Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Elektromyografická analýza svalů dolní končetiny v závislosti na rostoucí svalové únavě
Raba, Lukáš ; Hojka, Vladimír (vedoucí práce) ; Pánek, David (oponent)
Název: Elektromyografická analýza svalů dolní končetiny v závislosti na rostoucí svalové únavě Cíle: Cílem práce je sledovat a zhodnotit změny EMG parametrů svalů dolních končetin v závislosti na stádiu lokální svalové únavy (při cvičení na legpressu). Metody: Studie se zúčastnilo 8 jedinců, jež absolvovali cvičení na posilovacím stroji legpress při sledování 6 svalů na obou dolních končetinách pomocí povrchového EMG. Proběhlo měření při 75% zatížení z maximální váhy, kdy probandi prováděli cvičení až do vyčerpání. Data z elektromyografu proběhly filtrací a vyhlazením, dále byly pomocí rychlých fourierových transformací (FFT) zpracovány a z nich jsme již mohli sledovat spektrální rozložení EMG signálu a změny amplitudy EMG. Klíčová slova: amplitudová analýza, spektrální analýza, povrchová polyelektromyografie, svalová únava
Elektromyografická analýza svalů dolní končetiny v závislosti na rostoucí svalové únavě
Raba, Lukáš ; Hojka, Vladimír (vedoucí práce) ; Pánek, David (oponent)
Název: Elektromyografická analýza svalů dolní končetiny v závislosti na rostoucí svalové únavě Cíle: Cílem práce je sledovat a zhodnotit změny EMG parametrů svalů dolních končetin v závislosti na stádiu lokální svalové únavy (při cvičení na legpressu). Metody: Studie se zúčastnilo 8 jedinců, jež absolvovali cvičení na posilovacím stroji legpress při sledování 6 svalů na obou dolních končetinách pomocí povrchového EMG. Proběhlo měření při 75% zatížení z maximální váhy, kdy probandi prováděli cvičení až do vyčerpání. Data z elektromyografu proběhla filtrací, usměrněním a vyhlazením, dále byla data pomocí rychlých fourierových transformací (FFT) zpracována a z nich jsme již mohli sledovat spektrální rozložení EMG signálu a změny amplitudy EMG, které jsme vztahovali k maximální volní kontrakci. Výsledky: Po zanalyzování v souhrnu 48 sledovaných svalů, nastal nárůst amplitudy EMG ve 45 z nich. Z těchto svalů, které potvrdily naši hypotézu, bylo 67 % statisticky významných, dalších 6 % bylo jen těsně nad hladinou významnosti a zbylých 23 % bylo statisticky nevýznamných. Při analýze kvartilových mezníků (Q25, Q50 a Q75) jsme měli k dispozici 144 časových řad. Z tohoto počtu nastal pokles frekvencí 135 krát. Z nich bylo statisticky významných 75 % dat. Zároveň jsme zjistili, že největší pokles frekvencí...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.