|
|
Pedologický průzkum v katastrálním území Velké Opatovice
Plisková, Jana
Bakalářská práce „Pedologický průzkum v katastrálním území Velké Opatovice“ je zaměřena na provedení pedologického průzkumu a klasifikaci půd v katastrálním území Velké Opatovice (okr. Blansko). Dále je cílem práce provést bonitaci půdy a stanovit úřední cenu půdy. Monitorovány byly vybrané fyzikální a chemické vlastnosti jako zrnitost, tlumící schopnost půdy, vodivost, reakce půdy, obsah uhličitanů, obsah živin a kvalita humusu. Výsledkem práce je klasifikace půdního typu, určení BPEJ a stanovení úřední ceny pozemků. Na daném území byly klasifikovány dva půdní typy – černozem luvická a černozem černická.
|
|
|
Vliv intenzity využívání a úrovně hnojení trvalých travních porostů na obsah a kvalitu humusu
Plisková, Jana
Trvalé travní porosty (TTP) jsou významným zdrojem objemného glicido-bílkovinného krmiva pro hospodářská zvířata, ale zároveň v posledním desetiletí nachází vyprodukovaná (konzervovaná) píce své potenciální využití rovněž jako velmi kvalitní substrát pro bioplynové stanice. Hodnocení kvality a zdraví půdy pod TTP je v současné době věnována pozornost ve vztahu k různým typům hojení (minerální, statkové, organické) a zejména ve vztahu k otázce biogeochemických koloběhů prvků a látek. Diplomová práce se zabývá vlivem dlouhodobé aplikace minerálních (NPK), statkových (hnůj, kejda) a organických (digestát) hnojiv na stav půdní organické hmoty (obsah uhlíku, frakcionace humusových látek, stupeň humifikace, barevný kvocient), půdní reakci a obsah přístupných živin. Sledovaná hnědozem modální je pod TTP ovsíkového typu (Arrhenathereum) a lokalita se nachází v oblasti Boskovické brázdy (Malá Haná). Dalším cíle práce je sledovat výnosové a kvalitativní parametry píce. Data byla statisticky hodnocena (průzkumová analýza dat, ANOVA, analýza hlavních komponent a regresní analýza). Výsledky ukazují, že nejnižší obsah uhlíku byl stanoven ve variantě Kontrola, nejvyšší ve variantě Hnůj, nižší ve variantě Kejda, NPK a Digestát. Nejvyšší obsah humusových látek (HL), huminových kyselin (HK) stanoven ve variantě Hnůj, nejnižší ve variantě Kontrola. Ve variantách Kontrola, NPK, Kejda a Digestát převládají fulvokyseliny (FK); nejnižší poměr HK/FK byl zjištěn ve variantě Kontrola a Digestát (0,80‒0,87), vyšší ve variantách NPK a Kejda (0,91‒0,93), nejvyšší ve variantě Hnůj (1,13); nejvyšší stupeň humifikace (SH) byl zaznamenán ve variantě NPK (26,7), oproti ostatním variantám (19,7‒20,5). Nejnižší hodnoty půdní reakce pH (KCl) byly zjištěny ve variantě NPK a Kontrola, nejvyšší pH bylo stanoveno ve variantě Hnůj, nepatrně nižší ve variantě Kejda a Digestát. Obsah přístupných živin (P, K, Ca, Mg) byl nejnižší ve variantách Kontrola a NPK, vyšší obsahy zaznamenány ve variantách Kejda a Digestát, nevyšší obsahy stanoveny ve variantě Hnůj. Diplomová práce potvrdila, na základě provedeného multikriteriálního hodnocení, smysluplnost hnojení statkovými hnojivy (hnůj, kejda) pro udržení, resp. zvýšení kvality a zdraví půdy.
|
|
|
Diverzita a rozšíření štírů (Arachnida: Scorpiones)
Plíšková, Jana ; Šťáhlavský, František (vedoucí práce) ; Kůrka, Antonín (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se věnuje otázce druhové rozmanitosti a biogeografii řádu Scorpiones. V rámci tohoto zaměření je nastíněna základní problematika a hlavní rozkol ve vyšší klasifikaci štírů, která v současné době není pevně stanovena a stále doznává určitých změn. V práci je dále uveden přehled současných 15 čeledí, na něž se řád štírů dělí podle klasifikace navržené Solegladem & Fetem (2003), včetně jejich rozšíření, počtu rodů a druhů, které zahrnují. Dále jsou zde diskutovány faktory, které měly nebo stále mají vliv na rozšíření štírů. Mezi faktory ovlivňující rozšíření a diverzitu štírů byly zahrnuty kontinentální drift a čtvrtohorní klimatické změny jakožto aspekty historické, a dále teplota, partenogeneze a lidský faktor jakožto aspekty ekologické. Ty ovlivnily biogeografii štírů na odlišné taxonomické úrovni, v jinak dlouhém časovém evolučním měřítku a na různě velkém území.
|
|
|
Karyotypová evoluce štírů podrodu Euscorpius (Alpiscorpius) v oblasti Alp
Plíšková, Jana ; Šťáhlavský, František (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Lukáš (oponent)
Vysokohorské systémy jsou považovány za důležité oblasti pro divergenci a speciaci místní bioty. Topograficky členitá pohoří v řadě případů silně ovlivnila evoluci různých živočišných i rostlinných taxonů. Alpy jakožto největší evropský vysokohorský systém tvoří významný prvek v utváření fylogeografie mnoha evropských druhů a vyznačují se výskytem velké řady endemitů. Štíři jsou obecně velmi dobře známi především jako obyvatelé aridních a semiaridních oblastí, ale některé druhy, jako je tomu v případě zástupců podrodu Euscorpius (Alpiscorpius), tvoří důležitý prvek horské bioty. V oblasti Alp jsou v současnosti rozeznávány tři endemické druhy štírů, E. (A.) alpha, E. (A.) germanus a E. (A.) gamma, jejichž druhový status byl potvrzen před 15 lety na základě pilotních fylogenetických studií využívajících molekulární markery. Cílem této práce bylo popsat karyotypy alpských druhů v rámci celé oblasti jejich rozšíření za využití klasických i molekulárně cytogenetických metod. Pro detekci specifických chromozomálních přestaveb byla aplikována fluorescenční in situ hybridizace s nepřímo značenou sondou pro 18S rDNA. Pro navržení základních schémat karyotypové evoluce alpských druhů byla karyologická data kombinována s výsledky molekulárně fylogenetických analýz za využití dvou mitochondriálních genů pro...
|
|
|
Diverzita a rozšíření štírů (Arachnida: Scorpiones)
Plíšková, Jana ; Šťáhlavský, František (vedoucí práce) ; Kůrka, Antonín (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se věnuje otázce druhové rozmanitosti a biogeografii řádu Scorpiones. V rámci tohoto zaměření je nastíněna základní problematika a hlavní rozkol ve vyšší klasifikaci štírů, která v současné době není pevně stanovena a stále doznává určitých změn. V práci je dále uveden přehled současných 15 čeledí, na něž se řád štírů dělí podle klasifikace navržené Solegladem & Fetem (2003), včetně jejich rozšíření, počtu rodů a druhů, které zahrnují. Dále jsou zde diskutovány faktory, které měly nebo stále mají vliv na rozšíření štírů. Mezi faktory ovlivňující rozšíření a diverzitu štírů byly zahrnuty kontinentální drift a čtvrtohorní klimatické změny jakožto aspekty historické, a dále teplota, partenogeneze a lidský faktor jakožto aspekty ekologické. Ty ovlivnily biogeografii štírů na odlišné taxonomické úrovni, v jinak dlouhém časovém evolučním měřítku a na různě velkém území.
|
host ::
RSS.