|
|
M. J. Fesl, J. F. Hurdálek a litoměřický bolzanismus
Pichnerová, Anna ; Tinková, Daniela (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá životem a dílem českoněmeckého kněze Michaela Josepha Fesla (1788-1864), jednoho z nejvýznamnějších stoupenců Bernarda Bolzana a předního představitele jeho myšlenkové školy. Sleduje ho zejména v souvislosti s bolzanismem, jak se rozvíjel v litoměřickém kněžském semináři, kde byl Fesl presesem. V této souvislosti si práce všímá rovněž osobnosti a působení biskupa Josefa Františka Hurdálka (1747-1833), kterého proces s bolzanovci zasáhl podobně citelně jako Fesla. Fesla sleduje i v letech jeho nuceného rakouského exilu a neponechává stranou ani jiné aspekty jeho činnosti, jako bylo vydávání Bolzanových děl v zahraničí, zejména v bavorském Sulzbachu, či odkaz knih českému Národnímu museu v duchu bolzanovské dobročinnosti. Pomocí pramenů, jako jsou korespondence či články vzpomínkového charakteru v dobovém tisku, se práce snaží postihnout chod a ovzduší litoměřického učiliště. Nabízí také rozbor Feslových knižně publikovaných textů - např. pseudonymně vydané Nachrichten und Betrachtungen über die ungarische Nazionalsynode vom Jahre 1822 usiluje interpretovat s přihlédnutím k náboženskému myšlení bolzanovců a v kontextu osvícenského katolicismu obecně. Neopomíjí ani tzv. druhý život této osobnosti, tedy způsob, jakým Feslův odkaz působil v české společnosti. Zkoumá...
|
|
|
P. Franz Schneider: portrét bolzanovce
Pichnerová, Anna ; Tinková, Daniela (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá osobou a dílem čechoněmeckého kněze, pedagoga a spisovatele P. Franze Schneidra (1794-1858), předního představitele bolzanovského hnutí a výrazné postavy pražského kulturního života první poloviny 19. století. Pomocí biografických pramenů rekonstruuje jeho životní běh, přičemž si všímá zejména národnostních a církevně historických kontextů. Dále předkládá literárněvědnou a obsahovou analýzu Schneidrových uměleckých, publicistických i náboženských textů a sleduje nachleben této historické osobnosti coby postavy v českém písemnictví. Na závěr mapuje Schneidrovo postupné vytrácení se z veřejné paměti. Práce postupuje metodami literární vědy i historiografie. Jejím základním nástrojem je rozbor textu. K popsání Schneidrova života a povahy využívá jeho vlastní díla, ale také svědectví jeho současníků, kteří o něm zanechali písemné zmínky. Dále vychází z hmotných pramenů, jako je například náhrobek od sochaře Františka Šebka. Usiluje vytvořit životopis v moderním pojetí - tedy takový, který nevyděluje osobnost z jejího historického kontextu, ale ani neumenšuje její roli v historických procesech. Ukazuje, že Franz Schneider poznamenal české národní obrození a formoval náboženské smýšlení nejméně dvou generací, jež buď zažily jeho vyučování, nebo alespoň znaly jeho díla....
|
host ::
RSS.