|
|
Antibiotika a bakteriální rezistence - možnosti prevence
Beranová, Erika ; Prusík, Filip (vedoucí práce) ; Janovská, Daniela (oponent)
Souhrn Cílem práce bylo poukázat na fungování antibiotické politiky v České republice, ale je zde krátce pojednáno i o evropských a světových aktivitách, ze kterých náš program vychází. Je zde popsán Národní antibiotický program, jehož cílem je zajištění dlouhodobě dostupné, účinné, bezpečné a nákladově efektivní antibiotické léčby infekčních onemocnění. Součástí antibiotické politiky jsou také různé skupiny lidí, např. Centrální koordinační skupina Národního antibiotického programu, Subkomise pro antibiotickou politiku a jiné, jejichž funkce je v práci také popsána. Jsou zde uvedeny priority NAP a hlavní oblasti, kterými se zabývá Akční plán NAP 2011 - 2013. V práci je zařazena část, která definuje antibiotika, popisuje jejich historii, rozdělení a mechanismus účinku. Také je zde vysvětlen rozdíl mezi terapeutickým a profylaktickým podáváním antibiotik a hlavní zásady jejich použití. Další část popisuje problematiku bakteriální rezistence. Zabývá se příčinou, podstatou vzniku, mechanismy rezistence a dalšími aspekty, které je nutné znát, aby mohl být systém antibiotické politiky dobře pochopen.
|
|
|
ATB rezistence, její význam v současné medicíně, možnosti prevence. Klebsiella sp. produkující esbl jako původce nozokomiálních infekcí
Vaňková, Iva ; Nyč, Otakar (vedoucí práce) ; Prusík, Filip (oponent)
Antibiotikum se v dnešní době užívá jako společný název pro přírodní i chemické látky s antimikrobiálním účinkem, které se užívají pro léčbu infekčních nemocí. Mají schopnost inhibovat růst mikroorganismu nebo ho usmrtit. Obranným procesem bakterií je mikrobiální rezistence na tyto látky. Bylo zjištěno více mechanismů rezistence. Nejčastějším podkladem rezistence je inaktivace antibiotika vlivem bakteriálních enzymů. Typické jsou zejména beta-laktamázy, které jsou schopny hydrolyzovat beta-laktamová antibiotika. Velká skupina beta-laktamů je charakteristická beta-laktamovým kruhem ve své chemické struktuře, který beta- laktamázy atakují a způsobují hydrolýzu antibiotika. Po létech intenzivního podávání, se vyvinula u četných druhů multirezistence způsobená enzymy schopnými inaktivovat širší spektrum beta-laktamáz. Souhrnně se označují ESBL (extended spectrum beta-lactamases). Tento mechanismus rezistence byl poprvé zjištěn v roce 1983. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.