|
|
Systém odměn a trestů ve výchovně vzdělávacím procesu v předškolním věku
Rašková, Eva ; Uhlířová, Jana (vedoucí práce) ; Opravilová, Eva (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se skládá ze dvou částí. V teoretické části se zabývá především výchovnými prostředky odměnou a trestem. Aby byla tato problematika pochopena v souvislosti s dítětem předškolního věku, pojednává o vývoji chování, emočním a sociálním vývoji dítěte tohoto věku. Zabývá se otázkami kázně a hranic v předškolním věku. V teoretické části jsou vysvětleny pojmy související s problematikou odměn a trestů, tj. výchova, rodina a první instituce, do které předškolní dítě dochází, tj. mateřská škola. Práce uvádí několik zásad a doporučení známých pedagogů, psychologů, které jsou vhodné užívat při aplikaci těchto výchovných metod. Ve výzkumné části práce zjišťuje díky dotazníkového šetření mezi rodiči a učiteli mateřských škol a rozhovoru s dětmi ve věku 5 - 6 let nad obrázkem, jak a za co jsou předškolní děti nejvíce odměňovány a trestány v rodině a v mateřské škole. Cílem práce je získat ucelený pohled na výchovné prostředky, kterými jsou odměna a trest. Zachytit pedagogicko-psychologické pojetí odměn a trestů očima pedagogů a psychologů. Zmapovat, jaký postoj zaujímají rodiče předškolních dětí, učitelky mateřských škol k uplatňování a děti k prožívání odměn a trestů Z vyhodnocení dotazníků pro rodiče i učitelky mateřských škol vyplývá, že děti jsou jak v rodině, tak v mateřské...
|
|
|
Stabilizační prvky v říčním korytě - stabilizace dna
Rašková, Eva
Hlavním tématem této bakalářské práce jsou stabilizační prvky v říčním korytě. Od obecných důvodu stabilizace dna se postupně probírají jednotlivé prvky, jejich typy, význam a využití. Následuje podrobný popis stabilizační metody pomocí spádových stupňů a balvanitého skluzu. Tuto práci doplňuje vlastní návrh příčného prahu.
|
|
|
Paliativní péče v nemocnici a hospici
RAŠKOVÁ, Eva
Tato diplomová práce se zabývá poskytováním paliativní péče v hospici a v nemocnici. V prostředí nemocnic umírá mnoho nemocných s nevyléčitelnými chorobami. Ošetřovatelský personál se tak dostává často do kontaktu s lidmi na konci jejich cesty životem. Sestry jsou ve velmi těsném kontaktu s nemocnými, vnímají a reagují na jejich pocity, vnímají taktéž utrpení umírajících v případě nadbytečné léčby, která zatěžuje tělo pacientů. Péče o umírající je velmi zátěžovou situací. Zahrnuje péči nejen o nemocného člověka, ale také komunikaci s rodinou a posléze s pozůstalými. Prostředí nemocnic je však primárně určeno pro akutní péči, paliativní péčí se zabývá pouze okrajově. V České republice se rozvíjí paliativní péče zejména v hospicích, a proto inspiraci, jak ji rozvíjet a přenést i do systému nemocniční péče, je možné čerpat hlavně v těchto zařízeních. V teoretické části jsou popsány základní pojmy paliativní péče. Další část se zabývá vztahem umírajícího a jeho nemocí, vztahem sestry a nevyléčitelné nemoci, vztahem mezi sestrou a rodinou či blízkými nevyléčitelně nemocného a umírajícího, vztahem mezi sestrou a umírajícím. Další část nastiňuje etické problémy v ošetřovatelství u umírajících, popisuje prostředí, kde je poskytována paliativní péče a zabývá se standardy v paliativní péči. Práce má tři cíle. Prvním cílem je srovnat úrovně standardů paliativní péče v ošetřovatelství různých zdravotnických zařízeních. Druhým cílem je zjistit možnosti aplikace paliativní péče v ošetřovatelství v různých zdravotnických zařízeních. Třetím cílem je na základě zjištěných výsledků navrhnout možnosti zlepšení poskytování ošetřovatelské paliativní péče v nemocnici. Ve výzkumné části byla provedena analýza písemných dokumentů a v kvantitativním výzkumu byla použita technika anonymního dotazníku. Byly rozdány dva dotazníky vlastní konstrukce. První byl určen odpovědným pracovníkům pro ošetřovatelskou péči. Týkal se průzkumu poskytování paliativní péče v jednotlivých zdravotnických zařízeních. Dotazník byl odeslán elektronicky do 238 zdravotnických zařízení. Obsahoval 6 otázek, ze kterých byly 3 otázky uzavřené a 3 polouzavřené. Dotazník přečetlo celkem 78 odpovědných pracovníků pro ošetřovatelskou péči z různých zdravotnických zařízení a 26 jich dotazník zcela dokončilo. Na základě odpovědí 26 odpovědných pracovníků pro ošetřovatelskou péči jich 18 souhlasilo s provedením podrobnějšího průzkumu týkajícího se sester pracujících u lůžka a poskytování paliativní péče. Druhý dotazník obsahoval 26 otázek, z toho 13 uzavřených a 13 polouzavřených. Dotazník vyplnilo 150 respondentů z nemocnic, zařízení dlouhodobé péče a hospiců. Data byla statisticky zpracována. Stanovili jsme 4 hypotézy. H 1: Existence standardů pro paliativní péči je závislá na typu zdravotnického zařízení, je platná. H 2: Standardy pro paliativní péči jsou převážně zaměřeny na saturaci základních potřeb spíše než na saturaci psychosociálních a spirituálních potřeb. Hypotéza nepřinesla dostatečně validní výsledky. H 3: Možnosti aplikace paliativní péče poskytované ošetřovatelským personálem jsou závislé na typu zdravotnického zařízení, je platná. H 4: Z pohledu sester je poskytování paliativní péče závislé na zajištění podmínek pro její realizaci. Z odpovědí sester vyplývá, že jsou ovlivňovány podmínkami, za kterých mohou paliativní péči poskytovat. Výsledky výzkumu ukazují, že ve zdravotnických zařízeních existují standardy pro paliativní péči a jsou převážně zaměřeny na fyzické potřeby. Dále vyplynulo, že kvalitní paliativní péče může být poskytována při vytvoření adekvátních podmínek.
|
host ::
RSS.