|
|
Nepřekládané RNA v herpesvirové infekci
Pelák, Ondřej ; Drda Morávková, Alena (vedoucí práce) ; Holá, Dana (oponent)
MiRNA jsou endogenní krátké RNA, které jsou v eukaryotických organismech velice konzervované a tak se zdá, že jsou nezbytnou a evolučně starou součástí genové regulace. Význam miRNA je především ve specifické post-transkripční regulaci genové exprese. Některé viry dokázaly využít možností těchto malých RNA k regulaci vlastní genové exprese, nebo dokonce k regulaci hostitelské exprese a tím se vyhnout imunitní odpovědi na jejich přítomnost. Mezi tyto viry patří i čeleď Herpesviridae, jejíž jednotliví zástupci využívají miRNA k nejrůznějším účelům, od regulace jejich životních cyklů až po cílení hostitelských mRNA, čímž zabraňují translaci faktorů spojených s imunitní odpovědí na jejich přítomnost. Tato práce je zaměřena na biogenezi miRNA, její mechanismus, funkci a způsob jakým ji využívají jednotliví zástupci z čeledi Herpesviridae.
|
|
|
Výzkum účinné antivirové imunity po transplantaci.
Pelák, Ondřej ; Kalina, Tomáš (vedoucí práce) ; Drda Morávková, Alena (oponent)
Deplece imunitních funkcí po transplantaci hematopoetických kmenových buněk vede u pacientů ke zvýšené náchylnosti k různým oportunistickým infekcím. Obzvláště pak reaktivace cytomegaloviru (CMV) může způsobovat život ohrožující infekce a vyžaduje protivirovou léčbu. V této práci sledujeme a porovnáváme výsledky specifické stimulace CMV antigeny na CD4+ a CD8+ T-buňkách u 63 pacientů po HSCT. Díky použití průtokové mnohobarevné cytometrii, jsme byli schopni detekovat zároveň míru exprese CD154 (CD40L), intracelulárních cytokinů (INF-γ a IL-2) a znaku degranulace (CD107a), a stanovit tak funkční status různých typů T-lymfocytů. Zjistili jsme, že duální produkce INF-γ a IL-2 na CD8+ T-lymfocytech se vyskytuje u pacientů, kteří CMV reaktivaci kontrolují, zatímco u nekontrolujících pacientů se tato populace nevyskytuje. CD8+ T- buňky produkující pouze INF-γ byly početně zastoupeny v největší míře, ale představují spíše neprotektivní paměťové buňky. Dále jsme vyvinuly dva funkční testy NK-buněk. Jeden, který se zaměřuje na detekci jejich degranulace a druhý detekující cytotoxickou schopnost NK-buněk. Klíčová slova: transplantace, hematopoetické kmenové buňky, T-lymfocyty, obnova imunity, cytomegalovirus, INF-γ, IL-2
|
|
|
Specifická protivirová imunita u imunokompromitovaných pacientů, především po transplantaci kostní dřeně
Pelák, Ondřej
Virové reaktivace po transplantaci hematopoetických buněk významně přispívají k morbiditě a mortalitě. Včasná rekonstituce funkční T buněčné složky imunitního systému hraje při kontrole těchto virových reaktivací klíčovou roli. V předkládané dizertační práci identifikujeme několik funkčních populací T lymfocytů, jejichž přítomnost v době virové reaktivace vede k jejímu rychlému vyřešení. Výskyt některých těchto populací může být dokonce použit pro predikci incidence virové reaktivace. Léčba kortikoidy pro potlačení reakce štěpu proti hostiteli se v našem modelu dále ukázala jako významný negativní prediktor incidence virové reaktivace. Pro pacienty s dlouhotrvajícími virovými komplikacemi nabízíme adoptivní buněčnou terapii virus specifickými T lymfocyty, kdy identifikujeme vhodné dárce pomocí dvou různých metod. Virové reaktivace jsou komplikací i u pacientů po orgánových transplantacích. V této dizertační práci se nám podařilo nalézt spojitost mezi virus a alo specifickými T lymfocyty. Identifikovali jsme několik klonů T lymfocytů, které vykazují zkříženou reaktivitu a mohou tak být zodpovědné za odhojení transplantovaných ledvin, pokud zároveň dochází k T buněčné odpovědi na reaktivaci viru. Abychom mohli obsáhnout co nejširší spektrum populací obnovujícího se imunitního systému, je potřeba...
|
|
|
Specifická protivirová imunita u imunokomprimovaných pacientů, především po transplantaci kostní dřeně
Pelák, Ondřej ; Kalina, Tomáš (vedoucí práce) ; Lysák, Daniel (oponent) ; Němečková, Šárka (oponent)
-2- ABSTRAKT Virové reaktivace po transplantaci hematopoetických buněk významně přispívají k morbiditě a mortalitě. Včasná rekonstituce funkční T buněčné složky imunitního systému hraje při kontrole těchto virových reaktivací klíčovou roli. V předkládané dizertační práci identifikujeme několik funkčních populací T lymfocytů, jejichž přítomnost v době virové reaktivace vede k jejímu rychlému vyřešení. Výskyt některých těchto populací může být dokonce použit pro predikci incidence virové reaktivace. Léčba kortikoidy pro potlačení reakce štěpu proti hostiteli se v našem modelu dále ukázala jako významný negativní prediktor incidence virové reaktivace. Pro pacienty s dlouhotrvajícími virovými komplikacemi nabízíme adoptivní buněčnou terapii virus specifickými T lymfocyty, kdy identifikujeme vhodné dárce pomocí dvou různých metod. Virové reaktivace jsou komplikací i u pacientů po orgánových transplantacích. V této dizertační práci se nám podařilo nalézt spojitost mezi virus a alo specifickými T lymfocyty. Identifikovali jsme několik klonů T lymfocytů, které vykazují zkříženou reaktivitu a mohou tak být zodpovědné za odhojení transplantovaných ledvin, pokud zároveň dochází k T buněčné odpovědi na reaktivaci viru. Abychom mohli obsáhnout co nejširší spektrum populací obnovujícího se imunitního systému, je potřeba...
|
|
|
Výzkum účinné antivirové imunity po transplantaci.
Pelák, Ondřej ; Kalina, Tomáš (vedoucí práce) ; Drda Morávková, Alena (oponent)
Deplece imunitních funkcí po transplantaci hematopoetických kmenových buněk vede u pacientů ke zvýšené náchylnosti k různým oportunistickým infekcím. Obzvláště pak reaktivace cytomegaloviru (CMV) může způsobovat život ohrožující infekce a vyžaduje protivirovou léčbu. V této práci sledujeme a porovnáváme výsledky specifické stimulace CMV antigeny na CD4+ a CD8+ T-buňkách u 63 pacientů po HSCT. Díky použití průtokové mnohobarevné cytometrii, jsme byli schopni detekovat zároveň míru exprese CD154 (CD40L), intracelulárních cytokinů (INF-γ a IL-2) a znaku degranulace (CD107a), a stanovit tak funkční status různých typů T-lymfocytů. Zjistili jsme, že duální produkce INF-γ a IL-2 na CD8+ T-lymfocytech se vyskytuje u pacientů, kteří CMV reaktivaci kontrolují, zatímco u nekontrolujících pacientů se tato populace nevyskytuje. CD8+ T- buňky produkující pouze INF-γ byly početně zastoupeny v největší míře, ale představují spíše neprotektivní paměťové buňky. Dále jsme vyvinuly dva funkční testy NK-buněk. Jeden, který se zaměřuje na detekci jejich degranulace a druhý detekující cytotoxickou schopnost NK-buněk. Klíčová slova: transplantace, hematopoetické kmenové buňky, T-lymfocyty, obnova imunity, cytomegalovirus, INF-γ, IL-2
|
|
|
Nepřekládané RNA v herpesvirové infekci
Pelák, Ondřej ; Holá, Dana (oponent) ; Drda Morávková, Alena (vedoucí práce)
MiRNA jsou endogenní krátké RNA, které jsou v eukaryotických organismech velice konzervované a tak se zdá, že jsou nezbytnou a evolučně starou součástí genové regulace. Význam miRNA je především ve specifické post-transkripční regulaci genové exprese. Některé viry dokázaly využít možností těchto malých RNA k regulaci vlastní genové exprese, nebo dokonce k regulaci hostitelské exprese a tím se vyhnout imunitní odpovědi na jejich přítomnost. Mezi tyto viry patří i čeleď Herpesviridae, jejíž jednotliví zástupci využívají miRNA k nejrůznějším účelům, od regulace jejich životních cyklů až po cílení hostitelských mRNA, čímž zabraňují translaci faktorů spojených s imunitní odpovědí na jejich přítomnost. Tato práce je zaměřena na biogenezi miRNA, její mechanismus, funkci a způsob jakým ji využívají jednotliví zástupci z čeledi Herpesviridae.
|
host ::
RSS.