|
|
Leishmania development in sand flies during bloodmeal digestion
Pružinová, Kateřina ; Volf, Petr (vedoucí práce) ; Bates, Paul Andrew (oponent) ; Valenzuela, Jesus G. (oponent)
Tato práce se zabývá trávením krve u flebotomů a jeho vlivem na vývoj leishmanií v přenašeči. V první části práce jsme studovali různé parametry trávení u čtyř druhů flebotomů lišících se ve vnímavosti k infekci Leishmania donovani, abychom posoudili jejich vliv na vektorovou kompetenci. U obou přirozených přenašečů L. donovani (Phlebotomus orientalis a P. argentipes) byla zaznamenána nižší trypsinová aktivita a pomalejší tvorba peritrofické matrix (PM) v porovnání s druhy, které jsou vůči L. donovani resistentní (P. papatasi a Sergentomyia schwetzi). Zajímavé je, že průběh trávení krve se výrazně lišil i mezi P. orientalis a P. argentipes. U P. orientalis bylo pozorováno velmi pomalé trávení s nízkými vrcholy proteolytických aktivit trypsinu a chymotrypsinu. K defekaci docházelo až okolo pátého dne po sání krve. Naproti tomu samice P. argentipes trávily krev o poznání rychleji, vrchol chymotrypsinové aktivity dosahoval vysokých hodnot, PM byla přítomna pouze krátkou dobu a defekace byla ukončena již třetí den po sání. Na základě našich výsledků předpokládáme, že jedním z klíčových faktorů, které ovlivňují uchycení leishmanií ve flebotomech, je doba mezi degradací PM a defekací (tj. čas, kdy se leishmanie přichytávají ke střevnímu epitelu, aby nebyly vyloučeny spolu se zbytky nestrávené krve). U...
|
|
|
Metody chemického a biologického boje s flebotomy
Pružinová, Kateřina ; Volf, Petr (vedoucí práce) ; Král, David (oponent)
Flebotomové (Diptera: Phlebotominae) jsou důležití z hlediska humánní i veterinární medicíny jako přenašeči nemocí, zejména leishmaniózy. Boj s flebotomy ztěžuje skutečnost, že jejich líhniště a odpočívací místa jsou často neznámá nebo obtížně přístupná. Chemický způsob kontroly flebotomů zahrnuje zejména užívání insekticidů k impregnování sítí, moskytiér nebo závěsů, reziduální postřiky domů, případně bariérové postřiky. U psů, kteří jsou rezervoárovými zvířaty viscerální leishmaniózy, se užívají insekticidní obojky nebo aplikace insekticidu formou "spot on". Chemické látky mohou být ale toxické pro necílové organismy a zároveň je u populací flebotomů možný vznik rezistence. Proto je nutné testovat nové metody, například využití entomopatogenních mikroorganismů (Bacillus sphaericus, B. thuringiensis, Beauveria bassiana), feromonových pastí nebo toxických rostlin. U komárů je úspěšně testován hormon TMOF, inhibitor biosyntézy trypsinu. Na základě podobnosti flebotomů a komárů testujeme účinek tohoto peptidu na trávení krve a vývoj vajec i u zástupců rodů Phlebotomus a Lutzomyia.
|
|
|
Leishmania development in sand flies during bloodmeal digestion
Pružinová, Kateřina
Tato práce se zabývá trávením krve u flebotomů a jeho vlivem na vývoj leishmanií v přenašeči. V první části práce jsme studovali různé parametry trávení u čtyř druhů flebotomů lišících se ve vnímavosti k infekci Leishmania donovani, abychom posoudili jejich vliv na vektorovou kompetenci. U obou přirozených přenašečů L. donovani (Phlebotomus orientalis a P. argentipes) byla zaznamenána nižší trypsinová aktivita a pomalejší tvorba peritrofické matrix (PM) v porovnání s druhy, které jsou vůči L. donovani resistentní (P. papatasi a Sergentomyia schwetzi). Zajímavé je, že průběh trávení krve se výrazně lišil i mezi P. orientalis a P. argentipes. U P. orientalis bylo pozorováno velmi pomalé trávení s nízkými vrcholy proteolytických aktivit trypsinu a chymotrypsinu. K defekaci docházelo až okolo pátého dne po sání krve. Naproti tomu samice P. argentipes trávily krev o poznání rychleji, vrchol chymotrypsinové aktivity dosahoval vysokých hodnot, PM byla přítomna pouze krátkou dobu a defekace byla ukončena již třetí den po sání. Na základě našich výsledků předpokládáme, že jedním z klíčových faktorů, které ovlivňují uchycení leishmanií ve flebotomech, je doba mezi degradací PM a defekací (tj. čas, kdy se leishmanie přichytávají ke střevnímu epitelu, aby nebyly vyloučeny spolu se zbytky nestrávené krve). U...
|
|
|
Leishmania development in sand flies during bloodmeal digestion
Pružinová, Kateřina ; Volf, Petr (vedoucí práce) ; Bates, Paul Andrew (oponent) ; Valenzuela, Jesus G. (oponent)
Tato práce se zabývá trávením krve u flebotomů a jeho vlivem na vývoj leishmanií v přenašeči. V první části práce jsme studovali různé parametry trávení u čtyř druhů flebotomů lišících se ve vnímavosti k infekci Leishmania donovani, abychom posoudili jejich vliv na vektorovou kompetenci. U obou přirozených přenašečů L. donovani (Phlebotomus orientalis a P. argentipes) byla zaznamenána nižší trypsinová aktivita a pomalejší tvorba peritrofické matrix (PM) v porovnání s druhy, které jsou vůči L. donovani resistentní (P. papatasi a Sergentomyia schwetzi). Zajímavé je, že průběh trávení krve se výrazně lišil i mezi P. orientalis a P. argentipes. U P. orientalis bylo pozorováno velmi pomalé trávení s nízkými vrcholy proteolytických aktivit trypsinu a chymotrypsinu. K defekaci docházelo až okolo pátého dne po sání krve. Naproti tomu samice P. argentipes trávily krev o poznání rychleji, vrchol chymotrypsinové aktivity dosahoval vysokých hodnot, PM byla přítomna pouze krátkou dobu a defekace byla ukončena již třetí den po sání. Na základě našich výsledků předpokládáme, že jedním z klíčových faktorů, které ovlivňují uchycení leishmanií ve flebotomech, je doba mezi degradací PM a defekací (tj. čas, kdy se leishmanie přichytávají ke střevnímu epitelu, aby nebyly vyloučeny spolu se zbytky nestrávené krve). U...
|
|
|
Leishmania development in sand flies during bloodmeal digestion
Pružinová, Kateřina
Tato práce se zabývá trávením krve u flebotomů a jeho vlivem na vývoj leishmanií v přenašeči. V první části práce jsme studovali různé parametry trávení u čtyř druhů flebotomů lišících se ve vnímavosti k infekci Leishmania donovani, abychom posoudili jejich vliv na vektorovou kompetenci. U obou přirozených přenašečů L. donovani (Phlebotomus orientalis a P. argentipes) byla zaznamenána nižší trypsinová aktivita a pomalejší tvorba peritrofické matrix (PM) v porovnání s druhy, které jsou vůči L. donovani resistentní (P. papatasi a Sergentomyia schwetzi). Zajímavé je, že průběh trávení krve se výrazně lišil i mezi P. orientalis a P. argentipes. U P. orientalis bylo pozorováno velmi pomalé trávení s nízkými vrcholy proteolytických aktivit trypsinu a chymotrypsinu. K defekaci docházelo až okolo pátého dne po sání krve. Naproti tomu samice P. argentipes trávily krev o poznání rychleji, vrchol chymotrypsinové aktivity dosahoval vysokých hodnot, PM byla přítomna pouze krátkou dobu a defekace byla ukončena již třetí den po sání. Na základě našich výsledků předpokládáme, že jedním z klíčových faktorů, které ovlivňují uchycení leishmanií ve flebotomech, je doba mezi degradací PM a defekací (tj. čas, kdy se leishmanie přichytávají ke střevnímu epitelu, aby nebyly vyloučeny spolu se zbytky nestrávené krve). U...
|
|
|
Trávení krve u flebotomů a jeho vliv na vývoj leishmanií
Pružinová, Kateřina ; Volf, Petr (vedoucí práce) ; Šobotník, Jan (oponent)
Vývoj leishmanií v zažívacím traktu vektora je úzce spojen s trávicími procesy, které následují po nasátí krve. Tato práce se zabývá faktory, které ovlivňují trávení, vývoj vajec a vývoj leishmanií u samic flebotomů. V první části práce jsme zjišťovali rozdíly při trávení savčí (králičí) a ptačí (kuřecí) krve. Ve střevech samic Phlebotomus duboscqi jsme po sání na kuřeti naměřili dvakrát nižší koncentraci proteinů a signifikantně nižší trypsinovou aktivitu než po sání na králíkovi. Rozdíl v trypsinové aktivitě byl patrný nejvíce v průběhu prvních 24 h, kdy po sání kuřecí krve byla aktivita o 40 - 55 % nižší než po sání králičí krve. Významný rozdíl mezi skupinami byl zaznamenán i ve vývoji vajec. U samic sátých na kuřeti se vejce vyvíjela pomaleji a byla v průměru o 10 % kratší než u samic sátých na králíkovi. Ve druhé části práce jsme testovali vliv komářího hormonu TMOF na trypsinovou aktivitu a vývoj vajec u Lutzomyia longipalpis. Samice sály králičí krev s přidaným TMOF (28 mg/ml) přes membránu. Přidaný hormon snížil trypsinovou aktivitu o 15 - 35 %, přičemž nejvýraznější pokles byl zaznamenán po 18 a 24 h po sání krve. TMOF měl částečný vliv i na vývoj vajec, u pokusné skupiny se vyvinulo zhruba o 30 % vajec méně než u kontrolní skupiny a navíc vejce byla o 12 - 24 % kratší. Přidání TMOF do...
|
|
|
Metody chemického a biologického boje s flebotomy
Pružinová, Kateřina ; Král, David (oponent) ; Volf, Petr (vedoucí práce)
Flebotomové (Diptera: Phlebotominae) jsou důležití z hlediska humánní i veterinární medicíny jako přenašeči nemocí, zejména leishmaniózy. Boj s flebotomy ztěžuje skutečnost, že jejich líhniště a odpočívací místa jsou často neznámá nebo obtížně přístupná. Chemický způsob kontroly flebotomů zahrnuje zejména užívání insekticidů k impregnování sítí, moskytiér nebo závěsů, reziduální postřiky domů, případně bariérové postřiky. U psů, kteří jsou rezervoárovými zvířaty viscerální leishmaniózy, se užívají insekticidní obojky nebo aplikace insekticidu formou "spot on". Chemické látky mohou být ale toxické pro necílové organismy a zároveň je u populací flebotomů možný vznik rezistence. Proto je nutné testovat nové metody, například využití entomopatogenních mikroorganismů (Bacillus sphaericus, B. thuringiensis, Beauveria bassiana), feromonových pastí nebo toxických rostlin. U komárů je úspěšně testován hormon TMOF, inhibitor biosyntézy trypsinu. Na základě podobnosti flebotomů a komárů testujeme účinek tohoto peptidu na trávení krve a vývoj vajec i u zástupců rodů Phlebotomus a Lutzomyia.
|
host ::
RSS.