|
|
Politické procesy v ČSSR v normalizačním období 1969 - 1989
Petránková, Lucie ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Kindl, Vladimír (oponent)
III. Závěr III. 1 Shrnutí trestně právních norem Trestní právo, jak hmotné, tak i procesní, je povoláno k ochraně základních a nejdůležitějších práv fyzických a právnických osob, zájmů společnosti, ústavního zřízení státu, proto disponuje nejefektivnějšími prostředky státního donucení, které citelně zasahují do práv a svobod jednotlivce. Z tohoto důvodu má mít pouze povahu subsidiární (podpůrnou) a akcesorickou, nemá v žádném případě zasahovat do společenského, hospodářského, ekonomické či jiného odvětví s trestním právem nesouvisejícím. Nesmí ani suplovat ostatní právní odvětví, jak se dělo nejen v období normalizace1 . Cílem trestního práva je ochrana společnosti před kriminalitou, tj. před trestnými činy vyššího stupně nebezpečnosti pro společnost, udržovat kriminalitu v patřičných mezích, omezovat ji a být v souladu s právními vymoženostmi. Proti těmto základním zásadám právní kultury se náš stát od roku 1948 neustále prohřešoval. "Podobně jako v jiných totalitních státech i u nás došlo k tzv. hypertrofii státních mocenských mechanismů, včetně hypertrofie trestní represe, což značně kontrastovalo s deklarovaným postulátem pomocné úlohy represe."2 V celém období komunismu bylo trestní právo, dá se říci celý právní řád, koncipováno jako instrument "legální represe3 " proti nepohodlným osobám. Strana se...
|
|
|
Politické procesy v ČSSR v normalizačním období 1969 - 1989
Petránková, Lucie ; Kindl, Vladimír (oponent) ; Kuklík, Jan (vedoucí práce)
III. Závěr III. 1 Shrnutí trestně právních norem Trestní právo, jak hmotné, tak i procesní, je povoláno k ochraně základních a nejdůležitějších práv fyzických a právnických osob, zájmů společnosti, ústavního zřízení státu, proto disponuje nejefektivnějšími prostředky státního donucení, které citelně zasahují do práv a svobod jednotlivce. Z tohoto důvodu má mít pouze povahu subsidiární (podpůrnou) a akcesorickou, nemá v žádném případě zasahovat do společenského, hospodářského, ekonomické či jiného odvětví s trestním právem nesouvisejícím. Nesmí ani suplovat ostatní právní odvětví, jak se dělo nejen v období normalizace1 . Cílem trestního práva je ochrana společnosti před kriminalitou, tj. před trestnými činy vyššího stupně nebezpečnosti pro společnost, udržovat kriminalitu v patřičných mezích, omezovat ji a být v souladu s právními vymoženostmi. Proti těmto základním zásadám právní kultury se náš stát od roku 1948 neustále prohřešoval. "Podobně jako v jiných totalitních státech i u nás došlo k tzv. hypertrofii státních mocenských mechanismů, včetně hypertrofie trestní represe, což značně kontrastovalo s deklarovaným postulátem pomocné úlohy represe."2 V celém období komunismu bylo trestní právo, dá se říci celý právní řád, koncipováno jako instrument "legální represe3 " proti nepohodlným osobám. Strana se...
|
host ::
RSS.