Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
The role of phenotypic plasticity in parallel altitudinal differentiation in Arabidopsis arenosa
Požárová, Doubravka ; Kolář, Filip (vedoucí práce) ; Klimeš, Adam (oponent)
Rostliny reagují na obtížné podmínky jak změnami v genech samotných, tak změnami fenotypu bez změn v genotypu - fenotypickou plasticitou. Alpinské prostředí představuje pro rostliny výzvu v řadě faktorů zahrnujících chlad, vysokou úroveň záření a krátkou vegetační dobu. Aby rostliny v takových podmínkách přežily, často zásadně mění svůj vzhled. Ve své práci jsem zkoumala, nakolik se znaky specifické pro alpinské ekotypy opakovaně objevují u nezávisle vzniklých alpinských populací a do jaké úrovně jsou tyto změny dány zafixovanými rozdíly a do jaké míry jde o fenotypickou plasticitu. Experiment, zahrnující kultivaci řeřišničníku písečného (Arabidopsis arenosa) z šestnácti populací, alpinského i nížinného ekotypu, v podmínkách připomínajících jak nížinné, tak horské prostředí, byl proveden pro zodpovězení těchto otázek. Manipulovala jsem s úrovní osvitu a teplotou, tak aby byly napodobeny alpinské a nížinné podmínky a experimentální design doplnila o zbylé dvě možné kombinaci teploty a záření. Diskriminační a klasifikační analýza byly použity pro prozkoumání celkové morfologické diferenciace charakterizované souborem dvaceti znaků. Poté jsem hodnotila rozdíly v jednotlivých znacích Bayesovským modelem vytvořeným pro daný účel. Došla jsem k závěru, že přestože jsou ekotypy odlišeny hlavně v geneticky...
Adaptace Arabidopsis podél výškového gradientu
Požárová, Doubravka ; Kolář, Filip (vedoucí práce) ; Pinc, Jan (oponent)
Studium adaptace umožňuje vhled do klíčové části evolučních procesů. Tato práce představuje zakladní informace o adaptačních procesech a dále se zaměřuje na lokální adaptaci. Během lokální adaptace dochází k výběru fenotypů (a genotypů, ze kterých jsou odvozeny) nejlépe přizpůsobených konkrétnímu prostředí. Poté se práce zaměřuje na stručný přehled metodických přístupů k detekci lokální adaptace na molekulární i fenotypové úrovni. Dále se zaměřuji na alpské prostředí. Díky komplexnímu souboru stresových faktorů, působících selektivně a s různou intenzitou podél výškového gradientu a ostrůvkovité distribuci (umožňující paralelní původ lokálně přizpůsobených ekotypů) je horské prostředí ideálním modelem pro studium lokální adaptace. Tak he tomu i u lokální adaptace na horské prostředí u modelových rostlin rodu Arabidopsis. Uvádím odezvy studovaných rostlin na proměnné vlastnosti prostředí podél výškového gradientu a shrnuji faktory, které se podílejí na lokální adaptaci: srážky, vodní režim, teplotu a záření. Zaznamenané adaptivní znaky jsou spojeny zejména s životním cyklem, fenologií, růstovými formami a tolerancí stresu vůči suchu. Studium adaptace ve vysokohorském prostředí pomáhá porozumět evolučním a ekologickým procesům, a také tomu, jak rostliny (ohrožené druhy v horách, ale i polní plodiny)...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.