|
|
Společná vízová politika EU a právo na odvolání proti zamítnutí žádosti o vízum
Koukal, Michal ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent) ; Pořízek, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá právním rozborem pravidel společné vízové politiky EU. Vízová politika je pojednána z hlediska historického vývoje a svého zařazení v schengenském acquis. Práce následně analyzuje důležité instituty vízové politiky včetně typologie víz a výjimek z vízové povinnosti, vízové reciprocity, vízové facilitace a procesů vízové liberalizace. Kriticky jsou rozebrány jednotlivé fáze vízového procesu se zvláštním důrazem na otázku existence subjektivního práva na vydání víza a práva na odvolání. Předmětem rozboru jsou zejména úprava nařízení vízového kodexu, nařízení č. 539/2001 a související judikatura Soudního dvora. Pro ilustraci implementace do národního práva a posouzení požadavků teorie na parametry správního řízení a správního rozhodnutí je citována i právní úprava České republiky a judikatura jejích vyšších soudů. Jednotlivá pravidla jsou posuzována z hlediska své legitimity, vlivu na právní jistotu subjektů, účelnosti a přiměřenosti. Jádrem práce je teze, že platné vízové acquis nezakládá vázané subjektivní právo na vízum a rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vízum nevyžaduje soudní přezkum. Žadateli není zaručeno vydání víza, ale spravedlivý proces směřující k jeho vydání, nebo nevydání. Avšak ani taxativnost důvodů zamítnutí nutně neimplikuje vznik subjektivního práva na udělení...
|
|
|
Právo na osobní svobodu v kontextu azylového práva Evropské unie
Kulda, Miloš ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent) ; Pořízek, Pavel (oponent)
Právo na osobní svobodu v kontextu azylového práva Evropské unie Mgr. Miloš Kulda Abstrakt Právo na ochranu osobní svobody se řadí mezi ta nejdůležitější základní práva každého jedince. Bohužel, zásahy do tohoto práva současně představují jeden z aspektů, který všeobecně provází oblast azylu a nucené migrace osob. Evropský kontinent v tomto ohledu není výjimkou. Tématem této práce proto je: právo na osobní svobodu v kontextu azylového práva Evropské unie. Cílem práce je zejména zhodnotit úroveň ochrany, která je v rámci Evropské unie poskytována žadatelům o azyl a jiným nuceným migrantům - tj. odmítnutým žadatelům o azyl a tzv. neregulérním migrantům - před neoprávněným zbavením jejich osobní svobody. Tento výzkum je přitom prováděn ve světle jak unijního práva, tak Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Těžiště práce proto stojí na dvou hlavních pilířích. Prvním je úprava zbavení osobní svobody žadatelů o azyl a jiných nucených migrantů dle čl. 5 Úmluvy a související judikatury Evropského soudu pro lidská práva. Druhým pilířem je poté úprava zbavení osobní svobody výše uvedených skupin osob dle unijního práva, tedy podle úpravy obsažené zejména v čl. 6 Listiny základních práv Evropské unie a dále pak v rámci konkrétních předpisů sekundárního unijního práva, především v tzv. azylových...
|
|
|
Společná vízová politika EU a právo na odvolání proti zamítnutí žádosti o vízum
Koukal, Michal ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent) ; Pořízek, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá právním rozborem pravidel společné vízové politiky EU. Vízová politika je pojednána z hlediska historického vývoje a svého zařazení v schengenském acquis. Práce následně analyzuje důležité instituty vízové politiky včetně typologie víz a výjimek z vízové povinnosti, vízové reciprocity, vízové facilitace a procesů vízové liberalizace. Kriticky jsou rozebrány jednotlivé fáze vízového procesu se zvláštním důrazem na otázku existence subjektivního práva na vydání víza a práva na odvolání. Předmětem rozboru jsou zejména úprava nařízení vízového kodexu, nařízení č. 539/2001 a související judikatura Soudního dvora. Pro ilustraci implementace do národního práva a posouzení požadavků teorie na parametry správního řízení a správního rozhodnutí je citována i právní úprava České republiky a judikatura jejích vyšších soudů. Jednotlivá pravidla jsou posuzována z hlediska své legitimity, vlivu na právní jistotu subjektů, účelnosti a přiměřenosti. Jádrem práce je teze, že platné vízové acquis nezakládá vázané subjektivní právo na vízum a rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vízum nevyžaduje soudní přezkum. Žadateli není zaručeno vydání víza, ale spravedlivý proces směřující k jeho vydání, nebo nevydání. Avšak ani taxativnost důvodů zamítnutí nutně neimplikuje vznik subjektivního práva na udělení...
|
host ::
RSS.