|
|
Evolutionary processes shaping the genus Urtica L. (Urticaceae) in Europe and adjacent areas
Rejlová, Ludmila
Přestože evropská flóra patří mezi vůbec nejlépe probádané, můžeme v ní i tak nalézt řadu jen okrajově studovaných skupin. Jedním z takových příkladů je i polyploidní komplex kopřivy dvoudomé (Urtica dioica), ve kterém lze nalézt řadu vzácných diploidních taxonů, které se často vyskytují v nepřístupných a částečně reliktních oblastech, na rozdíl od kosmopolitně rozšířených tetraploidních jedinců, kteří vyhledávají především rozličná synantropní stanoviště a jejichž evoluční historie zatím nebyla zcela objasněna. Předkládaná disertační práce pojednává zejména o evoluci diploidních taxonů, rozeznávaných na území Evropy a v přilehlých oblastech jihozápadní Asie (Urtica dioica subsp.kurdistanica, U. d. subsp. pubescens, U. d. subsp. sondenii, U. d. subsp. subinermis). Poznání evoluce na diploidní úrovni může položit základ k pochopení fylogenetických vztahů a odhalit tak evoluční historii polyploidů (U. d. subsp. dioica). Studie se zabývá i dalšími příbuznými druhy vně komplexu U. dioica, a to zejména z oblasti Středomoří. V rámci cytogeografické studie byl zpracován rozsáhlý soubor 7012 vzorků z 1317 populací, zahrnující většinu v současnosti uznávaných diploidních poddruhů U. dioica. Z celého souboru vzorků bylo následně vybráno 279 rostlin (rovnoměrně pokrývajících geografickou i morfologickou...
|
|
|
Evolutionary processes shaping the genus Urtica L. (Urticaceae) in Europe and adjacent areas
Rejlová, Ludmila ; Chrtek, Jindřich (vedoucí práce) ; Koutecký, Petr (oponent) ; Temsch, Eva Maria (oponent)
Přestože evropská flóra patří mezi vůbec nejlépe probádané, můžeme v ní i tak nalézt řadu jen okrajově studovaných skupin. Jedním z takových příkladů je i polyploidní komplex kopřivy dvoudomé (Urtica dioica), ve kterém lze nalézt řadu vzácných diploidních taxonů, které se často vyskytují v nepřístupných a částečně reliktních oblastech, na rozdíl od kosmopolitně rozšířených tetraploidních jedinců, kteří vyhledávají především rozličná synantropní stanoviště a jejichž evoluční historie zatím nebyla zcela objasněna. Předkládaná disertační práce pojednává zejména o evoluci diploidních taxonů, rozeznávaných na území Evropy a v přilehlých oblastech jihozápadní Asie (Urtica dioica subsp.kurdistanica, U. d. subsp. pubescens, U. d. subsp. sondenii, U. d. subsp. subinermis). Poznání evoluce na diploidní úrovni může položit základ k pochopení fylogenetických vztahů a odhalit tak evoluční historii polyploidů (U. d. subsp. dioica). Studie se zabývá i dalšími příbuznými druhy vně komplexu U. dioica, a to zejména z oblasti Středomoří. V rámci cytogeografické studie byl zpracován rozsáhlý soubor 7012 vzorků z 1317 populací, zahrnující většinu v současnosti uznávaných diploidních poddruhů U. dioica. Z celého souboru vzorků bylo následně vybráno 279 rostlin (rovnoměrně pokrývajících geografickou i morfologickou...
|
|
|
Proměnlivost druhu Urtica dioica na území ČR
Rejlová, Ludmila ; Urfus, Tomáš (vedoucí práce) ; Vít, Petr (oponent)
Rod Urtica L. je na území České republiky zastoupen třemi druhy. Nejběžnější Urtica dioica L. představuje značně variabilní skupinu s řadou popsaných intraspecifických taxonů. Mezi zdroji proměnlivosti Urtica dioica pravděpodobně převažuje polyploidie (min. 2 ploidní úrovně - 2x a 4x). Další příčinou variability u tohoto druhu je vlastní dvoudomost. V dvoudomých populacích se totiž v malém procentu vyskytují jednodomí jedinci a jejich studium má potenciál napomoci k nahlédnutí do evoluce dvoudomosti. S Urtica dioica je často zaměňován blízce příbuzný diploidní taxon Urtica kioviensis Rogow, který díky svým ekologickým preferencím a celkové příbuznosti navazuje na její problematiku. Cílem práce je shrnutí dosavadních poznatků o druhu Urtica dioica spolu s výsledky z pilotních sběrů a analýz, které identifikovaly několik ploidních úrovní s pravděpodobným těžištěm výskytu reliktního diploida v primárních měkkých luzích. V navazující diplomové práci bude tato problematika dále rozvinuta, se zaměřením na morfologické odlišení a příbuznost jednotlivých ploidních úrovní. Jelikož se nejvzácnější a v navazující práci nejvíce studované taxony, resp. cytotypy, rodu Urtica vyskytují výlučně v lužních lesích, je problematika těchto společenstev zpracována v samostatné kapitole, která je věnována především...
|
|
|
Proměnlivost druhu Urtica dioica na území střední Evropy
Rejlová, Ludmila ; Urfus, Tomáš (vedoucí práce) ; Mandák, Bohumil (oponent)
Přestože Evropská květena patří k jedné z nejlépe prozkoumaných flór v globálním měřítku, stále se ještě najdou skupiny rostlin, které jsou opomíjeny, a přesto se vyznačují značnou variabilitou. Jednou z takových skupin je i námi studovaná skupina Urtica dioica s. l., obsahující několik nejasně vymezených taxonů (mikrospécií / subspécií) s nevyjasněným rozšířením. Jedním z nejvýznamnějších zdrojů variability u druhu U. dioica s. l. je pravděpodobně polyploidie (2x, 4x; x = 13). Skupinu tvoří především všudypřítomný tetraploidní cytotyp (U. dioica s. str.) a několik nejasně definovaných reliktních 2x taxonů. Cytogeografické mapování napříč celou Evropou (770 populací / přes 3 200 jedinců) ukázalo výrazně strukturované distribuční "pattern" cytotypů v rámci U. dioica s. l. Celkem jsme identifikovali 106 diploidních populací (14%), 633 (82%) tetraploidních populací a vůbec poprvé jsme zachytili i triploidní a pentaploidní cytotypy (většinou ze smíšených populací). Nejčastější tetraploidní cytotyp U. dioica s. str. je převážně synantropní, kdežto diploidní taxony jsou striktně vázány na primární reliktní stanoviště (především lužní lesy, tundru, mediteránní pohoří). Analýza absolutní velikosti genomu ukázala odlišné hodnoty u druhů patřících do U. dioica "cladu", a to u U. kioviensis (o 19% větší než...
|
|
|
Proměnlivost druhu Urtica dioica na území střední Evropy
Rejlová, Ludmila ; Urfus, Tomáš (vedoucí práce) ; Mandák, Bohumil (oponent)
Přestože Evropská květena patří k jedné z nejlépe prozkoumaných flór v globálním měřítku, stále se ještě najdou skupiny rostlin, které jsou opomíjeny, a přesto se vyznačují značnou variabilitou. Jednou z takových skupin je i námi studovaná skupina Urtica dioica s. l., obsahující několik nejasně vymezených taxonů (mikrospécií / subspécií) s nevyjasněným rozšířením. Jedním z nejvýznamnějších zdrojů variability u druhu U. dioica s. l. je pravděpodobně polyploidie (2x, 4x; x = 13). Skupinu tvoří především všudypřítomný tetraploidní cytotyp (U. dioica s. str.) a několik nejasně definovaných reliktních 2x taxonů. Cytogeografické mapování napříč celou Evropou (770 populací / přes 3 200 jedinců) ukázalo výrazně strukturované distribuční "pattern" cytotypů v rámci U. dioica s. l. Celkem jsme identifikovali 106 diploidních populací (14%), 633 (82%) tetraploidních populací a vůbec poprvé jsme zachytili i triploidní a pentaploidní cytotypy (většinou ze smíšených populací). Nejčastější tetraploidní cytotyp U. dioica s. str. je převážně synantropní, kdežto diploidní taxony jsou striktně vázány na primární reliktní stanoviště (především lužní lesy, tundru, mediteránní pohoří). Analýza absolutní velikosti genomu ukázala odlišné hodnoty u druhů patřících do U. dioica "cladu", a to u U. kioviensis (o 19% větší než...
|
|
|
Proměnlivost druhu Urtica dioica na území ČR
Rejlová, Ludmila ; Urfus, Tomáš (vedoucí práce) ; Vít, Petr (oponent)
Rod Urtica L. je na území České republiky zastoupen třemi druhy. Nejběžnější Urtica dioica L. představuje značně variabilní skupinu s řadou popsaných intraspecifických taxonů. Mezi zdroji proměnlivosti Urtica dioica pravděpodobně převažuje polyploidie (min. 2 ploidní úrovně - 2x a 4x). Další příčinou variability u tohoto druhu je vlastní dvoudomost. V dvoudomých populacích se totiž v malém procentu vyskytují jednodomí jedinci a jejich studium má potenciál napomoci k nahlédnutí do evoluce dvoudomosti. S Urtica dioica je často zaměňován blízce příbuzný diploidní taxon Urtica kioviensis Rogow, který díky svým ekologickým preferencím a celkové příbuznosti navazuje na její problematiku. Cílem práce je shrnutí dosavadních poznatků o druhu Urtica dioica spolu s výsledky z pilotních sběrů a analýz, které identifikovaly několik ploidních úrovní s pravděpodobným těžištěm výskytu reliktního diploida v primárních měkkých luzích. V navazující diplomové práci bude tato problematika dále rozvinuta, se zaměřením na morfologické odlišení a příbuznost jednotlivých ploidních úrovní. Jelikož se nejvzácnější a v navazující práci nejvíce studované taxony, resp. cytotypy, rodu Urtica vyskytují výlučně v lužních lesích, je problematika těchto společenstev zpracována v samostatné kapitole, která je věnována především...
|
host ::
RSS.