|
|
Posouzení vhodnosti převodu porostů na les trvale tvořivý a posouzení dopadů klimatické změny na LHC Posudov
Pellarová, Magdalena
Diplomová práce se zabývá metodami hodnocení dopadu klimatické změny na lesní hospodaření a metodami posouzení vhodnosti převodu na les trvale tvořivý. Základními metodami posuzujícími vliv změn klimatu na lesy jsou globální cirkulační modely a klasifikátor Random forests. Na lesním majetku LHC Posudov byla posuzována odolnost porostních skupin vůči působení klimatické změny a následně byla doporučena adaptační opatření na klimatickou změnu směřující k trvale tvořivému lesu. LHC Posudov je tvořen dvěma komplexy lesů o celkové rozloze 240 ha. Oba celky, Blatenský les i Kaliště, se nachází v přírodní lesní oblasti 13 – Šumava, v katastrálním území obce Frymburk na jihu lipenské přehrady. Lesní hospodářský celek svou polohou náleží 6. lesnímu vegetačnímu stupni a chladné klimatické oblasti CH7. Porosty lesního celku Posudov jsou tvořeny z 90 % smrkem (Picea abies (L.) H. Karst.), z 5 % jedlí (Abies alba Mill.), z 3,5 % borovicí (Pinus sylvestris L.) a zbývající podíl 1,5 % zaujímá buk (Fagus sylvatica L.). Převažujícím cílovým hospodářským souborem na lesním majetku je CHS 53 – kyselá stanoviště vyšších poloh (85 %). Největší podíl v souborech lesních typů zaujímají z 80 % kyselé smrkové bučiny (6K). Pro posouzení odolnosti jednotlivých porostních skupin vůči změně klimatu na majetku Posudov byla navržena jednoduchá metodika. Porostní skupiny byly hodnoceny pěti kritérii (druhová skladba, způsob smíšení, věková struktura, různověkost a vnější odolnost). Na základě těchto kritérií bylo zjištěno, že převážná část porostních skupin LHC Posudov byla tvořena systémem smíšení porostních typů C a méně i DP a DZ. Většina porostních skupin byla charakteristická jednotlivým typem smíšení nebo byla bez smíšení. Převažující mladé porosty do 40 let věku nad středně starými porosty ve věku 40–80 let dokládají značnou věkovou nevyrovnanost porostů na majetku. Téměř všechny porostní skupiny byly tvořeny stejnověkými porosty. Vnější odolnost porostních skupin byla zhodnocena jako minimální vzhledem k poloze LHC uvnitř komplexu okolních lesů a orientaci převážně severním směrem. Uvedená kritéria byla souhrnně vyhodnocena a porostní skupiny byly podle dosaženého skóre ohodnoceny nízkým, středním nebo vysokým stupněm rezistence a rezilience vůči změně klimatu. Nejvíce porostních skupin bylo ohodnoceno středním stupněm (58 %), méně vysokým stupněm (28 %) a nejméně nízkým stupněm rezistence a rezilience vůči změně klimatu (14 %). Pro každý ze stupňů rezistence a rezilience vůči změně klimatu byla navržena rámcová směrnice převodu na les trvale tvořivý. U porostních skupin hodnocených nízkým stupněm byl navržen převod na trvale tvořivý les až po dopěstování současných porostů. Bylo navrženo krátké obmýtí s důrazem na časnou a kvalitní obnovu těchto porostů. Hlavním hospodářským cílem v těchto porostních skupinách bylo stanoveno udržení současné stability porostů. Pro porostní skupiny hodnocené středním stupněm byla navržena středně dlouhá doba obmýtí s hospodářským cílem zaměřeným na kvantitu, zlepšování stability porostů a bohatou strukturu porostů s delší obnovní dobou. V porostních skupinách hodnocených vysokým stupněm byla navržena nejdelší doba obmýtí a je předpokládán okamžitý přechod k jemným formám hospodaření s velmi dlouhou obnovní dobou. Hlavními hospodářskými cíli v těchto porostních skupinách by měly být kvalita, kvantita, stabilita a bohatá struktura porostů.
|
|
|
Vliv převodu lesního tvaru na společenstva saproxylických brouků (Coleoptera) na Hádecké planince (Drahanská vrchovina) pět let po provedení zásahu
Pellarová, Magdalena
V rámci předložené bakalářské práce byl studován vliv převodu lesního tvaru na společenstva saproxylických brouků pět let po provedení zásahu na Hádecké planince. V této studii byl řešen především vliv snížení zápoje porostu a vertikální pozice pasti na studovanou bioindikační skupinu. Brouci byli zkoumáni metodou oknových pastí, které byly rozmístěny v porostech s různou intenzitou zásahu a na kontrolní ploše, kde nebyl proveden žádný zásah. Vztah druhových dat a sledovaných proměnných byl vyhodnocen prostřednictvím mnohorozměrných ordinačních technik (CCA). Celkem bylo odchyceno 1170 jedinců a 129 druhů. Nejpočetnější byly čeledi Salpingidae, Curculionidae a Monotomidae. Nejpočetnější byly druhy Salpingus planirostris, Rhizophagus bipustulatus a Litargus connexus (všichni více než 80 jedinců). Bylo zjištěno 30 druhů klasifikovaných v červeném seznamu bezobratlých České republiky, přičemž mezi nejohroženější druhy patřili zástupci kategorie „ohrožený“: Isorphis marmottani, Mycetophagus ater, Nalanda fulgidicolis, Pedostrangalia reversita, Synchyta undata a Synchyta variegata. Na základě vyhodnocení dat je možné konstatovat, že společenstva saproxylických brouků jsou prokazatelně ovlivněna zápojem porostu a vertikální pozicí pasti. Většina druhů má tendenci se vyskytovat v plochách s nižším zápojem. Nicméně při testování vlivu na úrovni jednotlivých druhů bylo u 10 druhů prokázáno, že početnost roste se zápojem a naopak pouze u 5 druhů početnost s narůstajícím zápojem klesá. Dále bylo zjištěno, že v případě 7 druhů narůstá abundance s výškou a naopak v případě 8 druhů početnost s výškou klesá.
|
host ::
RSS.