|
|
Role hudebních nástrojů v kultu starověkého Izraele
Rais, Věra Zdislava ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Větrovec, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje problematice biblických hudebních nástrojů. V první části uvádí čtenáře do hudební problematiky pravěku a starověkého Orientu. Hudba starého Předního východu byla vnímána především matematicky a v úzkém spojení s astronomií a náboženstvím. Ve druhé části se věnuje názvům biblických hudebních nástrojů a hudebním termínům. Hudební nástroje jsou v této práci zkoumány prakticky výhradně z hlediska religiozity, profécie, ustanovení kultu Mojžíšem, králem Davidem a Šalamounem v kontextu okolních kultur. Z hudebních instrumentů se pak zejména kinor a šófar stávají symbolem posvátného vztahu k Hospodinu a svobody Izraelského lidu, proto je těmto nástrojům věnováno více prostoru. Primárním zdrojem je Tanach, autorka používá původní hebrejské hudební termíny.
|
|
|
Harfa ve Starém zákoně a v kultuře starověkého Předního východu
Rais, Věra Zdislava ; Mikulicová, Mlada (vedoucí práce) ; Hřebík, Josef (oponent)
Bibliografická citace Harfa ve Starém zákoně a v kultuře starověkého Předního východu [rukopis]: Bakalářská práce/Věra Zdislava Rais; vedoucí práce: Mlada Mikulicová. - Praha, 2014. - 2 s. Anotace Tato práce se zabývá drnkacími harfovými nástroji a jejich užíváním v celém starověkém Orientu včetně Egypta. Použitá metoda práce se odráží v členění jejích jednotlivých kapitol, které začínají rešerší dostupné primární i sekundární literatury k tématu; jsou členěny dle předmětu pramenů a jejich typu - zvláštní oddíly tvoří archeologické a literární. Každá kapitola se samostatně věnuje jedné územní oblasti z prostoru starověkého Orientu. Nahlédneme tedy do starověkého Egypta, Mezopotámie, Akkadu, Asýrie, Babylonie a Izraele. V Egyptě měla hra na harfu prastarou tradici, která byla vázána především na kult, jak dokládají záznamy, především obrazové. Kromě náboženského kultu nacházíme zobrazení hráčů na tento nástroj v malbách týkajících se různých slavností, intimního a veřejného charakteru. Okolní kultury jsou oproti Egyptu na hudební zdroje mnohem bohatší. Mezopotámie znala notaci, dochovala se celá řada archeologických památek, které dosvědčují výrazné místo harfy a lyry v kultu. Poslední kapitola se zabývá izraelskou kulturou. Také na území Syropalestiny dochází k začlenění strunných nástrojů do kultu. V Bibli...
|
host ::
RSS.