|
|
Michal Polák, kališnický mučedník doby jagellonské
Podzimková, Dina ; Čornej, Petr (vedoucí práce) ; Zilynskyj, Bohdan (oponent)
1) Michala Poláka lze považovat za kališnického světce. Toto mimořádné postavení mu přísluší jednak pro způsob, jakým je jeho život zachycen ve Slanově vyprávění, zadruhé pak proto, že mu kališnická obec dlouhodobě prokazovala úctu, která světci náleží. Jejím vyjádřením jsou písně k Michalově poctě, jež vznikaly v rozmezí od jeho skonu do konce 16. století. Dalšími výrazy této úcty jsou pak kázání Sermo de martyribus Bohemis, jež Michala staví dokonce po bok Jana Husa a Jeronýma Pražského, již zmíněné sepsání Václava Slany a zápisky v některých pozdějších redakcích Letopisů, které detailně popisují Michalovo umučení. Toto postavení původem polskému kazateli zajišťuje zvláštní místo v myslích utrakvistických věřících, díky němuž měl Michalův odkaz zásadní vliv i po jeho smrti. Nejpatrněji se jeho umučení odrazilo v událostech roku 1483, jejichž představitelé se k Michalově osobě odvolávají jako k morální záštitě svého činu. Vzhledem k patrné úctě, již k němu chovali i příslušníci jednoty bratrské, se dá soudit, že Michal působil jako jakýsi jednotící prvek pro všechny reformní křesťanské směry v zemích Koruny české. Jako takovému tak lze jemu a okolnostem jeho smrti připsat jistý podíl na stmelení "neřímské" náboženské scény v Čechách, které vyvrcholilo v přijetí České konfese. 2) Slanovo sepsání je...
|
|
|
Michal Polák, kališnický mučedník doby jagellonské
Podzimková, Dina ; Čornej, Petr (vedoucí práce) ; Zilynskyj, Bohdan (oponent)
1) Michala Poláka lze považovat za kališnického světce. Toto mimořádné postavení mu přísluší jednak pro způsob, jakým je jeho život zachycen ve Slanově vyprávění, zadruhé pak proto, že mu kališnická obec dlouhodobě prokazovala úctu, která světci náleží. Jejím vyjádřením jsou písně k Michalově poctě, jež vznikaly v rozmezí od jeho skonu do konce 16. století. Dalšími výrazy této úcty jsou pak kázání Sermo de martyribus Bohemis, jež Michala staví dokonce po bok Jana Husa a Jeronýma Pražského, již zmíněné sepsání Václava Slany a zápisky v některých pozdějších redakcích Letopisů, které detailně popisují Michalovo umučení. Toto postavení původem polskému kazateli zajišťuje zvláštní místo v myslích utrakvistických věřících, díky němuž měl Michalův odkaz zásadní vliv i po jeho smrti. Nejpatrněji se jeho umučení odrazilo v událostech roku 1483, jejichž představitelé se k Michalově osobě odvolávají jako k morální záštitě svého činu. Vzhledem k patrné úctě, již k němu chovali i příslušníci jednoty bratrské, se dá soudit, že Michal působil jako jakýsi jednotící prvek pro všechny reformní křesťanské směry v zemích Koruny české. Jako takovému tak lze jemu a okolnostem jeho smrti připsat jistý podíl na stmelení "neřímské" náboženské scény v Čechách, které vyvrcholilo v přijetí České konfese. 2) Slanovo sepsání je...
|
host ::
RSS.