|
|
Brno Jižní Město na Poříčí, lokalita Trojmostí Komunikační prostor sociální soudržnosti komunity, polyfunkční objekt a prostor
Prokešová, Markéta ; Bindr, Tomáš (oponent) ; Kiszka, Josef (vedoucí práce)
Cílem práce je pochopení místa, jeho analýza, úvahy o budoucím rozvoji a následně návrh nové městské části, objektů, renovací a úprav. V návrhu je potřeba myslet na společenské a kulturní funkce pro zajištění pohodlného života obyvatel, sociální interakce v již stávající komunitě a podpora příchozích rezidentů v nové městské části. Semestrální práce navazuje na návrh revitalizace Svratky od pana prof. Ing. arch. Ivana Rullera, rozvíjí jeho potenciál a uvažuje o dalším rozšíření.
|
|
|
Brno opět žije na Veveří
Prokešová, Markéta ; Mikulášek, David (oponent) ; Františák, Luboš (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá urbanistickým návrhem dostavby bloku na Veveří a architektonickým návrhem dvou městských domů na ulici Veveří, revitalizace a úpravy přiléhajících ulic, otázkou dopravy a parkování v podzemních garážích. Dále se zabývá veřejným prostorem na nově vzniklé ulici Závodní a Severní a životem na Veveří v rámci komerčního parteru a veřejných prostranství. Cílem bylo znovu oživit chátrající a nevyužívaný blok téměř v samotném centru Brna, vytvořit adekvátní prostorový návrh zástavby a městských domů, které svým řešením odpovídají sociálním, ekonomickým a environmentálním požadavkům 21. století.
|
|
|
Brno Jižní Město na Poříčí, lokalita Trojmostí Komunikační prostor sociální soudržnosti komunity, polyfunkční objekt a prostor
Prokešová, Markéta ; Bindr, Tomáš (oponent) ; Kiszka, Josef (vedoucí práce)
Cílem práce je pochopení místa, jeho analýza, úvahy o budoucím rozvoji a následně návrh nové městské části, objektů, renovací a úprav. V návrhu je potřeba myslet na společenské a kulturní funkce pro zajištění pohodlného života obyvatel, sociální interakce v již stávající komunitě a podpora příchozích rezidentů v nové městské části. Semestrální práce navazuje na návrh revitalizace Svratky od pana prof. Ing. arch. Ivana Rullera, rozvíjí jeho potenciál a uvažuje o dalším rozšíření.
|
|
|
Vliv teploty vody a intenzity světla na raný vývoj sumečka afrického v komerčním chovu
PROKEŠOVÁ, Markéta
Úspěšná produkce dostatečného množství kvalitních larev je klíčová pro umělý odchov všech druhů ryb. Tento proces je však u ryb, jako studenokrevných živočichů citlivých vůči podmínkám prostředí, poněkud problematický. Zejména jejich raná stádia (embrya a larvy) jsou více ovlivňována různými biotickými a abiotickými faktory (např. predace, hustota obsádky, teplota, světlo, pH, salinita, kyslík, dostupnost potravy a interakce těchto faktorů). Většina životních procesů ryb (reprodukce, metabolismus, přežívání, vývoj a růst) může být významně (pozitivně, negativně nebo vůbec) ovlivňována těmito faktory. Porozumění jejich vlivům na embryonální, larvální, juvenilní, adultní a případně senescentní periodu ryb je proto velmi žádoucí. Aplikace nových znalostí do praxe (zejména o druhově a věkově specifických optimálních podmínkách) by totiž mohla vést k vyššímu přežívání ryb, lepší růstové rychlosti, správnému vývoji, snížení výskytu malformací, či nižší frekvenci kanibalismu. Cílem této disertační práce bylo posoudit vliv teploty vody a intenzity světla na raný vývoj (embryonální a larvální periodu) keříčkovce jihoafrického, který je perspektivním druhem pro sladkovodní intenzivní akvakulturu. Díky skvělým vlastnostem (např. rychlý růst, schopnost dýchat atmosférický kyslík, chov při vysokých hustotách obsádky) by se tento druh mohl významně podílet na globální produkci akvakultury, jejíž růst je očekáván v následujících letech. V raném odchovu keříčkovce jihoafrického je však stále několik obtížností týkajících se kanibalismu, krmení, přežívání a potřeby detailních informací o vlivech některých biotických a abiotických faktorů včetně jejich interakcí.
|
|
|
Vliv teploty vody na průběh rané ontogeneze u keříčkovce červenolemého (Clarias gariepinus)
PROKEŠOVÁ, Markéta
V rámci diplomové práce byl zkoumán vliv teploty (rozmezí teplot: 17,4 - 38,6 °C) na ranou ontogenezi (během intervalu od oplození vajíček po úplnou spotřebu žloutkového váčku u 50 % jedinců; Fe - Re50) u keříčkovce červenolemého (Clarias gariepinus). Bylo zjištěno, že délka inkubační periody (interval od oplození do okamžiku vylíhnutí 50 % jedinců; Fe - H50), délka periody líhnutí (interval od vylíhnutí 5 % jedinců do vylíhnutí 95 % jedinců; H5 - H95), délka periody do zahájení příjmu exogenní potravy (interval od H50 do zahájení příjmu exogenní potravy u 50 % jedinců; H50 - S50) a délka periody do úplné resorpce žloutkového váčku (H50 - Re50) vykazují nepřímo úměrnou závislost na inkubační teplotě. Délka periody do úplné resorpce žloutkového váčku se významně prodlužuje (přibližně šestinásobně) díky podávání exogenní potravy (ve srovnání s experimenty, kdy nebylo použito žádné externí krmivo). Embryonální vývoj je teoreticky zastaven při teplotě 15,4 °C a líhnutí nastává po uplynutí zhruba 12 efektivních denních stupňů. Velikost larev se během embryonální a larvální periody zvětšuje. Velikost larev při H50, S50 a Re50 vykazuje nepřímo úměrnou závislost na inkubační teplotě. Velikost jedinců při Re50 je zvětšena (přibližně dvojnásobně) díky podávání exogenní potravy (ve srovnání s experimenty, kdy nebylo použito žádné externí krmivo). Objem žloutkového váčku larev se během embryonální a larvální periody snižuje. Objem žloutkového váčku larev při H50 koreluje s velikostí jiker a při S50 pak jeví přímo úměrnou závislost na inkubační teplotě. Suchá hmotnost žloutkového váčku larev při H50 činí 89 % celkové suché hmotnosti vylíhlé larvy. Během periody endogenní výživy se v larvální somatické tkáně přemění cca 75 % hmotnosti sušiny jiker. Efektivita přeměny energie (J . ks-1) během periody endogenní výživy je nižší (60 % . ks-1). Energetická hodnota sušiny a obsah síry v sušině se během periody endogenní výživy (vajíčko, vylíhlá larva, larva se spotřebovaným žloutkovým váčkem) snižuje. Obsah dusíku a uhlíku v sušině se během embryonální periody zvyšuje a během larvální periody se naopak snižuje. Zóna teplotní tolerance z hlediska přežívání pro ranou ontogenezi keříčkovce červenolemého leží mezi 19 a 33 °C (s teplotním optimem mezi 23 a 30 °C), tzn., že tento druh patří mezi teplomilné druhy ryb. Suboptimální teploty leží v intervalu 21 - 23 °C a 30 - 33 °C. Teploty pod 17,5 °C a nad 35,5 °C lze považovat za letální již pro embryonální periodu (Fe - H50). Teploty pod 19 °C a nad 33 °C pak za letální pro larvální periodu vývoje (H50 - Re50). Teplotní optimum pro ranou ontogenezi keříčkovce červenolemého z bioenergetického hlediska leží mezi 23 - 28 °C.
|
|
|
Energetické využití trav
PROKEŠOVÁ, Markéta
Bakalářská práce se zabývá efektivností cíleného pěstování vybraných druhů trav pro energetické účely (Dactylis glomerata, Arrhenatherum elatius, Phalaris arundinacea). Porovnává výnosy a vhodnost vybraných druhů trav pro pěstování za účelem energetického využití. Dále u jednotlivých druhů trav vyhodnocuje nejvýhodnější termín sklizně pro energetické využití přímým spalováním a biozplynováním na základě procentuálního obsahu sušiny a ročního výnosu sušiny. Použité vstupní údaje pocházejí z experimentálně zjištěných dat na výzkumných polních plochách těchto víceletých rostlin. Součástí bakalářské práce je shrnout literární údaje o dalších druzích energetických plodin (Miscanthus sinensis Anderss, Rumex patientia, Populus L., Zea mays) a porovnat s nimi vhodnost trav pro pěstování za účelem energetického využití na základě vybraných produkčních schopností a energetických parametrů (výnos sušiny, energetická výtěžnost, spalné teplo).
|
host ::
RSS.