|
|
Valonsko-vlámský aspekt v národnostním sporu v Belgickém království
Policar, Martin ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Novotný, Oto (oponent)
Text této práce pojednává o teoretických a historických aspektech dominantního sporu v Belgickém království, jímž je jazykové štěpení mezi Vlámy a Valony. Jeho první část se zabývá vývojem belgické státnosti od roku 1830, zejména pak po druhé světové válce až do současnosti. Společenské změny v podobě tzv. pilířování a vznik politických stran se odehrávaly na pozadí jazykových rozepří, které na počátku sedmdesátých let vyústily v založení Belgické semi-federace. Politické strany se rozdělily do vlámských a valonský křídel a do voleb kandidovali samostatně. Začalo postupně docházet k decentralizaci moci a k přenášení pravomocí z centra do regionů. Sedmdesátá a osmdesátá léta proběhla ve znamení státních reforem vedoucím k federalizaci Belgie. Pro regiony Flandry, Valonska a Bruselu byly ustaveny vlády a rady, stejně jako pro vlámskou, francouzskou a německou komunitu. Třífázová státní reforma byla zakončena v roce 1992 Svatomichalskými dohodami o plné federalizaci státu a ustavení dílčích vlád. Ve druhé části pak následuje analýza modelu konsociační demokracie nizozemského politologa Arenda Lijpharta, který je převeden na případ Belgie. Model je zde vysvětlen a jsou popsány jeho jednotlivé body společně s jeho aspekty, které se v belgickém politickém systému objevují nebo které se naopak neobjevují....
|
|
|
Valonsko-vlámský aspekt v národnostním sporu v Belgickém království
Policar, Martin ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Novotný, Oto (oponent)
Text této práce pojednává o teoretických a historických aspektech dominantního sporu v Belgickém království, jímž je jazykové štěpení mezi Vlámy a Valony. Jeho první část se zabývá vývojem belgické státnosti od roku 1830, zejména pak po druhé světové válce až do současnosti. Společenské změny v podobě tzv. pilířování a vznik politických stran se odehrávaly na pozadí jazykových rozepří, které na počátku sedmdesátých let vyústily v založení Belgické semi-federace. Politické strany se rozdělily do vlámských a valonský křídel a do voleb kandidovali samostatně. Začalo postupně docházet k decentralizaci moci a k přenášení pravomocí z centra do regionů. Sedmdesátá a osmdesátá léta proběhla ve znamení státních reforem vedoucím k federalizaci Belgie. Pro regiony Flandry, Valonska a Bruselu byly ustaveny vlády a rady, stejně jako pro vlámskou, francouzskou a německou komunitu. Třífázová státní reforma byla zakončena v roce 1992 Svatomichalskými dohodami o plné federalizaci státu a ustavení dílčích vlád. Ve druhé části pak následuje analýza modelu konsociační demokracie nizozemského politologa Arenda Lijpharta, který je převeden na případ Belgie. Model je zde vysvětlen a jsou popsány jeho jednotlivé body společně s jeho aspekty, které se v belgickém politickém systému objevují nebo které se naopak neobjevují....
|
host ::
RSS.