Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Rozšířené partikule: jejich význam a užití
Pivkač, Petr ; Kanasugi, Petra (vedoucí práce) ; Weber, Michael (oponent)
Cílem této bakalářské práce je prozkoumání morfologických, syntaktických a zejména sémantických vlastností výrazů z oblasti japonské gramatiky, které se nazývají rozšířené partikule. Tento výzkum je v práci prováděn jednak v obecné rovině, kdy se zkoumá celá gramatická kategorie rozšířených partikulí a jednak v konkrétní rovině, kdy se zkoumá uzká skupina významově podobných rozšířených partikulí. Do této skupiny jsou zařazeny rozšířené partikule o moto ni šite, ni motozuite a ni sotte, které po významové stránce vyjadřují základ pro určitou aktivitu. Na základě odborné literatury a analýzy autentického jazykového materiálu jsou u těchto rozšířených partikulí zkoumány především rozdíly v jejich významech. Kromě výzkumu a stanovení takovýchto rozdílů, je u každé jednotlivé rozšířené partikule stanoveno také její primární a sekundární užití. V závěru práce je uvedeno shrnutí specifik gramatické kategorie rozšířených partikulí, které je navíc doplněno o úvahu nad vztahem rozšířených partikulí k procesu gramatikalizace. Klíčová slova: rozšířená partikule, fukugódžoši, partikule, japonština, gramatikalizace.
Rozšířené partikule: jejich význam a užití
Pivkač, Petr ; Kanasugi, Petra (vedoucí práce) ; Weber, Michael (oponent)
Cílem této bakalářské práce je prozkoumání morfologických, syntaktických a zejména sémantických vlastností výrazů z oblasti japonské gramatiky, které se nazývají rozšířené partikule. Tento výzkum je v práci prováděn jednak v obecné rovině, kdy se zkoumá celá gramatická kategorie rozšířených partikulí a jednak v konkrétní rovině, kdy se zkoumá uzká skupina významově podobných rozšířených partikulí. Do této skupiny jsou zařazeny rozšířené partikule o moto ni šite, ni motozuite a ni sotte, které po významové stránce vyjadřují základ pro určitou aktivitu. Na základě odborné literatury a analýzy autentického jazykového materiálu jsou u těchto rozšířených partikulí zkoumány především rozdíly v jejich významech. Kromě výzkumu a stanovení takovýchto rozdílů, je u každé jednotlivé rozšířené partikule stanoveno také její primární a sekundární užití. V závěru práce je uvedeno shrnutí specifik gramatické kategorie rozšířených partikulí, které je navíc doplněno o úvahu nad vztahem rozšířených partikulí k procesu gramatikalizace. Klíčová slova: rozšířená partikule, fukugódžoši, partikule, japonština, gramatikalizace.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.