleduje pohyb jako specifickou složku jevištního díla, ve druhé jako součást divadelního jazyka. Zkoumá pohyb a jeho energii, pohybový výraz a jeho schopnost vyjevovat emoce postav, pohyb ve vzájemné interakci s prostorem a časem, pohyb ve vztahu ke zvuku a slovu. Ve třetí kapitole vyzdvihuje nutnost celoživotního rozvíjení a tréninku herce a režiséra, který v nich posiluje tvořivost a činní je rovnocennými partnery. Ve druhém oddíle Jak využít techniky masky v současné praxi se pak detailně zaměřuje na využití znalostí konkrétních dvou technik masek v širší divadelní praxi. Čtvrtá kapitola představí práci s neutrální maskou podle metody Jacquese Lecoqa a její využití pro tvorbu jevištní postavy. Poslední, pátá kapitola se věnuje staré technice komedie dell´arte a jejího využití pro výuku improvizace. Tato kapitola je novátorská v tom, že představuje praktický návod, jak vycvičit herce v improvizačních schopnostech v rámci celé jevištní kompozice.
|
|
|
Proces vzniku představení T.Williams - Dům na zbourání
Riedlbauchová, Veronika ; Šavlíková, Kateřina (vedoucí práce) ; Tichý, Zdeněk (oponent)
Abstrakt (Souhrn)
Riedlbauchová, Veronika: Proces vzniku inscenace Tennessee Williams Dům na zbourání, bakalářská práce, Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze, Praha 2006, 46 str.
Bakalářská práce reflektuje proces vzniku studentské inscenace jednoaktové hry Tennesseeho Williamse Dům na zbourání, která měla premiéru 29. 4. 2005 v 18.00 v Řetízku (Řetězová ulice, Praha 1) a byla součástí klauzurní zkoušky v letním semestru akademického roku 2004/2005. Na této inscenaci se, ve spolupráci s pedagogy pod vedením profesora Josefa Krofty, podíleli studenti druhého ročníku Katedry alternativního a loutkového divadla: Veronika Riedlbauchová (režie-dramaturgie), Kateřina Štolcpartová (scénografie) a herci Miroslava Venclová, Jakub Prachař, Veronika Khomová, Luděk Smadiš a Jiří Chvalovský.
Práce je rozčleněna na 5 oddílů, jež z různých hledisek sledují vznik inscenace od výběru textu až po samotnou realizaci. První oddíl je věnován důkladnějšímu rozboru hry, který se stane východiskem pro dramaturgický záměr. Ten je představen v oddílu druhém a týká se otázek výběru textu, akcentace tématu, strukturování hry a práce s textem. Ve třetím oddíle, věnujícím se inscenačnímu záměru, je popsáno hledání výtvarné podoby inscenace, vyjadřovacích prostředků a jevištní metafory od první verze až do začátku vlastní realizace, jejíž proces je přiblížen v oddíle čtvrtém. V tomto oddíle jsou blíže představeny jednotlivé složky inscenace. Autorka sleduje, jak se během zkoušení proměňovaly, jaké problémy přinášely a jak se podílely na celkovém vyznění inscenace. Všímá si také komunikace během zkoušení, tj. spolupráce s herci, scénografkou a dalšími osobami. Závěrečný, pátý, oddíl je pak věnován celkovému zhodnocení procesu inscenace a posouzení jeho výsledku.
|
host ::
RSS.