|
| |
|
|
Sezónní dynamika a mechanismy přežití zimy spájivých řas (Zygnematophyceae)
Čížek, Tomáš ; Pichrtová, Martina (vedoucí práce) ; Šťastný, Jan (oponent)
Tato práce shrnuje poznatky o sezonní dynamice vybraných rodů Zygnematophyceae. Během roku jsou organismy vystaveny různým podmínkám, obzvláště pak v zimě musí odolávat zvýšenému stresu. V souvislosti s tím se mění zastoupení druhů na lokalitě, celková biomasa řas i zastoupení různých stadií životního cyklu. Práce se zaměřuje na mechanismy, které různé druhy Zygnematophyceae používají k přežití stresů způsobených chladem a mrazem. Těmito mechanismy jsou tvorba specializovaných buněk - zygospor, modifikovaných vegetativních stádií a únikové strategie. Jejich výskyt se liší dle zeměpisné šířky a nadmořské výšky. Sezonalita může u jednotlivých druhů hrát roli při biomonitoringu. Klíčová slova: adaptace na stres, biomonitoring, pre-akinety, sezonalita, Zygnematophyceae, zygospora Klíčová slova: adaptace na stres, biomonitoring, pre-akinety, sezonalita, Zygnematophyceae, zygospora
|
|
|
Seasonal dynamics of mats composed by green alga Zygnema (Zygnematophyceae)
Trumhová, Kateřina ; Pichrtová, Martina (vedoucí práce) ; Remias, Daniel (oponent) ; Žárský, Jakub (oponent)
Nárosty tvořené řasami rodu Zygnema jsou dobře známé a často je nalézáme v potocích, tůních, loužích a jezírkách. Vzhledem k malému, a navíc nestálému množství vody v těchto biotopech jsou tyto řasy během roku cyklicky vystaveny různým stresům, jako je vysychání, zamrzání a silné sluneční záření. Recentní studie ukázaly, že Zygnema různé stresy přežívá v podobě modifikovaných odolných vegetativních buněk, tzv. pre-akinet, experimenty se však zaměřovaly především na osmotický stres a vysychání. Navíc mají nárosty tvořené touto řasou sezónní dynamiku, která byla pozorována již mnohokrát, a to nejen v temperátních podmínkách, ale i v Arktidě. Pozorování v terénu ukázala, že většina biomasy pravidelně odumírá a nové nárosty se vytvářejí každý rok znovu. Zároveň chybí informace o genetickém složení porostů a jejich sezónní dynamice, dosavadní práce zatím nárosty braly jako celek. Hlavním cílem této práce proto bylo podrobit nárosty tvořené řasami Zygnema spp. dlouhodobému pozorování a následně také experimentům. Vybrali jsme lokalitu v rakouských alpách, kterou jsme navštěvovali několikrát do roka a odebírali vzorky ze dvou míst, která měla odlišný vodní režim. Další výzkum nárostů proběhl ve spolupráci s kolegy v Arktidě. Ze vzorků byly následně izolovány kmeny Zygnema spp. a byla vyhodnocena genetická...
|
|
|
Bioluminiscence obrněnek
Zahradníček, Ondřej ; Němcová, Yvonne (vedoucí práce) ; Pichrtová, Martina (oponent)
Bioluminiscence je v přírodě poměrně rozšířeným jevem. Schopnost vyzařovat světlo má celá řada organismů. Cílem této bakalářské práce je shrnutí nejnovějších poznatků týkajících se bioluminiscence u obrněnek. Tyto organismy představují nejdůležitější protistní linii schopnou produkovat světelné záblesky. Jsou totiž zodpovědné za většinu bioluminiscence pozorované v povrchových mořích a oceánech. Bakalářská práce podrobně popisuje biochemickou reakci bioluminiscence, při které dochází k oxidaci substrátu (luciferinu) za přítomnosti enzymu luciferázy. V práci jsou představeny nejvýznamnější druhy světélkujících obrněnek, které často způsobují i toxické vodní květy. Následně se práce dotýká faktorů ovlivňujících intenzitu bioluminiscence. V neposlední řadě je v práci zmíněno, jak mohou obrněnky využít bioluminiscenci jako ochranu proti predátorům. Zábleskem světla mohou např. vylekat predátory nebo záblesk použijí jako "poplašný systém", kterým přilákají predátory svých predátorů. Klíčová slova: bioluminiscence, luciferin, luciferáza, obrněnka, záblesk světla
|
|
|
Land plant terrestrialization - New insights from genomes of charophyte algae
Horňák, Milan ; Pichrtová, Martina (vedoucí práce) ; Vosolsobě, Stanislav (oponent)
Přechod rostlin na souš byl důležitou událostí v dějinách života na Zemi. Genomické a transkriptomické studie publikované během posledního desetiletí ozřejmily mnoho aspektů tohoto procesu. Tato práce shrnuje vlastnosti, které umožnily kolonizaci souše vyššími rostlinami. Soustředí se přednostně na data získaná z genomů a transkriptomů streptofytních řas a ukazuje vlastnosti napomáhající přežití na souši, jež byly přítomné v předcích vyšších rostlin, a take jakou podobu tyto vlastnosti nejspíše měly.
|
|
|
Akumulace fenolických látek u řasy Spirogyra ve stresových podmínkách
Ráček, Jan ; Pichrtová, Martina (vedoucí práce) ; Procházková, Lenka (oponent)
Fenolické látky představují jednu z velkých skupin sekundárních metabolitů vyšších rostlin, které hrají roli v celé řadě interakcí s biotickým a abiotickým prostředím. Mezi řasovými skupinami produkují tyto látky mimo jiné spájivé řasy (Zygnematophyceae), které jsou v současné době považované za nejbližší žijící příbuzné vyšším rostlinám. Společnou funkcí fenolických látek je ochrana před škodlivými účinky ultrafialového záření, případně i přebytečnou mírou fotosynteticky aktivního záření, což bylo podpořeno i indukcí jejích syntézy po expozici UV záření v několika ekofyziologických studiích. Šíře aplikovaných stresových faktorů a jejich efekt na změny v hladině fenolů jsou však omezené. V této diplomové práci byl rod Spirogyra, u kterého je známá chemická struktura řady konkrétních fenolických látek, vystaven vybraným stresovým faktorům a sledován jejich vliv na morfologii buněk, maximální kvantový výtěžek Fv/Fm a kvantitu fenolických látek. Signifikantní nárůst byl zaznamenán po aplikaci UV-B záření, vyšší míry PAR, nízké teploty a osmotického stresu, zatímco u vysoké teploty tento efekt nebyl patrný. Zvýšená produkce při expozici UV-B dále podtrhuje důležitý význam fenolických látek v ochraně před tímto typem stresu u spájivých řas, zatímco v případě ostatních stresových podmínek mohou fenoly...
|
|
|
Tvarová dynamika křemičitých struktur u modelových populací chrysomonád (Synurophyceae)
Pichrtová, Martina ; Němcová, Yvonne (vedoucí práce) ; Elster, Josef (oponent)
The aim of the proposed diploma thesis was to analyze temperature and pH related shape variation in synurophyte silica scales. Four species were investigated - Synura petersenii, S. echinulata, S. sphagnicola and Mallomonas tonsurata. The strains were cultivated in 5 different temperature levels. Moreover, S. petersenii and M. tonsurata were grown in 4 (resp. 5) different pH levels, too. The shape dynamics of the scales was investigated with application of landmark based geometric morphometric methods. The relative warps analysis described the overall shape and the main trends in morphological variation were depicted as deformation grids. The effects of both cultivation temperature and pH on the scale shape were significant, although only a small proportion of the overall variation was explained by the particular regression models. Moreover, the scale size of the investigated species decreased with increasing temperature (with the exception of Synura echinulata). These results are in agreement with the Atkinson's temperature rule which was formulated for the body size of ectotherms. The relationship between the size and pH was not explicit - the size of the scales decreased with increasing pH in S. petersenii, but increased in M. tonsurata. Furthermore, the scale shape was also found to be related to the...
|
|
|
The Potential Use of the Eustigmatophyceae In the Production of Biofuels
Pilátová, Jana ; Němcová, Yvonne (vedoucí práce) ; Pichrtová, Martina (oponent)
Eustigmatophyta jsou žlutozelené řasy dobře známé vysokým obsahem lipidů. Tyto lipidy mají vyšší obsah esenciálních vícenenasycených mastných kyselin (PUFA), z toho především kyseliny eikosapentaenové (EPA). Další výhodou těchto řas je vysoká rychlost růstu. Navíc jsou schopné se velmi dobře přizpůsobt podmínkám prostředí, ve kterém žijí. To vše přispívá k tomu, že je lze využít jako zdroj biopaliv nebo pro jiné biotechnologické účely. Vpředložené bakalářské práci je rozebírán potenciál eustigmatophyt v produkci biopaliv. Je diskutován vliv prostředí jak na množství obsažených lipidů, tak i na jejich složení. Tato práce poskytuje ucelený přehled mastných kyselin obsažených v eustigmatofytech a může napomoci při výběru vhodného kmene pro další experimenty. Obsahy mastných kyselin se kvalitativně i kvantitativně liší v různých chemicky nebo fyzikálně vyvolaných stresových podmínkách. Některé tyto vlivy, jako např. dostupnost dusíku a fosforu spolu s vlivem teploty a světelné intenzity, jsou diskutovány podrobněji. Dále je stručně nastíněn proces biosyntézy mastných kyselin včetně vícenenasycených mastných kyselin. Na závěr jsou zmíněny současné trendy a úspěchy genového inženýrství v souvislosti s eustigmatophytními řasami, jako je úspěšné provedení homologní rekombinace. Klíčová slova: biopaliva,...
|
|
|
Geometrická morfometrika schránek rozsivek.
Hubáčková, Kateřina ; Kulichová, Jana (vedoucí práce) ; Pichrtová, Martina (oponent)
Tato bakalářská práce obsahuje rešeršní a praktickou část. V literární rešerši se zabývám biologií rozsivek (Bacillariophyceae) s důrazem na problematické oblasti výzkumu. Podrobněji jsou probírány zejména morfologie specifické křemičité schránky a její morfogeneze, životní cyklus, který je charakteristický zejména vegetativní fází, při níž dochází kvůli rigidní buněčné stěně ke zmenšování buněk, a pojetí taxonomie těchto organismů, které je značně komplikované kvůli neujasněnému druhovému konceptu. Další část rešerše je věnována geometrické morfometrice, což je rychle se rozvíjející metoda, která přináší zcela nové možnosti pro uchopení a kvantifikaci biologického tvaru. V praktické části této práce prezentuji výsledky experimentu, který je úvodní studií k práci diplomové a má za cíl osvojit si nástroje geometrické morfometriky a prezentovat možnosti této metody. Tématem je morfologická variabilita tří kmenů penátních rozsivek, kultivovaných za standardních podmínek, studovaná pomocí landmarkových metod. Kladu si otázku, zda malé buňky těsně před sexuálním rozmnožováním, které prošly dlouhou fází vegetativního dělení, mají odlišnou morfologickou disparitu než velké buňky, vzniklé obnovením z auxospory po sexuálním rozmnožování.
|
|
|
Obranné mechanismy planktonních řas proti UV záření
Dvořáková, Jana ; Němcová, Yvonne (vedoucí práce) ; Pichrtová, Martina (oponent)
Planktonní řasy se významným způsobem podílejí na toku energie ekosystémem. Tvoří základ potravního řetězce a představují významné primární producenty. Vzhledem k pokračujícímu narušování ozonové vrstvy vyvstává otázka, jaký dopad bude mít vzrůstající intenzita UV záření na vodní ekosystémy. Především UV-B záření má schopnost pronikat do vodního sloupce a ovlivňuje klíčové fyziologické procesy (např. růst, reprodukci) a působí akutní fyziologický stres vodním organismům včetně fytoplanktonu. Má bakalářská práce se zabývá shrnutím studií, zaměřených právě na vliv UV záření na planktonní řasy a na obranné mechanismy, které negativní účinky UV záření zmírňují. Tyto mechanismy lze rozdělit do tří skupin: aktivní vyhýbání se, produkce UV absorbujících látek a opravy poškození indukované UV zářením. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.