|
|
Morfologická a imunohistochemická analýza melanocytárních lézí
Důra, Miroslav ; Dundr, Pavel (vedoucí práce) ; Mandys, Václav (oponent) ; Pock, Lumír (oponent)
Tématem této disertační práce je morfologická a imunohistochemická analýza melanocytárních lézí. Melanom je nejnebezpečnějším maligním kožním nádorem s možným výskytem i mimo kůži. Jeho včasná diagnostika je zásadním aspektem dobré prognózy onemocnění. Melanom je typický zakládáním vzdálených metastáz v horizontu mnoha let po iniciální diagnóze. Rozmanitost melanocytárních lézí činí jejich histopatologickou diferenciální diagnostiku extrémně složitou. Úsilím současného výzkumu je identifikace surogátních imunohisto- chemických či molekulárně-genetických markerů, které by byly schopny odhalit biologickou povahu dané léze a tím vnést světlo do šedé zóny melanocytárních lézí nejisté biologické povahy. Tato disertační práce se zabývá imunohistochemickou analýzou exprese proteinu GLUT-1 u 400 případů benigních a maligních melanocytárních lézí. Bylo zjištěno, že tento marker byl exprimován u signifikantní skupiny melanomů, avšak prakticky v žádném případu melanocytárního névu. Exprese GLUT-1 byla též spojena s horší prognózou onemocnění. Disertační práce se dále zabývá problematikou TIL u melanomu. Analýza TIL (tumor infiltrujících lymfocytů) na 213 melanomech srovnávala prognostický význam 5 různých skórovacích systémů. V základním barvení HE hodnotila rozložení a denzitu zánětlivé celulizace. Pouze u...
|
|
|
Digitální dermatoskopické vyšetření u pigmentových kožních projevů (maligní melanomy vs. melanocytové névy)
Fikrle, Tomáš ; Resl, Vladimír (vedoucí práce) ; Arenberger, Petr (oponent) ; Pock, Lumír (oponent)
Autor se v práci zabývá využitím digitální dermatoskopie při vyšetřování pigmentových projevů na kůži se zaměřením na diferenciální diagnostiku melanocytových névů a maligního melanomu. Cílem této doktorské dizertační práce je srovnání dermatoskopických nálezů u maligních melanomů a benigních melanocytových névů se zaměřením na obtížné případy z pohledu diferenciální diagnostiky. Úkolem bylo shromáždit dostatečně rozsáhlý a reprezentativní vzorek těchto afekcí, vyšetřit je klinicky a dermatoskopicky, v případě indikace chirurgicky odstranit a histologicky vyšetřit. U souboru časných forem melanomu a atypických melanocytových névů se autor s kolektivem pokusili o porovnání celé řady sledovaných parametrů s využitím klasických postupů dermatoskopie i digitální automatické analýzy. Rozdíly statisticky zhodnotili a vyjádřili se k jejich eventuálnímu významu pro diferenciální diagnostiku pigmentových kožních projevů v praxi.
|
|
|
Pandemie španělské chřipky 1918/19 se zvláštním zřetelem na České země a středoevropské poměry
Salfellner, Harald ; Hlaváčková, Ludmila (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent) ; Pock, Lumír (oponent)
Univerzita Karlova v Praze 1. lékařská fakulta Studijní program: Dějiny lékařství Abstrakt disertační práce Pandemie španělské chřipky 1918/19 se zvláštním zřetelem na České země a středoevropské poměry Dr. med. univ. Harald Salfellner Praha, 2017 Abstrakt Na konci první světové války, v letech 1918 a 1919, postihla lidstvo dosud nevídaná pandemie chřipky, jíž během několika málo měsíců padlo za oběť více lidí, než ve všech bitvách první světové války 1914-18 dohromady. Přesný počet obětí není znám a je dnes různými prameny udáván mezi 20 a 50 miliony. S výjimkou několika odlehlých ostrůvků byl touto takzvanou španělskou chřipkou postižen celý svět, zvláštní měrou pak Evropa vykrvácená industriálně vedenou válkou. V létě roku 1918 dorazila pandemie v podobě první, relativně neškodné vlny, do českých zemí, o několik týdnů později se nemoc proměnila ve smrtelné ohrožení, kterému i u Vltavy podlehly tisíce lidí. Zatímco v říjnu 1918 povstávala z trosek rakouského mnohonárodního státu první Československá republika a davy ve městech jásaly, hleděly tisíce nemocných svírané horečkou a kašlem za zataženými závěsy vstříc svému nejistému osudu. Zatímco v USA byla chřipková pandemie jakožto největší zdravotní katastrofa 20. století podrobně probádána v četných vědeckých příspěvcích a monografiích, existují v mnoha...
|
|
|
Digitální dermatoskopické vyšetření u pigmentových kožních projevů (maligní melanomy vs. melanocytové névy)
Fikrle, Tomáš ; Resl, Vladimír (vedoucí práce) ; Arenberger, Petr (oponent) ; Pock, Lumír (oponent)
Autor se v práci zabývá využitím digitální dermatoskopie při vyšetřování pigmentových projevů na kůži se zaměřením na diferenciální diagnostiku melanocytových névů a maligního melanomu. Cílem této doktorské dizertační práce je srovnání dermatoskopických nálezů u maligních melanomů a benigních melanocytových névů se zaměřením na obtížné případy z pohledu diferenciální diagnostiky. Úkolem bylo shromáždit dostatečně rozsáhlý a reprezentativní vzorek těchto afekcí, vyšetřit je klinicky a dermatoskopicky, v případě indikace chirurgicky odstranit a histologicky vyšetřit. U souboru časných forem melanomu a atypických melanocytových névů se autor s kolektivem pokusili o porovnání celé řady sledovaných parametrů s využitím klasických postupů dermatoskopie i digitální automatické analýzy. Rozdíly statisticky zhodnotili a vyjádřili se k jejich eventuálnímu významu pro diferenciální diagnostiku pigmentových kožních projevů v praxi.
|
host ::
RSS.