|
|
Sukcese vegetace opuštěných vesnic v Českém středohoří
Staňková, Markéta ; Novák, Jan (vedoucí práce) ; Prach, Martin (oponent)
V České republice se nachází velké množství zaniklých obcí, od středověkých až po vsi zaniklé v polovině 20. století. Zánik obcí byl v minulosti způsoben jevy jako je např. změna klimatu, přírodní katastrofa (záplavy, oheň, sesuvy půdy) nebo následky války. Sekundární sukcese je v těchto zaniklých vesnicích běžným fenoménem, který se nevyhýbá ani opuštěným vesnicím v Českém středohoří. České středohoří je pohoří se zajímavou, nejen geologickou, historií. Je vulkanického původu, a i přes relativně strmé kopce a vysokou nadmořskou výšku bylo hustě osídleno již od pravěku. Obyvatelstvo tohoto území bylo převážně německé a území bylo součástí tzv. Sudet. Po druhé světové válce bylo německé obyvatelstvo odsunuto a řada vesnic zde zanikla i přes snahu je znovu osídlit. Okolí zaniklých vesnic dříve tvořila pestrá mozaika zahrad, polí, luk, sadů a lesů, která se dnes již vytrácí. V oblastech bývalých Sudet je rozšiřování sekundárních lesů na úkor původního bezlesí běžným stavem, stejně jako na jiných místech Evropy nebo Severní Ameriky. Sekundární sukcese je ovlivněna řadou faktorů, jakými jsou např. vlhkost, obsah živin nebo míra zastínění. Díky vyššímu pH podloží a vyššímu obsahu živin mají vesnice více ruderálních a nitrofilních druhů než okolní původní lesy. Historický způsob hospodaření má na krajinu...
|
|
|
Antrakologická a xylotomická analýza z pravěkých sídlišť a její vztah k vegetačním poměrům
Prach, Martin ; Novák, Jan (vedoucí práce) ; Beneš, Jaromír (oponent)
Xylotomická a antrakologická analýza patří mezi základní paleoekologické metody, používané pro rekonstruování vývoje zejména dřevinné vegetace v minulosti. Zaměřením této analýzy je zpracování spáleného i nespáleného historického dřevěného materiálu v podobě zejména taxonomického určení konkrétních fragmentů a následné interpretace směřující ke druhovému složení minulé vegetace. Tato práce se v první části zabývá stručným představením metody, které obsahuje její krátkou historii, různé metodologické přístupy a také možné problémy při formulování výsledných závěrů. Druhá rešeršní část obsahuje regionálně dělený rozbor převážně anglicky publikovaných konkrétních prací v kontinentální Evropě, v podstatě od Španělska po Švédsko. Klíčová slova: uhlíky, dřevo, rekonstrukce vegetace, archeologie, antrakologie
|
|
|
Vývoj vegetace v okolí Roztok u Prahy z pohledu antrakologické analýzy
Prach, Martin ; Novák, Jan (vedoucí práce) ; Beneš, Jaromír (oponent)
Tato práce se zabývá výzkumem vývoje lesa a jeho ovlivnění lidským osídlením během pravěku a raného středověku metodou analýzy půdních uhlíků neboli pedoantrakologie. Zabývá se lokalitou v historicky jednom z nejdéle osídlených území České republiky, Roztockým hájem u Roztok u Prahy ve středních Čechách. Pedoantrakologie poskytuje velmi lokální a lidským jednáním relativně málo ovlivněnou informaci o historické dřevinné vegetaci. Naproti tomu archeoantrakologie zkoumá uhlíky pocházející z archeologických výzkumů přímo z míst lidského osídlení. Jejich vznik je výrazně ovlivněn lidským jednáním a poskytují syntetický obraz o vegetaci širšího okolí zkoumané lokality. Porovnání výsledků těchto dvou přístupů je v případě Roztok možné díky dlouhodobému archeologickému výzkumu, ze kterého pochází již dříve analyzovaný a částečně publikovaný soubor uhlíků. Nově získaný pedoantrakologický soubor přináší detailnější prostorové měřítko, možnost zjištění vlivu lokálních podmínek a vzdálenosti od osídlení na historická druhová spektra, nebo možnost identifikace v archeoantrakologickém souboru nadhodnocených selektivně vybíraných druhů. Další částí práce je popis současné vegetace v okolí půdních sond a zjištění její případné návaznosti na historická uhlíková spektra. 4 půdní sondy poskytly uhlíkový soubor,...
|
|
|
Antrakologická a xylotomická analýza z pravěkých sídlišť a její vztah k vegetačním poměrům
Prach, Martin ; Novák, Jan (vedoucí práce) ; Beneš, Jaromír (oponent)
Xylotomická a antrakologická analýza patří mezi základní paleoekologické metody, používané pro rekonstruování vývoje zejména dřevinné vegetace v minulosti. Zaměřením této analýzy je zpracování spáleného i nespáleného historického dřevěného materiálu v podobě zejména taxonomického určení konkrétních fragmentů a následné interpretace směřující ke druhovému složení minulé vegetace. Tato práce se v první části zabývá stručným představením metody, které obsahuje její krátkou historii, různé metodologické přístupy a také možné problémy při formulování výsledných závěrů. Druhá rešeršní část obsahuje regionálně dělený rozbor převážně anglicky publikovaných konkrétních prací v kontinentální Evropě, v podstatě od Španělska po Švédsko. Klíčová slova: uhlíky, dřevo, rekonstrukce vegetace, archeologie, antrakologie
|
host ::
RSS.