|
|
Úhlové diskordance z pohledu strukturní geologie
Pešata, Ondřej ; Peřestý, Vít (vedoucí práce) ; Rez, Jiří (oponent)
Vztah mezi vrstvami hornin, které na sebe stratigraficky, strukturně, sedimentárně nebo paleontologicky vzájemně nenavazují, se označuje jako diskordance. Konkrétně tímto označením poukazujeme na plochu, která mezi jednotlivými nesouhlasně uloženými vrstvami hornin je přítomna. Rovněž má odkazovat na procesy, jež vedly ke změně celkového prostředí minimálně regionálního měřítka. Tato rešeršní práce se věnuje stručné historii o zavedení termínu diskordance, vzniku diskordantních ploch působením erozních činitelů, jejich klasifikaci a důležitosti diskordancí z pohledu strukturní geologie. Věnuje se zejména úhlovým diskordancím, které jsou v terénu považovány za snadno identifikovatelné a zároveň nesou zcela zásadní tektonický význam. Úhlové diskordance představují důležité povrchy při identifikaci orogenních událostí, jelikož poukazují na vícegenerační deformační minulost vrstev starších (uložených pod diskordantním povrchem) na rozdíl od vrstev mladších. K charakteristikám diskordancí neodmyslitelně patří eroze. Ta vytváří reliéfy, jež slouží jako nové úložné plochy pro mladší vrstvy hornin. V textu zavádím pojmy pravá a nepravá úhlová diskordance. Pravá skutečně odkazuje na orogenní událost, zatímco nepravá orogenní událost nezaznamenává. Přítomnost samotného erozního povrchu na výchoze neznamená,...
|
host ::
